Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 272/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 650 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 650 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 650 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, uzavřela za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku s žalovaným dne 29. 3. 2017 Smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 5 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 650 Kč do 9. 5. 2017. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a na dlužnou částku ničeho neuhradil. Následně přešla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.
5. Z nepodepsané Smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2017 a z nepodepsaného Dodatku číslo ke Smlouvě o úvěru ze dne 5. 5. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, měla poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se měl žalovaný zavázat vrátit do 9. 5. 2017 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 650 Kč. Přičemž
6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 29.3.2017 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet č. bankovní účet částku 5 000 Kč.
7. Z přípisu právnická osoba ze dne 18. 1. 2021 má soud za prokázané, že majitelem účtu č. bankovní účet je osoba odlišná od osoby žalovaného.
8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč právě žalovanému.
10. Předně soud poukazuje, že nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalovaného ke smlouvě není připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Tedy žalobkyně soudu označenými a předloženými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z důkazů předložených soudu má soud sice za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 29.3.2017 částku 5 000 Kč na účet č. ú. bankovní účet, avšak žalobkyní navrženými důkazy nebylo prokázáno, že by šlo o plnění ve prospěch žalovaného, když uvedený účet patří osobě od žalovaného odlišné. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání soudu omluvila, soud nemohl při jednání žalobkyni poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., že musí navrhnout takové důkazy, jimž prokáže své tvrzení o uzavření uvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru žalovanému. Žalobkyně tak z důvodů stojících na její straně nedoplnila svá skutková tvrzení a nepředložila důkazy, jež by její tvrzení osvědčily.
11. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že by byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, že nabyla pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně a že žalovaný přijal skutečně úvěr ve výši 5 000 Kč, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.)
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).