Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1233/2001

U S N E S E N Í

Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. 3. 2001, č. j. -45, odmítl podle odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2000, č. j. -32, kterým tento soud, jako soud nejblíže společně nadřízený ve smyslu ustanovení , nevyhověl jejímu návrhu na přikázání její rozvodové věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, jinému soudu. Své rozhodnutí odůvodnil s poukazem na znění ustanovení tak, že o podaném návrhu na delegaci rozhodoval Městský soud v Praze jako soud nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a nikoli jako soud prvního stupně, proto proti jeho rozhodnutí není odvolání přípustné.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá obecně o ustanovení a (s poukazem na poučení napadeného rozhodnutí) a odůvodňuje tak, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru, aniž by výslovně citovala ustanovení Konkrétně pak uvádí, že v průběhu řízení ji byla nesprávným postupem Obvodního soudu pro Prahu 4 odňata možnost jednat před soudem a že řízení je postiženo i jinými vadami. Odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení věci. V této souvislosti poukazuje především na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2001, č. j. -32, které podle navrhovatelky trpí procesní vadou spočívající v tom, že v usnesení zcela absentuje poučení pro účastníky řízení o možnosti podat opravný prostředek. Tím měla být porušena její základní práva vyplývající z , zaručenau. Stejně tak dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu trpí podle navrhovatelky podstatnými vadami, neboť nebyla poučena, že dovolání se podává k Nejvyššímu soudu a že v rozporu s ustanovením je v poučení nesprávně uvedená lhůta pro podání dovolání. Dále namítla nepříslušnost Městského soudu v Praze a oběma soudům vytkla, že se nezabývali faktickými a důkazy podloženými důvody, na základě nichž byla navrhována delegace. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o delegaci Okresnímu soudu v Benešově.

Odpůrce se k dovolání nevyjádřil.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (tak je tomu v projednávaném případě, když rozhodnutí soudu, proti němuž bylo podáno odvolání bylo vydáno před 1. 1. 2001) projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000). V dalším textu použitá zkratka proto znamená ve znění před novelizací

Podle ustanovení nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (zde jde o tzv. delegaci nutnou). Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (zde mluvíme o tzv. delegaci vhodné). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána ( ).

Příslušnost soudu vyplývá z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 1996, Plsn 1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8 pro rok 1996 pod pořadovým číslem 48). Proto nadřízený (nejblíže společně nadřízený) soud nemůže být ztotožňován s odvolacím soudem, avšak na druhé straně ani nadřízený soud, rozhodující o návrhu na přikázání věci jinému soudu, nemůže být vnímán jako soud prvního stupně.

Podle ustanovení účastník může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání je řádným opravným prostředkem jak proti rozsudku, tak proti usnesení, jestliže toto rozhodnutí vydal soud prvního stupně. Dovolání je pak mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ).

Jak vyplývá z obsahu spisu, Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 12. 2000 rozhodoval o návrhu na delegaci, jenž mu podle předložil podřízený Obvodní soud pro Prahu 4, který je v dané věci jako soud prvního stupně příslušný k rozhodování o podaném návrhu na rozvod manželství. Vzhledem k tomu, že odvoláním lze napadnout pouze rozhodnutí soudu prvního stupně ( odst. ), chyběly pro projednání navrhovatelčina podání ze dne 19. 2. 2001, označeného jako odvolání proti výše uvedenému usnesení městského soudu, podmínky odvolacího řízení ( ) a Vrchní soud v Praze měl proto řízení podle cit. usnesení zastavit.

Z vyložených důvodů (rozhodnutí Městského soudu v Praze není rozhodnutím soudu prvního stupně) nelze považovat ani dovoláním napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze za rozhodnutí odvolacího soudu, byť odvolání podle nesprávně jako nepřípustné odmítl (rozhodnutí podle cit. ustanovení je totiž rozhodnutím odvolacího soudu).

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též rozhodnutí uveřejněné pod poř. č. 112 v časopise Soudní judikatura, ročník I, číslo 14/1997).

Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není podle přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2001

JUDr. Juraj M a l i k, v. r.

předseda senátu