Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1267/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 13. května 1999, č.j. -302, ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 20. července 2000, č.j. -338, jímž bylo řízení částečně zastaveno, o částku 399.702,- Kč, žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 1.747.507,50 Kč s 3% úrokem z prodlení od 1.12.1988 do 14.7.1994 a s 16% úrokem z prodlení od 15.7.1994 do zaplacení, dále 18.172,50 Kč s 3% úrokem z prodlení od 1.1.1988 do 14.7.1994 a s 16% úrokem z prodlení od 15.7.1994 do zaplacení, a 24.270,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 1.1.1988 do 14.7.1994 a s 16% úrokem z prodlení od 15.7.1994 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobu ohledně 3% úroku z prodlení z částky 1.747.507,50 Kč od 1.1.1988 do 30.11.1988 zamítl, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému uložil zaplatit Českému státu na účet správy Okresního soudu v Teplicích v téže lhůtě náklady zálohované státem 873,20 Kč a soudní poplatek ze žaloby 71.600,- Kč, v napadené (vyhovující) části změnil potud, že žalobu zamítl ohledně další částky 18.199,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 1.12.1988 do 14.7.1994 a 16% úrokem z prodlení od 15.7.1994 do zaplacení, a jinak jej v této části potvrdil, s tím, že ve výrocích o částečném zastavení řízení ohledně částky 399.702,- Kč a zamítnutí žaloby ohledně 3% úroku z prodlení z částky 1.747.507,50 Kč od 1.1.1988 do 30.11.1988 zůstává nedotčen, rozhodl že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit Českému státu na účet Okresního soudu v Teplicích 70.872,- Kč jako soudní poplatek z žaloby 873,20 Kč na nákladech řízení zálohovaných státem a na týchž nákladech 1356,50 Kč na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Žalovaný v podaném dovolání, jehož přípustnost vyvozuje z , neboť rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, a odůvodňuje , neboť rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru, přičemž jeho přípustnost dovozuje též z , neboť rozhodnutí (odvolacího soudu) vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval jeho námitkou ohledně promlčení jednotlivých dílčích nároků žalobce ani další námitkou ohledně předčasnosti žalobcových nároků na odměny za využití vynálezů a průmyslového vzoru, jejichž splatnost nastala teprve dne 1.11.1988, z níž vyvozuje pasivní legitimaci žalovaného, že došlo k pochybení při připuštění změny žalobního petitu. Dále namítá, že rozsudek odvolacího soudu vychází z nesprávně zjištěného stavu věci, když se opírá o obsah znaleckého posudku, který je zcela účelový a v konečných závěrech nesprávný z důvodů, jež v dovolání blíže označuje. Zároveň vyslovuje pochyby o jeho objektivitě. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , jímž byl změněn a doplněn ( ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle ve znění před novelizací

Dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu ( ), včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( ) řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal bez jednání ( dost. 1, věta první, ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení ; to však neplatí, jde-li o dovolání proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není. Dovolání je přípustné též proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ) nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ); to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení ( ). Dovolání je rovněž přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ); to neplatí u rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, u rozsudků ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč a u rozsudků ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení ( ).

V projednávané věci žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, aniž by vůbec rozlišoval mezi výroky, jimiž odvolacím soudem nebylo rozhodováno o jeho právech a povinnostech (o nedotčených výrocích rozsudku soudu prvního stupně), resp. jimiž bylo jeho odvolání odvolacím soudem vyhověno (měnící výrok) a výroky ostatními.

V měnícím výroku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 20.000,- Kč a již proto proti tomuto výroku není z hlediska dovolání přípustné.

Pokud jde o potvrzující výrok, odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti tomuto výroku ve smyslu (žalovaný ostatně takový návrh před jeho vyhlášením ani nepodal), a protože ve věci nebyl soudem prvního stupně vydán rozsudek, který by byl zrušen ( ), není ani proti tomuto výroku dovolání přípustné.

Dovolání proti výrokům, jimiž bylo vysloveno, že rozsudek soudu prvního stupně zůstává nedotčen, pak není rovněž přípustné, neboť takový případ v ustanoveních , ani neupravuje.

Dovolání není přípustné ani do výroků o nákladech řízení, neboť tyto výroky nemají nikdy povahu rozhodnutí ve věci samé. Tyto výroky mají povahu usnesení soudu; , část věty za středníkem, pak brání tomu, aby takové dovolání bylo přípustné (srovnej též rozhodnutí č. soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z vyloženého plyne, že dovolání by mohlo být přípustné pouze, jestliže by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad, uvedených v Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami, zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale již zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.

Vady v citovaném ustanovení uvedené, ať už by se týkaly soudu (písm. a/, g/), účastníků (písm. b/, c/, f/), věci (písm. d/) nebo návrhu na zahájení řízení však z obsahu spisu nevyplývají a žalovaným nejsou ani obsahově tvrzeny. To platí i o jeho námitce o nedostatku jeho věcné legitimace, tedy jako nositele hmotněprávního vztahu. Vady, týkající se účastníků řízení, uvedené pod písm. b/, c/ tohoto ustanovení spočívají totiž v nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení, event. v nedostatku procesní způsobilosti a řádného zastoupení účastníka řízení, tedy v okolnostech procesněprávní povahy. Těmito nedostatky napadený rozsudek odvolacího soudu netrpí. Proto ani tato námitka nezakládá přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení

Námitky dovolatele představují ve skutečnosti dovolací důvody podle a d/ , tedy že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. K těmto dovolacím důvodům může dovolací soud ovšem přihlédnout jen tehdy, jestliže je dovolání přípustné podle ustanovení či , což v posuzované věci, jak již bylo vysvětleno, splněno není.

Protože rozsudek odvolacího soudu není vadami uvedenými v postižen a protože z hlediska ustanovení a proti němu není dovolání přípustné, směřuje dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle , věta první, a , písm. c/, odmítl.

V dovolacím řízení úspěšnému žalobci náklady nevznikly, bylo proto o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto ve smyslu , věty první, , a tak, že na náhradu nákladů dovolacího řízení žádný z účastníků nemá právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. srpna 2001

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu