Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
7 C 11/2021-21
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 630 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 5 630 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 5 630 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 31. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 630 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky, kterou poskytla žalovanému právnická osoba anonymizována tři slova na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne 8. 5. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku 8 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou půjčkou kapitalizované úroky ve výši 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 17. 6. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 11. 11. 2016. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaná částka ve výši 5 630 Kč se skládá z dlužné jistiny 4 335,66 Kč a dlužného poplatku ve výši za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 294,34 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši 3 619,46 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 221,57 Kč, úroku z úvěru ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 4 335,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 4 335,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 8. 5. 2015, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 13 920 Kč, tvořenou jistinou 8 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného tak, že u žalovaného nijak neověřila, zda žalovaný splácí své předcházející závazky, když z úřední činnosti je soudu známo, že na žalovaného bylo v době poskytnutí zápůjčky vedeno několik exekucí.
Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.
Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25. 2. 2013), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když sice zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet, ale vyšla z žalovaným neověřeného prohlášení ohledně jeho jiných (předcházejících) závazků, a to ač měl žalovaný v dané době několik závazků po splatnosti.
Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 9 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše)
Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný by tak byl povinen zaplatit žalobkyni přijatou částku, tj. 8 000 Kč, přičemž ale od této částky je třeba odečíst částečné platby žalovaného ve výši 8 290 Kč; z toho je zřejmé, že žalovaný již na zápůjčku žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni přeplatil 290 Kč. Z výše uvedeného plyne, že žaloba není důvodná, když smlouva o zápůjčce nebyla platně sjednána, a žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) již uhradil částku 8 290 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobu o zaplacení částky ve výši 5 630 Kč s příslušenstvím zamítl.
Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).