Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 294/2020

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 12 575 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkovou částku 5 180 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části zaplacení částky 7 395 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka celkem a kapitalizovaným úrokem ve výši částka celkem, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 20,98% ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 23,72% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkovou částku 5 180 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části zaplacení částky 7 395 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] celkem a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] celkem, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,98% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala po žalované jako právní nástupce právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem ulice a číslo, obec – obec zaplacení částky částka celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne datum jí poskytl půjčku částka. Tuto částku žalovaná převzala při podpisu smlouvy a zavázala se poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou částka představující kapitalizovaný úrok z půjčky ve výši 23,72%, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce částka Tyto měla splatit v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaná nehradila tyto splátky řádně, poslední uhradila dne datum Celkem uhradila částka. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce částka a poplatku částka, dále úrok v kapitalizované výši částka za období od datum a úrok z prodlení částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. Dále dne datum uzavřeli další smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované další půjčku ve výši částka, kterou také převzala v hotovosti a zavázala se poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou částka představující kapitalizovaný úrok z půjčky ve výši 20,98%, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a hotovostní inkaso splátek v částce částka Tyto měla splatit v 43 týdenních splátkách po částka. Žalovaná nehradila také tyto splátky řádně, poslední uhradila dne19.5. 2017, celkem na tento závazek zaplatila částka. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce částka a poplatku částka, dále úrok v kapitalizované výši částka za období od datum a úroku z prodlení částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. K postoupení obou pohledávek na žalobkyni došlo dne datum a žalovaná byla o tomto vyrozuměna dopisem z téhož dne.

2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručitelnost zrušen. Ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž žalobkyně předem omluvila svoji neúčast a žalovaná se bez jakékoliv omluvy nedostavila. Soud jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust.

3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa“ na jejímž základě měla společnost poskytnout žalované částku částka, jejíž převzetí v hotovosti stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem v částce částka tvořeném z úroku v částce částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a nákladů za hotovostní výběr splátek částka Tyto měla splatit v 58 týdenních splátkách po částka. Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 2 podmínek. Výše roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN) byla uvedena ve výši 75,72% a úrok ve výši 23,72 % dle článku 1.2 a 3.2 smluvních podmínek. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.

4. Dne datum byla dále mezi shodnými účastníky uzavřena další smlouva o půjčce na jejímž základě měla společnost poskytnout žalované částku částka, jejíž převzetí v hotovosti stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem v částce částka tvořeném z úroku v částce částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a nákladů za hotovostní výběr splátek částka Tyto měla splatit v 43 týdenních splátkách po částka. Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 2 smluvních podmínek. Výše roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN) byla uvedena ve výši 91,66 % a úrok ve výši 20,98 % dle článku 1.2 a 3.2 smluvních podmínek. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.

5. Součástí smluvní dokumentace byly zákaznické karty sepsané právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v den uzavření obou smluv, tj. 8.6. a datum. V prvém případě vycházela právní předchůdkyní žalobkyně z údajů, dle kterých měla žalovaná 2 nezaopatřené děti, žila v nájmu, neměla jiný závazek z úvěru a jako zaměstnavatele označila úřad práce s tím, že je na mateřské dovolené. Výše příjmů byla zjištěna v částce částka, přičemž údaje o„ zaměstnání“ nebyly blíže ověřeny a s dokumentů byly k dispozici mimo občanského průkazu složenky SIPO. Výdaje činily celkem částka a sestávaly z nájmu částka, výdajů na domácnost částka a na telefon částka. Výše použitelného příjmu byla v tomto případě vypočtena na částka. Ve druhém případě dne datum již byla doplněna předchozí půjčka u příjmení jméno, zaměstnavatel již označen vůbec nebyl, příjmy měly činit 7 600 + částka státní podpory, přídavky částka a další neoznačený příjem částka, celkem částka. Z dokumentace měla být doložena nájemní smlouva a výměr státní podpory. Výše výdajů v celkové částce 9 900 sestávala z nájmu zřejmě po dělení dvěma v částce částka, výdajů domácnosti částka, půjčky částka a telefonu částka. Výše použitelného příjmu byla vypočtena na částka.

6. Mezi právnická osoba anonymizována tři slova, IČO a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaná byla výzvou z téhož dne vyzývána k zaplacení dluhu z obou smluv do 10 dní od doručení a současně vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis jí byl doručován dne datum dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a podacího lístku pošty.

7. Žalobkyně se jednání neúčastnila, ve vztahu k posouzení schopnosti žalované oba závazky splácet absencí při jednání ve věci samé zmařila případnou poučovací povinnost soudu podle či 3 , kterou soud plní pouze při jednání.

8. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení , (dále jen o.z.) a o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni sjednání obou smluv, a to v každém případě rozdílném.

9. Podle ust. z.č. ve znění účinném od 24.2.2013 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a poplatku ze dvou smluv o zápůjčce sjednaných mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne datum, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele z obou závazků příjmení jméno příjmení jméno dle a násl. z.č.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti /jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú./ poskytla žalované v obou případech, fyzické nepodnikající osobě / jako spotřebiteli ve smyslu z. s. ú., peněžitá plnění. Žalovaná měla úvěr splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky. S ohledem na citované ustanovení účinného v době uzavření obou smluv se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitelky. Žalobkyně k výzvě soudu a ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , tak Ústavního soudu pod sp. zn. k této otázce odkazovala mimo předmětných smluv na zákaznické karty, v nichž vycházela z údajů sdělených žalovanou a pokud jí byly předloženyy osvědčující zejména příjmy a výdaje žalované (např. složenky SIPO či výměr st. podpory), tyto soudu nedoložila. Dle názoru soudu právní předchůdkyně nesplnila povinnost uloženou citovanými ustanoveními a nezkoumala tyto skutečnosti řádně, tedy s požadovanou odbornou péčí.

15. Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. a Nejvyššího správního soudu sp.zn. uvedl, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

16. Ústavní soud tak dospěl k dílčímu závěru, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU jen samotný dlužník -spotřebitel a věřitel, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by proto měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Způsob tohoto prověření pak naznačuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25.7.2018 sp.zn. takto:„ pokud zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí, lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

18. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z údajů získaných od žalované, které nijak neověřovala a které již samy o sobě vzbuzují pochybnosti. Jednotlivé údaje se v rozmezí 2 měsíců mezi oběma závazky liší například ve výši nájemného, zejména však poukazem na nezaměstnanost žalované, případnou mateřskou dovolenou, evidoval předchůdce žalobkyně příjem částka, který není nijak doložen, není zřejmé, zda se jedná o dávky či státní podporu, to samé v druhém případě, a je proto značně pochybný. V porovnání s výdaji částka pak nedostačující i pro splácení týdenních splátek z obou smluv (4 týdenní splátky po částka x 2, celkem cca částka měsíčně). Soud tak postrádá aktivitu zapůjčitele v ověření těchto údajů zmiňovanou v obou rozhodnutích, a to i ověření přístupných registrů dlužníků či úvěrů, neboť z úřední činnosti soudu jen namátkou vyplývá, že vůči žalované bylo v roce 2014 až 2017 vedeno 5 exekučních řízení. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, uzavřel soud, že v tomto směru neunesla své důkazní břemeno, když absencí při jednání zmařila i možnost případné výzvy k doplnění důkazů či tvrzení dle a 3 . Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. o.z. ve spojení s ust. o.z.

19. Převzala-li žalovaná předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná obdržela částky částka a částka, uhradila v prvém případě částka, ve druhém částka, zbývá proto k úhradě celkem částka (anonymizována dvě slova + číslo). Součástí tohoto plnění stanovil soud také úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v požadované výši od prvního dne po splatnosti tohoto dluhu, za který soud dle listin předložených žalobkyní považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum doručované dne datum, ve kterém byla lhůta k plnění 10 dnů, tj. nejdříve do datum (výrok I). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost zamítl (výrok II). Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou třídenní dle

20. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění včetně úroků a úroků z prodlení dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně je v převážné části (z celkové částky okolo 22 tis. Kč cca 80%), žalované náklady řízení nevznikly, rozhodl jako ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.