Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2548/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. ledna 2000, č.j. -42, k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soudu I. stupně) ze dne 5. března 1999, č.j. -14, kterým byl žalovaný P. J. zavázán povinností vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci byt č. 2, dvougarsoniéru v I. patře domu č.p. 1492, v P., K. 36, do 15 dnů po zajištění přístřeší, a povinností zaplatit žalobci náklady řízení. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Po doplnění dokazování se ztotožnil se závěry soudu I. stupně, že žalovaný byl z družstva řádně vyloučen, čímž došlo k zániku jeho členství v družstvu i zániku nájmu bytu dle ust. § 714 obč. zák., a vzhledem k důvodům vyloučení žalovaného z družstva byla povinnost byt vyklidit správně vázána na zajištění přístřeší.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce dne 30.3.2000 dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že „odvolací soud neprovedl dokazování v průběhu odvolacího řízení tak, jak bylo navrhováno při odvolacím řízení, a tím byla účastníku řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem\", a namítá, že v průběhu odvolacího řízení předložil odvolacímu soudu listinné důkazy o tom, že byl již jednou (v roce 1995) vyloučen z Bytového družstva O., ale jeho odvolání proti usnesení představenstva družstva členská schůze nikdy neprojednala; odvolací soud však tyto důkazy vůbec nehodnotil. Navrhl proto zrušit rozsudky soudů obou stupňů a současně odložit vykonatelnost napadených rozsudků.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ( tj. před 1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1.1.2001 ( dále jen „\").

Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou ( ), nemohl se ale zabývat jeho důvodností, neboť shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Podle věty první a druhé lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let, se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci ( ). Při doručování písemnosti, u níž zákon stanoví, že musí být doručena do vlastních rukou, a takovou písemností je podle i rozsudek, platí ustanovení , podle něhož nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Je-li písemnost určená do vlastních rukou účastníka doručována prostřednictvím pošty ( ), prokazuje místo, den a způsob doručení doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílateli (soudu). Jaké konkrétní kroky musí pošta učinit a jaké údaje musí být vyznačeny na doručence osvědčující náhradní doručení písemnosti určené do vlastních rukou účastníka (doručení uložením na poště), stanovila v době doručování předmětné zásilky příloha č. 5 , o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění Podle bodu 19, věty prvé této přílohy, nevyhoví-li adresát výzvě (upozornění, že písemnost mu bude v určený den a hodinu doručena znovu), uloží doručovatel písemnost i s doručenkou na poště ...; adresáta o tom uvědomí tiskopisem pošty \"Vyrozumění\" a den uložení zásilky vyznačí na doručence. Podle bodu 20 věty druhé přílohy, nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od jejího uložení, pověřený pracovník ji přezkouší, doručenku opatří otisky denního razítka a svým podpisem, oddělí ji a vrátí odesílateli. Doručenka jeu, která má povahuy veřejné a která se od listin soukromých liší svou důkazní silou; potvrzuje totiž, není-li dokázán opak, pravdivost toho co je v ní osvědčeno ( ).

Z obsahu spisu - doručenek (na č.l. 43 p.v. spisu) - vyplývá, že právní zástupci obou účastníků řízení (advokátka zastupující žalobce a advokát zastupující žalovaného), jako adresáti zásilek obsahujících rozsudek odvolacího soudu, nebyli přes písemnou výzvu, která jim byla při prvém pokusu o doručení těchto písemností zanechána (výzva byla učiněna dne 24.2.2000), zastiženi ani při druhém pokusu; zásilky proto byly dne 25.2.2000 uloženy na poště a adresáti byli o uložení písemně vyrozuměni. K faktickému převzetí uložených zásilek, a to jak Mgr. V. B., tak i JUDr. D. M., pak došlo dne 29.2.2000. Označené doručenky nevykazují vady, které by je zbavovaly důkazní síly veřejnéy a lze proto dovodit, že třídenní lhůta, uvedená v ustanovení věta třetí , počala svůj běh od uložení zásilek na poště a skončila dne 28.2.2000 (tento den byl dnem pracovním, neboť připadl na pondělí). Den 28.2.2000 se proto ve smyslu ustanovení věty třetí považuje za den doručení obou zásilek určených do rukou právních zástupců žalobce i žalovaného, a okolnost, že k jejich faktickému převzetí adresáty došlo až následujícího dne, tj. 29.2.2000, nemá pro běh dovolací lhůty význam. Rozsudek odvolacího soudu tak nabyl právní moci dne 28.2.2000, i když si advokáti obou účastníků uložené zásilky osobně vyzvedli na poště až o den později. Dnem následujícím po dni, v němž rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci, počala běžet jednoměsíční dovolací lhůta ( ), jejíž poslední den připadl na 28.3.2000 (úterý). Podal-li žalovaný dovolání na poště dne 30.3.2000, tj. 2 dny po uplynutí jednoměsíční dovolací lhůty, je zřejmé, že dovolání bylo podáno opožděně. Dovolání by bylo ostatně opožděné, i kdyby byla dovolací lhůta počítána ode dne 29.2. 2000, kdy dovolatelův zástupce napadené rozhodnutí fakticky převzal.

Toto opožděně podané dovolání žalovaného muselo být proto podle , odmítnuto.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , , věta prvá ( per analogiam) Dovolatel nese procesní zavinění na tom, že jeho dovolání bylo odmítnuto a byl by proto povinen hradit náklady dovolacího řízení žalobci, jemuž však žádné prokazatelné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2001

JUDr. Michal M i k l á š, v.r.

předseda senátu