Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1045/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22.12.1999, č.j. -95, byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobkyně žila se zůstavitelkou Š. Š., zemřelou dne 12.2.1997, ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost. Soud I. stupně dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat naplnění podmínek uvedených v ustanovení (dále jen obč. zák.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 20.7.2000, č.j. -118, potvrdil rozsudek soudu I. stupně a současně rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a v odvolacím řízení znovu vyslechl žalobkyni a jí navrženého svědka E. T. Uzavřel, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by žila se zůstavitelkou Š. Š. (zemřelou dne 12.2.1997) nejméně po dobu jednoho roku před smrtí zůstavitelky ve společné domácnosti a z tohoto důvodu s ní společně pečovala o společnou domácnost.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále jen dovolatelka), dovolání, ve kterém navrhla zrušení rozsudků soudů I. i II. stupně a vrácení věci soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Přípustnost dovolání odůvodnila odkazem na Dovolání podala z důvodů podle a d) , tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka uvedla, že soud I. stupně ve skutkových zjištěních vycházel ze zcela účelových výpovědí svědků S. F., J. F. a J. P., nevzal v úvahu lékařskou zprávu MUDr. Z. L., nezabýval se hodnověrností uvedených slyšených svědků a jejich poměrem k věci a účastníkům řízení.

Žalovaná strana se k dovolání nevyjádřila.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 , jímž byl změněn (), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění před novelizací provedenou

Dovolací soud zjistil, že dovolání v předmětné věci bylo podáno oprávněnou osobou, tj. účastnicí řízení, řádně zastoupenou advokátem, jak to vyžaduje ustanovení , bylo podáno ve lhůtě dle ustanovení a splňuje formální i obsahové znaky dle ustanovení Po tomto zjištění se dále zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť dle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání odůvodnila dovolatelka odkazem na , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

Z obsahu spisu dovolací soud zjistil, že soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30.6.1999, č.j. -63 žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně žila se zůstavitelkou Š. Š., zemřelou dne 12.1.1997, ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.9.1999, č.j. -74, uvedený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem zrušení zmíněného rozsudku (§ 221 odst.1 písm. a/ o.s.ř) byla skutečnost, že soud prvního stupně nevyhověl důkaznímu návrhu žalované strany a nevyslechl jí navržené svědky. Označeným zrušovacím usnesením odvolací soud nijak neomezil soud prvního stupně pokud jde o právní posouzení věci, protože žádné stanovisko k jejímu právnímu posouzení nezaujal. Poukázal jen na výklad obč. zák. v 1. díle komentáře k obč.zák. na str. 115, vydání Panorama 1987. Nutno tedy uzavřít, že dovolání podle není přípustné.

Zbývá ještě posoudit existenci podmínek přípustnosti taxativně vymezených v ustanovení Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. K těmto vadám přihlíží soud z úřední povinnosti.

Dovolací soud po prostudování obsahu spisu dospěl k závěru, že dovolání podle ustanovení § 237 není přípustné, neboť daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo zahájeno řízení, návrh na zahájení byl podán, účastníku řízení nebyla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem a soud byl správně obsazen (, až g/ ).

Na základě shora uvedených skutečností dovolací soud dovolání odmítl podle ustanovení o.s.ř s přihlédnutím k ustanovení , protože směřuje proti rozhodnutí, proti kterému žádné ustanovení dovolání nepřipouští.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto s odkazem na ustanovení , , , kdy v dovolacím řízení dovolatelka neuspěla a žalované straně žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. srpna 2001

JUDr. František D u c h o ň , v. r.

předseda senátu