Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1084/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: A) K. H., B) P. H. a C) J. H., všech zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) MUDr. J. H. a 2) M. S., oběma zastoupeným advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalobců A) a B) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2000, č. j. -181, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Berouně (dále „soud prvního stupně„) rozsudkem ze dne 24. května 2000, č. j. -159, zamítl žalobu, aby bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí s příslušenstvím, a to parc. č. 1843, o výměře 260 m2 se zděnou dílnou, parc. č. 1844, o výměře 21 m2 a parc. č. 1845, o výměře 131 m2 v kat. úz. H., jsou žalobce K. H. z 1/2 a žalobci P. H. a J. H. každý z 1/4. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 31. října 2000, č. j. -181, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci v tomto sporu nejsou aktivně legitimováni a není dán ani naléhavý právní zájem na určovací žalobě.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci A) a B) dovolání z důvodů, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ a d) ]. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „„).

Dovolání není přípustné.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a . Podle odst. l písm. a) dovolání přípustné není, neboť rozsudek odvolacího soudu nebyl rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím a nejde ani o situaci vyplývající z ustanovení odst. l písm. b) , když výše citovaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl stejně jako dříve zrušeným rozsudkem ze dne 1. dubna 1999, č j. 7 C151/97-89. Podmínky stanovené v daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil a žalobci návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodali.

Zbývá posoudit předpoklady přípustnosti vymezené v Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Žádnou z tam vypočtených vad však dovolatelé netvrdí a ani z obsahu spisu se taková vada nepodává.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl *§ 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c) OSŘ*.

Dovolatelé nebyli v dovolacím řízení úspěšní, žalovaným však náklady dovolacího řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (, , a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. srpna 2001

JUDr. František B a l á k , v.r.

předseda senátu