Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 107/2020
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: údaje o žalobci
zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: [údaje o žalovaném
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.000 Kč za dobu od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum ve znění podání ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, právnická osoba příjmení uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl téhož dne žalovanému zápůjčku v částce 1 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, který žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky. Smluvní strany si dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem poskytnutí zápůjčky. K vlastnímu procesu uzavření smlouvy žalobce uvedl, že k němu došlo s využitím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na stránkách právnická osoba příjmení, resp. formou textové SMS zprávy. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami a informacemi v nich uvedených. V žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle dokladu totožnosti a o čísle bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne datum. Žalovaný se však s vrácením zápůjčky dostal do prodlení, když dne datum jí ani částečně nesplatil. Právní předchůdce žalobce pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil na žalobce. Žalovaný mu však ničeho neuhradil a neučinil tak ani po výzvě před podáním žaloby. Žalobce se tak domáhá zaplacení poskytnuté částky 1 000 Kč na jistině, záměrně nepožaduje vrácení poplatku za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se domáhá ode dne datum též zaplacení úroku z prodlení. K výzvě soudu žalobce ničeho nedoplnil k procesu uzavření smlouvy, k jednání žalovaného, kterým odsouhlasil znění tvrzené smlouvy. Uvedl, že se případně domáhá zaplacení uvedené částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil.
3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den datum, žalobce a jeho právní zástupkyně se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, a které si soud vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil listinu nazvanou Smlouva o zápůjčce, na které bylo uvedeno datum uzavření datum. Jako zapůjčitel je na listině uvedena právnická osoba, celková výše úvěru je uvedena v částce 1 000 Kč, den splatnosti půjčky je datum. Účet, na který měla být tato částka právním předchůdcem žalobce zaslána, byl uveden č. bankovní účet. Celková částka, která má být splacena, je uvedena ve výši 1 480 Kč, kdy v částce 480 Kč jde o poplatek za poskytnutí úvěru. Nedílnou součástí smlouvy měly být Smluvní podmínky pro zápůjčky a úvěry poskytované právnická osoba. Jako zákazník je na listině uveden žalovaný, který byl identifikován jménem a příjmením, adresou bydliště a rodným číslem. Smlouva o zápůjčce neobsahovala podpis žalovaného, ale ani podpis zástupce právního předchůdce žalobce. Dále pak žalobce předložil listinu - fakturu číslo vystavenou dne datum a splatnou k datu datum, na základě které měl žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatit částku 1 480 Kč. Dalšími listinnými důkazy byly standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v ČR a standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, vztahující se k úvěrovým smlouvám uzavřeným právnická osoba a jejími klienty, kteří mají sídlo v České republice a smlouvu uzavřeli prostřednictvím internetu. Listiny neobsahují žádný podpis. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum o obsahu, jak byl žalobcem tvrzen. Žalobce především dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k odsouhlasení smlouvy o předloženém obsahu ze strany žalovaného, když v žalobě pouze kusým způsobem popsal, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právního předchůdce žalobce, kdy odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil i s všeobecnými obchodními podmínkami. Neuvedl však, jakými konkrétními úkony žalovaného k tomu mělo dojít. Uzavření smlouvy a odsouhlasení všeobecných obchodních podmínek žalovaným pak nemůže být prokázáno předložením nepodepsaných listin. Žalobce případně neuvedl, čím byl takový podpis žalovaného nahrazen, k takovému tvrzení nepředložil žádný důkaz. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.
5. Z výpisu z firemního účtu č. bankovní účet má soud za prokázané, že právnická osoba poukázala dne datum na účet č. bankovní účet částku 1 000 Kč. Není zřejmé, jaký byl účel této platby. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum má soud za prokázané, že majitelem uvedeného účtu ke dni datum byl žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za květen 2014 je pak zřejmé, že dne datum na něj byla připsána platba ve výši 1 000 Kč od právnická osoba.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že předmětná pohledávka právnická osoba za žalovaným byla ve výši 3 186,15 Kč postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalovanému, což je prokázáno i poštovním podacím archem ze dne datum.
7. Z výzvy k úhradě, předžalobní upomínky ze dne datum spolu s poštovním podacím archem ze dne datum má soud za prokázané, že právní zástupkyně žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky.
8. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když s ohledem na tvrzenou výši poskytnutého úvěru (1 000 Kč) nešlo o spotřebitelský úvěr, na který by se vztahovala právní úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (§ 2 písm. a) tohoto zákona). Soud přitom posuzoval, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s právním předchůdcem žalobce závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud pak s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má přitom za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména vůbec netvrdil, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, když pouze stroze popsal, že žádost o poskytnutí zápůjčky byla podána prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách právního předchůdce žalobce. Pokud tvrdil, že odesláním žádosti o poskytnutí zápůjčky došlo k odsouhlasení všeobecných obchodních podmínek, které se následně měly stát součástí uzavřené smlouvy o zápůjčce, pak tato skutečnost v řízení prokázána nebyla, když žalobce k tomu předložil pouze nepodepsanou listinu. Žalobce neuvedl, jakým konkrétním způsobem žalovaný svým jednáním uzavřel s původním věřitelem dne datum tvrzenou smlouvu o zápůjčce, když k důkazu předložil pouze nepodepsanou smlouvu s datem datum Ani k této listině nic bližšího netvrdil, nepopsal proces uzavření této smlouvy, její uzavření nepodepsanou listinou neprokázal. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis předmětné smlouvy o zápůjčce žalovaným. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce dne datum, na základě které by žalobce poskytl žalovanému částku 1 000 Kč a žalovaný se jí zavázal splatit ve lhůtě do datum. Soud jen pro úplnost dodává, že za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce a jeho právní zástupkyně), nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo nepro jednatel žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.).
9. Za situace, kdy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce, pak soud platbu právnická osoba dne datum na účet žalovaného ve výši 1 000 Kč považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak ve smyslu § číslo odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil. Pokud bylo v řízení prokázáno, že původní věřitel v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, je žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat právě žalobci.
10. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Pokud se tedy žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po tvrzené splatnosti zápůjčky, pak soud má za to, že v této době ještě žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl, neboť uzavření smlouvy o zápůjčce s tvrzenou splatností nebylo v řízení prokázáno. Žalovaný se tak do prodlení mohl dostat nejdříve po doručení oznámení o postoupení pohledávky, neboť žádná dřívější výzva k úhradě soudu žalobcem předložena nebyla. Soud při tomto závěru postupoval dle konstantní judikatury (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, č.j. 28 Cdo 1853/2002), podle které je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu věřitele. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku, tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne datum, má se tedy za to, že došla žalovanému dne datum, ode dne následujícího, tedy datum, tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
11. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení oznámení o postoupení pohledávky, tedy ode dne datum, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Ve zbývající části soud ve výroku II. rozsudku žalobu zamítnul, neboť šlo o nárok ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo v řízení prokázáno, tedy o nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ohledně přiznané částky za období předcházející uplynutí lhůty k plnění obsažené ve výzvě k zaplacení dlužné částky, kdy žalovaný ještě v prodlení se zaplacením rozsudkem přiznané částky nebyl.
13. O nákladech řízení bylo soudem ve výroku III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 2 o.s.ř., když soud uložil žalovanému povinnost nahradit ve věci úspěšnému žalobci jím účelně vynaložené náklady, které je žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny advokáta ust. § 14b AT, když vyšel z vyčíslení nákladů, učiněných žalobcem. Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchou předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1 489 Kč, když případná doplňování žaloby k výzvě soudu nemá soud za účelně vynaložené náklady, neboť dostatečná skutková tvrzení měla být již součástí žalobního návrhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.