Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Nd 134/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v právní věci navrhovatele Ing. arch. J. S., proti odpůrcům 1) Ing. arch. J. S., 2) Ing. arch. Z. H., a 3) Ing. arch. M. L., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , v řízení o dovolání odpůrců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 1999, sp. zn. , vedeném Nejvyšším soudem České republiky pod sp. zn. , rozhodl podle o návrhu navrhovatele na vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky z projednávání a rozhodování této věci t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního kolegia tohoto soudu určeného rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2000, ve znění účinném ke dni doručení dovolání, tj. senátu č. 30 složeném z předsedy senátu JUDr. P. P. a soudců JUDr. F. D. a JUDr. K. P.

Dne 28. 3. 2000 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání navrhovatele označené jako „Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu ČR při projednávání a rozhodování o dovolání odpůrců\", které je svým obsahem návrhem na vyloučení všech soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování výše označené věci. Návrh poté navrhovatel doplnil podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 25. 10. 2000.

Důvody, pro které lze mít pochybnost o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu spatřuje navrhovatel především ve skutečnosti, že ihned po vyhlášení dovoláním napadeného rozsudku krajského soudu se k tomuto rozhodnutí vyjádřila v deníku MF DNES dne 30. 11. 1999 předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. E. W., Ph.D., a to podle jeho názoru spíše emotivním výrokem, který vyjadřoval negativní postoj k navrhovateli. Tímto vyjádřením dala podle navrhovatele najevo takový poměr k věci i k navrhovateli, který zakládá pochybnost o její nepodjatosti, přičemž pochybnost se pak s ohledem na její funkční postavení rozšiřuje i na všechny ostatní soudce Nejvyššího soudu, neboť každý z nich je alespoň v oblasti administrativní vůči předsedkyni soudu ve vztahu jisté služební podřízenosti. Na podporu svého tvrzení navrhovatel cituje vybrané části ust. a , které upravují postavení a pravomoci předsedy Nejvyššího soudu. Na základě uvedeného dovozuje, že systém právních norem a instrukcí o soudech a soudcích údajně dává předsedovi Nejvyššího soudu dostatečné organizační, kárné i ekonomické nástroje jak u soudců Nejvyššího soudu prosadit svou vůli. Veřejně vyjádřený názor předsedkyně Nejvyššího soudu, kterým v rámci nepřátelské mediální kampaně proti jedné ze stran nepřímo napadla soudkyni soudu nižšího stupně, může být výstražným příkladem a nepsanou instrukcí jak věc projednávat a rozhodnout i pro soudce Nejvyššího soudu. Dále navrhovatel uvádí, že nakolik je mu známo, je soudkyní a funkcionářkou Nejvyššího soudu i manželka právního zástupce odpůrců JUDr. I. B. Proto rovněž k ní mohou být ostatní soudci tohoto soudu ve výše naznačeném vztahu, který zakládá pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Věc byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2001 předložena příslušnému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, aby rozhodl o návrhu navrhovatele na vyloučení soudců Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v senátě příslušném ve smyslu ustanovení věta druhá , ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „\") přezkoumal návrh navrhovatele a shledal, že zákonné důvody pro vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci dány nejsou.

Soudci Nejvyššího soudu, členové senátu, kterých se ve skutečnosti námitka podjatosti týká, JUDr. P. P., JUDr. F. D. a JUDr. K. P. ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že k projednávané věci, k účastníkům a jejich zástupcům nejsou v žádném vztahu a nejsou jim známy ani jiné skutečnosti, pro které by mohli být vyloučeni.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti. O vyloučení v tomto smyslu lze však rozhodovat jen ve vztahu ke konkrétním osobám soudců, kteří se podílejí nebo mohou podílet na projednávání a rozhodování věci. Vzhledem k tomu nelze rozhodovat o vyloučení všech soudců Nejvyššího soudu. Případná podjatost je výsledkem osobního vztahu soudce k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, a proto tento poměr je nutno zjišťovat individuálně, u každého soudce zvlášť. Z dikce ustanovení je zřejmé, že uvedený poměr může být zjišťován jen u těch soudců, kteří se skutečně podílejí na projednávání a rozhodování právě té věci, v níž byla námitka podjatosti vznesena. Proto bylo rozhodováno jen o vyloučení těch soudců Nejvyššího soudu, kteří podle rozvrhu práce jsou příslušní projednávat a rozhodovat předmětnou věc.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Důvodem k vyloučení soudce nemůže být údajná nepřátelská mediální kampaň vedená proti jedné ze stran. Především je třeba zdůraznit, že žádný ze soudců, jejichž podjatost může být namítána, se na zmíněné publicitě nijak nepodílel. Nežádoucí vztah k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům jako důvod podjatosti soudců by mohl být důvodem k jejich vyloučení jen tehdy, kdyby se na negativní publicitě dlužníka ve sdělovacích prostředcích soudci ještě před svým rozhodnutím sami podíleli. Není-li tomu tak, nemůže být jakákoli zmínka o některém z účastníků řízení ve sdělovacích prostředcích důvodem k vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci takového účastníka. Pokud by měl být akceptován názor navrhovatele o důvodech podjatosti, pak by v případě publicity v hromadných sdělovacích prostředcích s celorepublikovou působností nemohl takto publikovanou věc projednávat a rozhodovat žádný soudce kteréhokoli soudu, protože by se o ní mohl ze sdělovacích prostředků předem dozvědět. To je ovšem závěr neudržitelný. Proto informace o určité právní věci ve sdělovacích prostředcích ještě sama o sobě nevytváří nežádoucí vztah soudce k této věci, který by ho diskvalifikoval z možnosti nestranně a nezaujatě ji projednat a rozhodnout.

Pokud se jedná o navrhovatelem zmiňované vyjádření předsedkyně Nejvyššího soudu, tak navrhovatel sám uvádí, že na základě příslušných ústavních a zákonných ustanovení mají soudci při výkonu jejich funkce zaručenou nezávislost a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Jsou vázáni toliko zákony a jsou povinni rozhodnout nestranně a spravedlivě. Pochybnost o nepodjatosti soudce proto nelze dovodit již ze samotné skutečnosti, že mohl zaznamenat různými způsoby projevený názor jiného soudce či funkcionáře soudu, týkající se projednávané věci.

Pokud se týče namítaného vztahu soudců určených k projednávání a rozhodování této věci k JUDr. I. B., předsedkyni občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu, resp. jejího vztahu k právnímu zástupci odpůrců, platí výše uvedené obdobně. Poměr soudce k účastníku řízení či jeho zástupci může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, dále i vztahem přátelským či zjevně nepřátelským. V tomto případě žádný takový vztah příslušných soudců zjištěn nebyl.

Pochybnost o nepodjatosti uvedených soudců nelze dovodit ani z jejich vyjádření, v němž potvrzují, že k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům nemají žádný osobní vztah. O jejich případné podjatosti pak nesvědčí ani žádná jiná okolnost obsažená ve spise, proto Nejvyššímu soudu nezbylo než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí

Nakonec je třeba uvést, že Nejvyšší soud ve věci jednal a rozhodoval podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2000, neboť návrh byl podán před uvedeným datem (viz část dvanáctá, hlava I, bod 5. ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. srpna 2001

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík