Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 81/2020-30
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem právnická osoba právnická osoba země, země
zastoupen advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
hlášena k trvalému pobytu na adrese adresa, země
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 400 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nároku žalobce na zaplacení částky 6 760 Kč a částky 1 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 600 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 400 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku žalobce na zaplacení částky 6 760 Kč a částky 1 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 600 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce se žalobou domáhal od žalované zaplacení částek a příslušenství uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaná uzavřela dne 13. 8. 2009 s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 18 360 Kč, spočívajících v jistině 10 000 Kč a souhrnném poplatku 8 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná se s plněním svých povinností dostala do prodlení, přičemž celkem uhradila 1 600 Kč Smlouva zanikla uplynutím času ke dni 7. 10. 2010. Pohledávka byla postoupena právnická osoba anonymizováno a následně žalobci. Žalovaná poté již neuhradila ničeho. Dluh žalované činí 16 760 Kč (jistina 10 000 Kč, souhrnný poplatek 6 760 Kč). Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Žalobce a žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou uvedenou smlouvu, na jejímž základě jí poskytl hotovostní půjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala jí tyto finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem 8 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná povinnost nesplnila a dostala se do prodlení se splácením dluhu, kdy uhradila celkem 1 600 Kč. Pohledávka byla postoupena právnická osoba anonymizováno a následně žalobci.
Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce dle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), za použití zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle nich se smlouvou o půjčce věřitel přenechává dlužníkovi věci určitého druhu, a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věřiteli věci stejného druhu, v daném případě peníze. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční částku, kterou se žalovaná zavázala vrátit; svou povinnost však nesplnila a dostala se do prodlení s placením poskytnuté půjčky. Soud proto žalobci v případě prvního nároku částečně vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobci jistinu půjčky, avšak ne v celé výši, jak bude uvedeno níže.
Soud dále posuzoval oprávněnost tzv.„ souhrnného poplatku“ a dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o půjčce je v této části neplatná (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 11. 2012, sp. zn. 122 ICm 1253/2012). Ve smlouvě o půjčce není vysvětleno, z jakých konkrétních částí a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá. Jedná se tudíž o ujednání neurčité, kdy není vůbec zřejmé, zač má žalovaná poplatek platit. I pokud by se jednalo o smluvený úrok dle § 658 ObčZ, byl by takový úrok sjednán ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv, tedy analogicky i smluv o půjčce, s bankovními instituty, a v daném případě by zde opět bylo neplatné ujednání, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 ObčZ. Je třeba zdůraznit, že v daném případě se jedná o vztah spotřebitele a podnikatele, za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005 /29/) a nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem„ souhrnný poplatek“ se bude, byť jen zčásti, skrývat smluvní úrok. Soud z těchto důvodů žalobci nepřiznal nárok na zaplacení tohoto poplatku v částce 8 360 Kč. Právní předchůdce žalobce platby žalované v celkové výši 1 600 Kč započítával na souhrnný poplatek, jehož sjednání bylo soudem posouzeno jako neplatné podle hmotného práva. Platby započtené na souhrnný poplatek proto byly soudem započteny na jistinu a žalobci přiznána jistina snížená o 1 600 Kč. Protože žalovaná neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 517 ObčZ a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k okamžiku počátku prodlení.
jméno úspěchu obou účastníků byla v tomto řízení přibližně stejná, soud proto ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ rozhodl, že vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.