Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tvo 103/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

U Vrchního soudu v Olomouci probíhá odvolací řízení v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 6.2001, sp. zn. , byla podle § 72 odst. 2 tr. ř. zamítnuta žádost obviněného Ing. P. N. o propuštění z vazby, podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a contr. nebyl přijat písemný slib obviněného, podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř. a contr. nebyly přijaty nabídky písemných záruk za další chování tohoto obviněného a podle § 73 a odst. 1 tr. ř. a contr. nebyla přijata nabídka peněžité záruky 2 000 000,- Kč. Toto usnesení obsahuje poučení, že proti němu není další řádný opravný prostředek přípustný. Přesto proti němu podal obviněný Ing. P. N. stížnost.

Nejvyšší soud je sice podle § 146 odst. 2 písm. c) tr. ř. nadřízeným orgánem příslušným k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení vrchního soudu, v posuzované věci však nemohl přezkoumat důvodnost stížnosti obviněného Ing. P. N. z hledisek § 147 odst. 1 tr. ř. z níže uvedených příčin.

Není pochyb o tom, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti obžalovaného o propuštění z vazby je rozhodnutím o vazbě ve smyslu § 68 tr. ř., proti němuž je obecně podle § 74 odst. 1 tr. ř. přípustná stížnost. Tato zásada ovšem podle § 141 odst. 2 tr. ř. platí jen tehdy, jestliže jde o usnesení, jímž soud rozhodl v prvním stupni. V posuzovaném případě však Vrchní soud v Olomouci nerozhodl o zamítnutí žádosti obviněného Ing. P. N. jako soud prvního stupně, ale jako odvolací soud, tedy jako soud druhého stupně (v instančním slova smyslu), neboť nejen rozhodnutí ve věci samé, ale i veškerá rozhodnutí s rozhodnutím o odvolání související, tj. i rozhodnutí o žádosti obviněného o propuštění z vazby, činí jako soud druhého stupně. Výkladem z opaku (arg. a contrario) ustanovení § 141 odst. 2 tr. ř. je proto třeba dovodit, že proti takovému usnesení soudu, které činí jako soud druhého stupně, stížnost přípustná není. Pro správnost tohoto názoru svědčí i další argument právní logiky a maiori ad minus (od většího k menšímu), neboť pokud proti rozhodnutí odvolacího soudu učiněnému ve věci samé (věci hlavní) není přípustný řádný opravný prostředek, nemůže být tím spíše přípustný ani proti rozhodnutí, jímž je v tom samém odvolacím řízení řešena pouze otázka s touto hlavní věci související, ale nedosahující jejího významu. Tento názor je konečně v souladu i s principem dvojinstančnosti soudního řízení.

Nejvyšší soud považuje za nutné rovněž uvést, že v mnoha případech považuje za důvodné přezkoumat z podnětu stížnosti i takové usnesení odvolacího soudu, proti kterému v intencích předcházejících úvah neshledává stížnost přípustnou. Tak tomu bude zejména v případech, kdy přezkum usnesení odvolacího soudu vyžadují zásady spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), která je podle y bezprostředně závazná a má přednost před zákonem.

Podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy každý, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, má právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení osobní svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné. Obviněný může toto právo vykonávat i opakovanou žádostí o propuštění z vazby podle § 72 odst. 2 tr. ř. s tím, že pokud ji podá v řízení před soudem prvního stupně, je proti rozhodnutí tohoto soudu stížnost přípustná.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší soud stížnost obviněného Ing. P. N. podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. ř. zamítl, aniž z jejího podnětu přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení a předcházející řízení. Poučení, které Vrchní soud v Olomouci v napadeném usnesení uvedl o nepřípustnosti stížnosti, považuje Nejvyšší soud za správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 3. srpna 2001

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal