Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tvo 106/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. , byla podle § 71 odst. 3 tr. ř. prodloužena vazba obžalovaných D. B. a J. P. do 31. 10. 2001.

Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost obžalovaný D. B., a to prostřednictvím jednoho ze svých obhájců, která nebyla blíže odůvodněna.

Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1, 2 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení v části týkající se osoby stěžovatele, jakož i příslušnou část řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že podaná stížnost není důvodná.

V prvé řadě je třeba poznamenat, že ohledně osoby obžalovaného D. B. byla vazební lhůta Vrchním soudem v Praze již vícekrát prodlužována, naposledy do 1. 7. 2001 jeho usnesením ze dne 20. 3. 2001, sp. zn. 2 Ntv 8/01, neboť dvouletá lhůta vazby u obžalovaného uplynula dnem 13. 1. 2001.

Jmenovaný je stíhán společně s obviněnými J. P. a M. B. pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 4 tr. zák. a pro tentýž trestný čin podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. byl ve své odsuzující části, a to i ohledně obžalovaného D. B. zrušen v odvolacím řízení usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. , přičemž věc byla Městskému soudu v Praze vrácena, aby ji znovu projednal a rozhodl. Vzhledem k povolenému prodloužení lhůty ke zpracování písemného rozhodnutí soudu druhého stupně do 12. 6. 2001, byl návrh na další prodloužení vazební lhůty mj. i u obžalovaného D. B. podán předsedou odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze dne 14. 6. 2001, tedy v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení § 71 odst. 5, odst. 6 tr. ř.

Z obsahu spisu jakož i z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že u obžalovaného D. B. je spatřován nadále tzv. útěkový důvod vazby uvedený v § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř., který je dán hrozbou vysokého trestu odnětí svobody, přičemž se lze reálně obávat toho, že by v případě propuštění na svobodu mohl uprchnout nebo se skrývat, aby se tak dalšímu průběhu trestního stíhání, ale i případnému trestu vyhnul. V tomto ohledu lze souhlasit s obavou i argumenty vyjádřenými v odůvodnění napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze a je možné na ně v plném rozsahu odkázat.

Nejvyšší soud nemá ani žádné výhrady k tomu, že vazba obžalovaného byla podle § 71 odst. 3 tr. ř. opětovně prodloužena nad základní dvouletou lhůtu do 31. 10. 2001. Od posledního pravomocného rozhodnutí o prodloužení vazební lhůty Vrchním soudem v Praze z 20. 3. 2001 se věcí zabýval v rámci odvolacího řízení tento soud, coby soud druhého stupně, a v jeho činnosti zcela důvodně nebylo shledáno žádných neopodstatněných průtahů. Vlastní věc je třeba s ohledem na její povahu a obsah považovat za obtížnou z hlediska náročnosti dokazování, v čemž lze rovněž souhlasit s Vrchním soudem v Praze a plně se odvolat na jeho podrobné zdůvodnění v napadeném usnesení. Tato okolnost také způsobila, že trestní stíhání nebylo možné skončit nejenom ve dvouleté vazební lhůtě, ale ani v naposledy prodloužené lhůtě do 1. 7. 2001.

Napadené rozhodnutí vrchního soudu o dalším prodloužení vazby obžalovaného lze označit za správné i z hlediska splnění zákonné podmínky spočívající v předpokladu, že by propuštěním obžalovaného na svobodu hrozilo zmaření nebo alespoň podstatné ztížení dosažení účelu trestního řízení. V tomto ohledu je třeba vycházet z charakteru trestné činnosti, pro níž je obžalovaný stíhán, z poznatků k jeho osobě a zejména z ustanovení § 1 odst. 1 tr. ř. Podle něj je účelem trestního řízení mj. náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů, přičemž provedené řízení musí též působit k upevňování zákonnosti, předcházení a zamezování trestné činnosti. Těchto požadavků by v konkrétním případě nebylo možné dosáhnout, pokud by nebyla zabezpečena účast obžalovaného v dalším řízení, které se ve věci bude konat.

Lhůta o níž byla vazba obžalovaného prodloužena lze označit za nutnou k provedení všech úkonů, které odvolací soud uložil soudu prvního stupně, k novému vyhodnocení důkazů a k opětovnému vydání meritorního rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neshledal Nejvyšší soud stížnost obžalovaného D. B. důvodnou, a proto ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 1. srpna 2001

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c