Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 151/2001

151/2001

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. , pokud jím byl ponechán nedotčen výrok o trestu uloženém obviněnému J. N. rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. ,

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanovení § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného J. N.

Citovaný rozsudek se doplňuje výrokem, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. , ohledně obviněného J. N., roz. Ž., z r u š u j e ve výroku o trestu.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. , byli odsouzeni obvinění J. Š., B. Č., K. D., roz. Š., D. Ž. a J. N., roz. Ž. Obviněný J. N., roz. Ž., byl za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák., spáchaný zvlášť nebezpečným recidivistou, a za trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. odsouzen podle § 247 odst. 3, § 42 odst. 1 a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na devět let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně obvodní soud rozhodl ohledně všech obviněných o náhradě škody.

Všech pět obviněných podalo proti shora citovanému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 řádně a včas odvolání. Z podnětu těchto opravných prostředků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. , napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), e), f), odst. 2 tr. řádu zrušil ohledně obviněného B. Č. v celém rozsahu, ohledně obviněného K. D. v části výroku o vině a ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a ohledně obviněných J. Š. a D. Ž. ve výrocích o trestech a způsobu jejich výkonu. Kromě toho odvolací soud zrušil též část výroku o náhradě škody. Procesním postupem podle § 259 odst. 3 tr. řádu Městský soud v Praze znovu rozhodl o vině a trestu ohledně obviněných B. Č. a K. D., nově uložil tresty obviněným J. Š. a D. Ž. a také obviněnému J. N., roz. Ž., kterému podle § 247 odst. 3 tr. zák. za použití § 42 odst. 1 a § 35 odst. 2 tr. zák. uložil úhrnný trest odnětí svobody na sedm let, pro jehož výkon tohoto obviněného podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Kromě toho odvolací soud zčásti znovu rozhodl o náhradě škody.

Ministr spravedlnosti České republiky podal proti shora citovanému rozsudku Městského soudu v Praze ve prospěch obviněného J. N., roz. Ž., u Nejvyššího soudu České republiky stížnost pro porušení zákona s tím, že předpokladem nového rozhodnutí podle § 259 odst. 3 tr. řádu je to, že odvoláním napadené rozhodnutí je v odpovídající části podle § 258 tr. řádu zrušeno. V této trestní věci však došlo k tomu, že odvolací soud ohledně obviněného J. N., roz. Ž., nově rozhodl, aniž zrušil výrok o trestu a způsobu jeho výkonu z rozsudku soudu prvního stupně a ve vztahu k obviněnému J. N., roz. Ž., tak vlastně vedle sebe existují dva odlišné výroky o trestu odnětí svobody a dva shodné výroky o způsobu výkonu těchto trestů.

Pokud tudíž Městský soud v Praze stížností napadeným rozsudkem kromě jiného znovu rozhodl tak, že se obviněnému J. N., roz. Ž., ukládá trest odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, porušil podle názoru ministra spravedlnosti v neprospěch uvedeného obviněného zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. e) a § 259 odst. 3 tr. řádu.

Ministr spravedlnosti ČR proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky z podnětu podané stížnosti podle § 268 odst. 2 tr. řádu toto porušení zákona vyslovil a aby dále postupoval podle § 270 odst. 2, event. podle § 271 odst. 1 tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 1, odst. 2 tr. řádu správnost výroku napadeného rozsudku v části týkající se obviněného J. N., roz. Ž., a zabýval se rovněž správností postupu řízení, které vydání této části rozsudku Městského soudu v Praze předcházelo.

Shledal, že k porušení zákona v trestní věci obviněného J. N., roz. Ž., v neprospěch tohoto obviněného skutečně došlo, a že se tak stalo v ohledech oprávněně namítaných ministrem spravedlnosti v písemném odůvodnění podané stížnosti.

Ustanovení § 258 odst. 2 tr. řádu, věta před středníkem, zakotvuje zásadu, že pokud je vadná jen část napadeného rozsudku a lze jí oddělit od ostatních jeho částí, zruší odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně právě jen v této části. Pouze tehdy, zruší-li odvolací soud, byť i jen z části výrok o vině, musí zrušit vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad (§ 258 odst. 2 tr. řádu, věta za středníkem).

Citované ustanovení trestního řádu umožňuje v zájmu rychlosti a hospodárnosti řízení, předpokládaném ustanovením § 2 odst. 4 tr. řádu, aby v případě zjištění některé z vad uvedených v až f) tr. řádu nemuselo docházet ke zrušení celého napadeného rozsudku, když odvolací soud je zde povinen zrušit toliko vadnou část rozsudku, kterou lze oddělit od ostatních. (Srov. též č. rozh. trest.).

Ze struktury rozsudečného výroku i z odůvodnění stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku Městského soudu v Praze je patrno, že tento soud shledal ohledně obviněného J. N., roz. Ž., v procesním postupu a v rozhodnutí soudu prvního stupně toliko pochybení spočívající v tom, že uvedenému obviněnému byl uložen nepřiměřený trest, tedy vadu specifikovanou ustanovením § 258 odst. 1 písm. e) tr. řádu. Výrok o vině obviněného J. N., roz. Ž., a výrok o náhradě škody, týkající se tohoto obviněného, shledal odvolací soud správnými a zákonnými a žádná vážnější pochybení neshledal ani v řízení předcházejícím.

Nejvyšší soud České republiky shledal shora uvedené skutkové i právní závěry Městského soudu v Praze oprávněnými a odůvodněnými a v postupu tohoto soudu nezjistil ani jiné závady, s výjimkou toho, že vyhotovení a opisy rozsudku odvolacího soudu, ani další obsah spisu skutečně neobsahují jakýkoliv podklad o tom, že soud druhého stupně za tohoto procesního stavu použil (v tomto případě obligatorního) ustanovení § 258 odst. 2 tr. řádu a vadnou oddělitelnou část rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ohledně obviněného J. N., roz. Ž., zrušil.

Městský soud v Praze tak vskutku napadeným rozsudkem porušil v neprospěch obviněného J. N., roz. Ž., zákon v ustanovení § 258 odst. 2 tr. řádu, nikoliv však též v ustanovení § 258 odst. 1 písm. e) tr. řádu, jehož použil právem, ani v ustanovení § 254 odst. 1 tr. řádu, neboť shora vytýkané pochybení zjevně nebylo zapříčiněno tím, že by odvolací soud nedostál své zákonné přezkumné povinnosti.

Nejvyšší soud České republiky proto z podnětu stížnosti pro porušení zákona, podané ve prospěch obviněného J. N., roz. Ž., ministrem spravedlnosti, toto porušení zákona podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil.

Plné nápravy citovaným rozhodnutím vzniklého protiprávního stavu pak Nejvyšší soud dosáhl procesním postupem, analogickým postupům upraveným v ustanovení § 271 odst. 1 tr. řádu, kdy stížností napadený rozsudek Městského soudu v Praze doplnil v části výroku týkající se obviněného J. N., roz. Ž., chybějícím zrušujícím výrokem podle § 258 odst. 2 tr. řádu. Nejvyšší soud tímto postupem dosáhl úplného souladu platné právní úpravy s reálně existujícím stavem.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona není

stížnost pro porušení zákona přípustná (§ 266 odst. 7 tr. řádu).

V Brně dne 10. července 2001

Předseda senátu:

JUDr. Zdeněk S o v á k