Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
121 C 28/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, co do částky částka, co do úroku ve výši 100,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka], co do úroku ve výši 100,47 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru příjmení a NRKI a zda žalovaná není v insolvenci. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 162,44 % ročně (efektivní úroková sazba) splácet v 36 měsíčních splátkách po částka. příjmení však pouze částka. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalované s 4. a 5. splátkou. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši částka za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaná takto dostala do prodlení se splátkou 4 a 5 požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši částka (2 x částka). Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 4. splátkou splatnou dne datum, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka, úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 100,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu dosáhne částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že smlouvu o úvěru se žalobkyní uzavřela a peníze jí byly poskytnuty. Formulář hodnocení klienta byl vyplněn zprostředkovatelem, který do něj uvedl údaje sdělené žalovanou. Žalovaná je na anonymizována dvě slova, která jí končí datum a její jediný příjem činí anonymizována dvě slova ve výši částka. Žalovaná má anonymizována dvě slova a bydlí u své matky, které přispívá částkou částka měsíčně na nájemné a částkou částka na nákup potravin. Nájemné, které platí matka žalované, činí celkem částka. Žalovaná je vzhledem ke své situaci schopna uhradit první splátku částka a dále zbytek splatit splátkami po anonymizována dvě slova až částka, přičemž kdyby měla k dispozici více finančních prostředků, tak by uhradila více.
3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, splátkového kalendáře, karty klienta, oznámení o schválení úvěru, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne datum uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 162,44 % ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po částka, splatných 22. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení a zprávy banky vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne datum. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, se kterou se žalovaná takto octla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši částka za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, tj. částky částka. Z hodnocení klienta, výpisu z nebankovního registru klientských informací, výpisu z registru příjmení, oznámení úřadu práce a výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni, že pobírá rodičovský příspěvek na bydlení částka měsíčně, je svobodná, její náklady na bydlení činí částka měsíčně a její ostatní náklady činí částka. Žalobkyně u výdajů žalované počítala s částkou životního minima ve výši částka. Výši příjmu žalovaná doložila. Stran výdajů nebyly předloženy žádné doklady. Žalovaná byla v rámci NRKI ohodnocena skóre 16, tedy jako rizikový klient. V registru příjmení neměla žalovaná žádný záznam. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzývána k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. Z databáze příjmení bylo zjištěno, že v období uzavření smlouvy poskytovaly banky spotřebitelské úvěry za úrok 8,92 % ročně. Z vyjádření znalce žádné další relevantní skutečnosti zjištěny nebyly.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo).
7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalované nikoliv jen dle informací sděleným žalovanou.
9. K poučení soudu žalobkyně uvedla, že žádná další tvrzení nedoplňuje a další důkazy neoznačuje.
10. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala výdaje žalované. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Navíc byl žalované úvěr poskytnut i přesto, že dle NRKI byla hodnocena jako rizikový klient. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů je tak zadlužena, že úvěruschopná není.
11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
12. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši částka, přičemž jí dosud vrátila pouze částku částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne
datum s určením data splatnosti do 15 dnů, tj. do datum. Žalovaná je tak v prodlení od datum.
13. Soud uložil žalované splnit povinnost do 3 měsíců, neboť dospěl k závěru, že její finanční situace jí neumožnuje zaplatit dluh jednorázově.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnější žalované žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).