Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 257/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 1. prosince 1999, č.j. -49, uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 285.326,50 Kč s dvacetidvouprocentním úrokem za dobu od 16. srpna 1997 do zaplacení (bod I. výroku), co do zbytku příslušenství žalobu zamítl (bod II. výroku) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (bod III. výroku).

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. listopadu 2000, č.j. -77, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že žalobkyně se po žalované právem domáhá pojistného plnění, jež vyplatila společnosti E. s. r. o., neboť žalovaná odpovídá za vzniklou škodu z titulu zasílatelské smlouvy, kterou uzavřela se společností E. s. r. o.

Žalovaná (zastoupena advokátem) podala proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání, namítajíc, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy že jsou dány dovolací důvody dle , c/ a d/ (dále též jen „ \"). V dovolání pak podrobně snáší argumenty na podporu závěru o existenci těchto dovolacích důvodů a požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil, stejně jako rozsudek soudu prvního stupně (ve výrocích I. a III.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Úvaze o důvodnosti dovolání ovšem v dovolacím řízení předchází zkoumání jeho přípustnosti.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Dovolání není přípustné.

Dle , dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a Podle dovolání přípustné není, neboť rozsudek odvolacího soudu nebyl rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím a nejde ani o situaci předjímanou ustanovením (rozsudek ze dne 1. prosince 1999 je prvním rozsudkem obvodního soudu ve věci). Podmínky stanovené v daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (srov. ) a žalovaná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala (srov. ).

Zbývá posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení

Vady řízení ve smyslu ustanovení , k nimž je dovolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu se rovněž nepodávají.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), podle a usnesením odmítl.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, u žalobkyně však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , věty první (per analogiam), a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. června 2001

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v.r.

předseda senátu