Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

223 C 233/2020

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka a úroku ve výši 21,55 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] a úroku ve výši 21,55 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem a úrokem z prodlení, a dále částky částka s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne datum na jeho bankovní účet úvěr ve výši částka, v souladu se smlouvou byla zbývající část úvěru ve výši částka převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Úvěr včetně sjednaného úroku měl být v celkové výši částka splacen formou 25 měsíčních splátek po částka se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne datum. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jelikož však žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, byl úvěr ke dni datum (odesláním oznámení o zesplatnění) zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení upomínán také před zesplatněním upomínkami ze dne datum a datum. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužné splátky ve výši částka (3 x částka), dlužnou zesplatněnou jistinu ve výši částka, účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 3 x částka (za tři upomínky), smluvní pokutu za prodlení ve výši 3 x částka, přičemž tato byla sjednána za každý jednotlivý případ prodlení se splátkou, takto se žalovaný do zesplatnění úvěru dostal do prodlení se třemi splátkami, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (částka) od datum (den následující po zesplatnění) do datum, tedy částku částka. Žalobkyně požaduje z dlužné zesplatněné jistiny ve výši částka také úrok ve výši 21,55 % ročně a zákonný úrok z prodlení, od datum (den následující po zesplatnění) do zaplacení.

2. K ústnímu jednání nařízenému na den datum se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle , (dále jen " ), v nepřítomnosti účastníků.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši částka, a to v částce částka na jeho bankovní účet č. bankovní účet, částka částka představovala provizi, žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,55 % ročně ve 25 měsíčních splátkách po částka, splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci, splatnost první splátky byla sjednána ke dni datum. Při řádném splácení měl žalovaný uhradit celkem částka. Z potvrzení právnická osoba, ze dne datum o provedení transakce vyplývá, že úvěr byl žalovanému v částce částka vyplacen dne datum na bankovní účet č. bankovní účet, provize částka byla téhož dne vyplacena na účet č. bankovní účet (jméno Fléglová - zprostředkovatel). Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka, čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným zjišťovala výši jeho příjmů, výdajů, dluhů, ověřovala, zda není veden jako dlužník v insolvenčním rejstříku či v evidenci exekucí. K ověření údajů získaných od žalovaného žalobkyně vyžádala výpis z účtu žalovaného za období 13. 3. – datum a výplatní pásky za měsíce duben a květen 2020. Ze smlouvy bylo zjištěno, že provize za poskytnutí úvěru v daném případě činila částka. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části po dobu delší než dva měsíce bylo v čl. IV odst. 1 písm. d) smlouvy sjednáno, že dojde k zesplatnění úvěru, a to dnem odeslání písemného oznámení. Smluvní pokuta za prodlení ve výši částka za každou takovou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru při zesplatnění byly sjednány v čl. IV odst. 2 písm. b) a c) smlouvy. Náklady účelně vynaložené ve výši částka za každou písemnou upomínku pro nesplácení splátek byly sjednány v čl. IV odst. 4 písm. b) smlouvy. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, celkem dluží částka. Žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne datum, zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od odeslání dopisu. Soudu byl předložen také podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že dopis byl žalovanému odeslán dne datum.

4. Podle , (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18)

7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že lustrace byla pro osobu žalovaného provedena s negativním výsledkem. Žalobkyně vyžádala od žalovaného údaje prostřednictvím formuláře„ posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, dále prostřednictvím čestného prohlášení. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Pracuje u právnická osoba (ve formuláři posouzení úvěruschopnosti je u žalovaného u zaměstnavatele uvedeno„ UP“ – úřad práce?). Měsíční příjmy má ve výši částka, měsíční příjmy domácnosti činí částka, výdaje činí částka za bydlení, částka za další úvěry a částka za ostatní. Žalobkyně dále zjišťovala počet obyvatel v obci, poté stanovila normativní náklady na bydlení v částce částka, životní minimum v částce částka a nezabavitelnou částku částka. Příjmy byly ověřovány skrze výplatní pásky za duben 2020 a květen 2020, dále byl předložen výpis z účtu žalovaného za období 13. 3. – datum. Z uvedených listin bylo zjištěno následující: žalovaný byl zaměstnán u shora uvedeného zaměstnavatele, nevyplývá však, o jakou formu pracovního poměru se jedná. Za duben 2020 mu byla pravděpodobně vyplacena čistá mzda částka (výplatní lístek téměř nečitelný), za květen 2020 mu byla vyplacena čistá mzda částka, vždy v hotovosti. Z výpisu z účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že za uvedené období činil počáteční zůstatek na účtu částku – částka, konečný zůstatek na účtu činil částka. Dne datum byla na účet připsána částka částka z účtu žalovaného č. bankovní účet. Úvěr byl však žalovanému vyplacen na jiný účet č. bankovní účet.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného nedostatečně, spokojila se pouze s částečnými informacemi, které navíc nebyly dostatečně prokázány. Předně je třeba uvést, že normativní náklady na bydlení, životní minimum i nezabavitelná částka jsou uváděny žalobkyní paušálně ve stejné výši.

11. Nebylo zjištěno, o jaký pracovní poměr se u žalovaného jedná, na jak dlouho byl sjednán. Soudu nebylo předloženo žádné potvrzení zaměstnavatele či pracovní smlouva. Výše mzdy byla ověřena skrze dvě výplatní pásky, ovšem s ohledem na shora uvedené není jasné, po jakou dobu trvání úvěrové smlouvy by ji žalovaný dále pobíral, zda například poměr nebyl sjednán na dobu určitou a neskončil v následujících měsících po uzavření smlouvy.

12. Výdaje žalovaného stran bydlení a dalších obvyklých životních nákladů nebyly ověřovány vůbec, nebyla předložena smlouva, faktury, výpisy z účtu, kterými by opakující se platby (internet,„ nájem“, energie, stravování) byly prokázány. Žalobkyně blíže nezjišťovala ani další údaje týkající se dalších závazků žalovaného, které uvedl ve formuláři částkou částka, tedy u jaké společnosti si peněžní prostředky půjčil, jak dlouho bude ještě splácet, zda splácí řádně. Na místě by bylo vyžádat smlouvu, přehled předepsaných a uhrazených splátek, vyjádření věřitele apod.

13. Žalobkyně také soudu předložila výpis z účtu žalovaného, nejednalo se však o účet, na který byly vyplaceny peněžní prostředky. Na tomto účtu byl záporný počáteční zůstatek, konečný zůstatek se poté rovnal nule. Ani z této y tak žalobkyně nemohla učinit závěr o finančních rezervách žalovaného, naopak jí takové zjištěné skutečnosti měly přimět k dalšímu obsáhlejšímu zkoumání finančních možností žalovaného.

14. Soud tudíž uzavírá, že žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla (např. doložení příjmu), ale za situace, kdy nezkoumá dostatečným způsobem také výdaje a další okolnosti, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. Žalobkyně kromě příjmů neověřila v podstatě žádná tvrzení žalovaného.

15. Soud ani nemohl poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu a 3 , přičemž takové poučení se poskytuje účastníku pouze při jednání. Jestliže se tudíž žalobkyně jednání neúčastnila, je povinna nést procesní následky své nepřítomnosti. Žalobkyně svá procesní břemena, především břemeno důkazní, neunesla.

16. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

17. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši částka. Žalobkyně má tudíž podle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.

18. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle o. z. ve spojení s  o. z. a , a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce (10 dnů).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 49,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 74,69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).