Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 903/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání, kterým žalovaný napadl rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 17. června 1999, č.j. -39, zavazující jej k úhradě částky 19.963,- Kč a nákladů řízení žalobkyni. Jestliže napadené rozhodnutí, které obsahuje správné poučení o opravném prostředku, bylo žalovanému doručeno 21. července 1999 a podal-li odvolání osobně u soudu prvního stupně 6. srpna 1999, pak - se zřetelem k tomu, že poslední den lhůty k podání odvolání byl čtvrtek 5. srpna 1999 - shledal odvolací soud odvolání opožděným ( , , , ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „ \"/).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný (zastoupený advokátem) včasným dovoláním doplněným podáním ze dne 7. února 2000, namítaje, že neměl ve smyslu způsobilost být účastníkem řízení, a to z důvodu nedostatku věcné pasivní legitimace (žalována měla správně být obchodní společnost A.).

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. prosince 2000 (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání je ve smyslu přípustné ( ), není však důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání; k vadám vyjmenovaným v ustanovení (tzv. zmatečnostem) a - je-li dovolání přípustné - i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání namítány ( ). Protože jiné vady dovolatel netvrdí a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu, je (se zřetelem k tomu, že dovolací soud je oprávněn správnost napadeného usnesení přezkoumat jen z pohledu dovolacího důvodu podle , který jako jediný byl v dovolání uplatněn) pro výsledek dovolacího přezkumu rozhodující, zda řízení trpí vadou, na niž dovolatel výslovně poukazuje.

Vada podle ustanovení zatěžuje řízení, když ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost jím být. Podle ustanovení způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. U fyzické osoby způsobilost být účastníkem řízení splývá s hmotněprávní způsobilostí mít práva a povinnosti (právní subjektivitou), která vzniká narozením a zaniká smrtí (srov. , , ve znění pozdějších předpisů).

Dovolatel - žijící fyzická osoba - svou vlastní právní subjektivitu ve skutečnosti nezpochybňuje, se zřetelem k obsahu dovolání je však zřejmé, že mylně ztotožnil způsobilost být účastníkem řízení, tedy institut vymezený právem procesním, s tzv. pasivní věcnou legitimací v daném sporu, tj. s otázkou, zda účastník řízení (v tomto případě žalovaný) je podle hmotného práva subjektem právní povinnosti, kterou žalobkyně učinila předmětem řízení. Nezpůsobilost být účastníkem řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání soudu ve věci jednat a rozhodnout a jehož jediným důsledkem je zastavení řízení ( , ); naproti tomu nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného, který způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu má, s podmínkami řízení nesouvisí a tudíž (zmatečnostní) vadou ve smyslu není. Závěr soudu o absenci věcné legitimace (ať již na straně žalobce nebo žalovaného) je důvodem pro zamítnutí žaloby meritorním rozhodnutím.

V projednávaném případě odvolací soud své rozhodnutí založil na zjištění, že odvolání bylo podáno opožděně. S pozdě podaným odvoláním zákon spojuje jediný důsledek - jeho odmítnutí ( ), aniž by odvolací soud byl oprávněn jakkoli zkoumat věcnou správnost napadeného rozhodnutí (tedy i otázku věcné pasivní legitimace žalovaného). Vylučuje-li povaha rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí (zde usnesení o odmítnutí odvolání), možnost věcného přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně, pak tvrzení, že rozsudek soudu prvního stupně je nesprávný, protože žalovaný nebyl věcně legitimován, samo o sobě důvodnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu - i kdyby bylo opodstatněné - založit nemůže. Zrušit usnesení, jímž bylo odvolání podle odmítnuto, by bylo lze jen tehdy, pokud by dovolatel prokázal nesprávnost úsudku o opožděnosti odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 2/1998 pod č. 16); žalovaný však závěr o tom, že odvolání bylo podáno opožděně, prostřednictvím dovolacích důvodů uvedených v a d/ vůbec nenapadl.

Správnost napadeného usnesení se tak dovolateli zpochybnit nepodařilo (dovolací důvod podle nebyl uplatněn po právu); Nejvyšší soud proto dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání ( ), zamítl ( , 5 ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o skutečnost, že žalobkyni v tomto stadiu řízení nevznikly výdaje, k jejichž úhradě by jinak byl dovolatel povinen ( , a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2001

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu