Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 973/99

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy soud prvního stupně zamítl. Rozhodnutí velitele vojenského útvaru, vydané dne 19.9.1989 na základě zmocnění ministra obrany ve smyslu , jež oprávněná navrhla vykonat, by podle jeho názoru mohlo sloužit coby titul výkonu jen v případě, že jeho soudní výkon zákon připouští ( ). Tak tomu bylo na základě , který stanovil, že o náhradě škody, již způsobil státu příslušník ozbrojených sil na jejich majetku, rozhoduje orgán určený ministrem podle příslušných předpisů, a že jeho rozhodnutí je vykonatelné soudní exekucí. však byl ku dni 1.11.1992 zrušen ( ), a tím nejen zaniklo oprávnění příslušného orgánu ozbrojených sil rozhodovat o náhradě škody, ale - jelikož v přechodných ustanoveních nebyla možnost soudního výkonu těchto rozhodnutí upravena - v době zahájení řízení (7.11.1994) nebyla ani splněna podmínka, aby jejich výkon byl zákonem připuštěn. Opak nelze dovodit, uzavřel odvolací soud, ani z ustanovení , neboť se týká poměrů hmotněprávních, nikoli procesních. Proti svému rozhodnutí připustil odvolací soud dovolání, maje je po právní stránce za zásadního významu.

Oprávněná ve včasném dovolání namítla, že rozhodnutí odvolacího soudu (stejně jako soudu prvního stupně) spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vyjádřila názor, že rozhodnutí velitele o povinnosti k náhradě škody vydané dle ustanovení je i poté, co nabyl účinnosti , individuálním právním aktem splňujícím náležitosti exekučního titulu, a je vykonatelné jako rozhodnutí orgánu státní správy ve smyslu Odkázala na rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 58/1964 a vyslovila závěr, že následný zánik normy, na jejímž základě bylo dotčené rozhodnutí velitele vydáno, nemá vliv na posouzení, že jde o exekuční titul.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „ \").

Dovolání je přípustné ( ), neboť tak odvolací soud ve smyslu ve výroku rozhodnutí stanovil. Z toho, že založení přípustnosti dovolání podle tohoto ustanovení se opírá o předpoklad zásadního právního významu rozhodnutí po stránce právní, plyne, že způsobilým dovolacím důvodem je důvod ve smyslu , a ten také dovolatelka v dovolání, byť nikoli výslovně, uplatnila.

Jelikož vady vyjmenované v , stejně jako jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, v dovolání namítány nebyly a z obsahu spisu se nepodávají ( ), a jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení správnosti závěru odvolacího soudu, že rozhodnutí, jež má být v řízení vykonáno, vykonat nelze.

Dovolání je důvodné.

Při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro vymožení peněžitého plnění soud posuzuje (kromě podmínek řízení), zda rozhodnutí, jehož výkon je navrhován, bylo vydáno oprávněným orgánem, zda je vykonatelné jak po stránce formální tak materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je výkon rozhodnutí navrhován v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, a nebyl-li navržen způsob výkonu, který je zřejmě nevhodný.

Podmínka, aby se jednalo o rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu, se váže k ustanovením a ; v rámci soudního výkonu rozhodnutí lze vykonat nejen rozhodnutí soudní ( ), ale také ta, jejichž výčet je uveden v pod písm. a/ až h/

Podle ustanovení se ustanovení až 271 použijí i na výkon vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány. Totéž platí o jiných vykonatelných rozhodnutí a schválených smírů, jejichž soudní výkon připouští zákon ( ).

K závěru, že vykonatelné rozhodnutí vojenského útvaru o náhradě škody podle je jako rozhodnutí orgánu státní správy podkladem pro výkon rozhodnutí nikoli podle (jak uvažoval odvolací soud) ale podle , dospěla soudní praxe již dříve v uveřejněném rozhodnutí, na které poukázala oprávněná. Přihlásil se k němu i bývalý Nejvyšší soud ČSR v rozhodnutí ze dne 31.10.1998, ve věci sp. zn. , a není důvod se od něho odchýlit ani v dané věci. Okolnost, že ustanovení nadto výslovně stanovilo, že rozhodnutí příslušného orgánu je vykonatelné soudní exekucí, na jeho povaze jakožto rozhodnutí podle (a nikoli h/) nic nemění.

Proto ani skutečnost, že byl později zrušen, nemohla mít vliv na způsobilost vykonatelného rozhodnutí, jež bylo podle něho vydáno, být titulem soudního výkonu, neboť podmínka stanovená v (aby jeho soudní výkon byl připuštěn zákonem) se s ním nespojuje, a nestanovil, že dnem jeho účinnosti znaky rozhodnutí orgánu státní správy ve smyslu , jež mu dříve svědčily, napříště pozbývá.

Uvedené koresponduje i principu tzv. nepravé zpětné působnosti , zakotvené v jeho , na jehož základě se Nejvyšší soud k posuzované otázce vyjádřil obdobně již v usnesení ze dne 26.7.2000, sp. zn. .

Jestliže odvolací soud dospěl k jinému závěru, spočívá jeho rozhodnutí na právním posouzení nesprávném, a naopak dovolatelka dovolací důvod podle uplatnila právem. Nejvyšší soud tudíž napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a jelikož shodné důvody nesprávnosti platí i pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil i je, a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení ( , 2 ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení včetně řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2001

JUDr. Vladimír K u r k a, v. r.

předseda senátu