Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35Co 152/2022

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací:

USNESENÍ

(anonymizovaný opis)

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy

Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Heleny Bláhové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

[anonymizováno] [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

[anonymizováno] [adresa]

o zaplacení 30 834 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. -26 z 15. 2. 2022,

takto:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením okresní soud zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 30 834 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Nákladovým výrokem II. vyslovil, že žádný

z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III. rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 540 Kč žalobkyni. Okresní soud zjistil, že 11. 12. 2020 podal žalovaný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. S odkazem na ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), okresní soud uvedl, že v posuzovaném případě bylo zahájeno insolvenční řízení před podáním žaloby a žalobkyně mohla pohledávku uplatnit přihláškou. Proto řízení zastavil.

O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle , (dále jen „ “). O vrácení části soudního poplatku rozhodl okresní soud podle , o soudních poplatcích.

2. Proti uvedenému usnesení, podle obsahu odvolání ( ) proti jeho výroku I

o zastavení řízení, se včas odvolala žalobkyně. Je toho názoru, že věc byla nesprávně právně posouzena a řízení nemělo být zastaveno. Uvádí, že v insolvenčním řízení mohli věřitelé přihlásit své pohledávky ve lhůtě dvou měsíců od rozhodnutí o úpadku, tj. od 15. 12. 2020. Splátky na hypoteční úvěr však musela jako solidární dlužník platit i nadále. Od července 2021 do prosince 2021 zaplatila na splátkách celkem 61 464 Kč. Jelikož plnila nad rámec svého podílu, vyzvala žalovaného dopisem z 27. 12. 2021 k zaplacení 30 732 Kč a to nejpozději do 10. 1. 2022. Ke splatnosti pohledávky došlo až po rozhodnutí o úpadku. Proto ji nemohla uplatnit přihláškou. Jelikož pohledávka vznikla až po uplynutí lhůty k podání přihlášek, je žalobkyně toho názoru, že nejsou splněny podmínky pro zastavení řízení. Navrhuje proto, aby odvolací soud zrušil napadané usnesení a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Odvolací soud bez nařízení jednání ( ) přezkoumal napadené usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, v odvoláním napadeném výroku o zastavení řízení a na něm závislém výroku o nákladech řízení ( ), a to pouze

z důvodů, které se týkají toho, co okresní soud řešil ve výroku usnesení ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

4. Podle se se zahájením insolvenčního řízení spojují tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou.

5. Podle v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se

v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení

o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují.

6. Podle po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena

v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a podle § 140c.

7. Podle přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně

a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení, to platí obdobně.

8. Podle osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně ; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy.

9. Podle jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení

a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odstavec 2). Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odstavec 3).

10. Plyne z ustanovení , že v případě vícero dlužníků, kteří jsou zavázáni společně a nerozdílně, tj. těch, kteří jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho ( , (dále jen„ OZ“)), se může věřitel, za situace, kdy je rozhodnuto o úpadku jednoho ze spoludlužníků, domáhat uspokojení této pohledávky po ostatních spoludlužnících mimo insolvenční řízení. Tito spoludlužníci mohou, pro případ, že by v průběhu insolvenčního řízení, tj. v budoucnu, plnili

z titulu dlužnické solidarity za spoludlužníka, u něhož byl zjištěn úpadek, přihlásit takovou budoucí pohledávku (regresní nárok dle ) do insolvenčního řízení jako pohledávku podmíněnou ( věta první ).

11. V případě, kdy původní věřitel uplatní svou pohledávku vůči dlužníku přihláškou

v insolvenčním řízení, přičemž na pohledávku bude po uplynutí lhůty k podání přihlášek plněno některým ze spoludlužníků nad rámec jeho podílu na dluhu, může tento spoludlužník vstoupit do řízení na místo původního věřitele, a to bez ohledu na to, zda svou pohledávku jako podmíněnou přihlásil ( věta druhá ve spojení

s ). Vstup do řízení ve smyslu je však možný pouze za předpokladu, že původní věřitel svou pohledávku vůči dlužníku přihlásí. Neučinil-li tak, spoludlužníku nezbývá, než svou případnou budoucí pohledávku přihlásit jako podmíněnou dle věta první a to do uplynutí lhůty k podání přihlášek.

12. Platí přitom ve smyslu ustanovení ,

že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nelze uplatnit žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Obdobně podle nelze, v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, zahájit soudní řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Přihláškou lze, jak plyne z předchozích odstavců, uplatnit i tzv. podmíněnou pohledávku spoludlužníka plynoucí z budoucího regresního nároku vztahujícímu se k dluhu existujícímu nejpozději do uplynutí propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek (viz přiměřeně usnesení NS sp. zn. z 30. 9. 2021). Uplatní-li spoludlužník takový regresní nárok u soudu (mimo insolvenční řízení), ačkoli jej mohl uplatnit přihláškou, soud řízení zastaví podle .

13. Poukazuje v této souvislosti odvolací soud též na skutečnost, že pohledávka spoludlužníka plynoucí z regresního nároku sdílí v případě, kdy byl u některého ze spoludlužníků zjištěn úpadek a povoleno jeho řešení oddlužením, ve vztahu k tomuto dlužníku osud původního společného dluhu solidárních spoludlužníků. Plyne totiž z ustanovení , že v případě splnění oddlužení je dlužník osvobozen nejen od placení pohledávek (které byly nebo mohly být přihlášeny do insolvenčního řízení) vzniklých

do rozhodnutí o úpadku, resp. do uplynutí lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek, nýbrž i od pohledávek ručitelů a jiných osob (typicky spoludlužníků), které měly pro tyto pohledávky právo postihu (např. z titulu regresního nároku podle ). Z uvedeného plyne, že i ten, komu vznikne pohledávka z postihu, má stejné (nikoli privilegované) postavení jako ostatní věřitelé.

14. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá žalobou podanou dne 13. 1. 2022 zaplacení částky 30 834 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku, kdy jakožto spoludlužník zavázaný společně a nerozdílně se žalovaným ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne 26. 9. 2008, uhradila za období od července 2021 do prosince 2021 na splátkách poskytnutého úvěru částku 61 668 Kč zahrnující i podíl žalovaného na společném dluhu

o velikosti ˝.

15. Odvolací soud zjistil, že dne 10. 12. 2020 žalovaný podal ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne 15. 12. 2020 byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením. Věřitelé dlužníka byli vyzváni, aby do 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku,

tj. do 15. 2. 2021, přihlásili své pohledávky. Ze seznamu přihlášených pohledávek plyne,

že žalobkyně do insolvenčního řízení přihlásila mimo jiné pohledávku ve výši 113 056,50 Kč

z titulu regresního nároku, neboť při úhradě části dluhu ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené 26. 9. 2008, konkrétně splátek za období od září 2018 do ledna 2021, plnila i nad rámec svého podílu na společném dluhu za žalovaného. [právnická osoba] svou pohledávku

z titulu smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne 26. 9. 2008 nepřihlásila.

16. Plyne z výše uvedeného, že žalobkyně se podanou žalobou domáhá regresního nároku

za úhradu části společného dluhu (konkrétně splátek za období od července 2021 do prosince 2021) ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne 26. 9. 2008, k němuž jsou spolu se žalovaným zavázáni společně a nerozdílně ( a násl. ). Jelikož nejde o závazek sjednaný až po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání přihlášek stanovené v rozhodnutí

o úpadku, tj. po 15. 2. 2021, měla žalobkyně svou případnou budoucí pohledávku z titulu regresního nároku vzniklou po uplynutí lhůty k podání přihlášek přihlásit (do uplynutí uvedené lhůty) jako pohledávku podmíněnou ve smyslu ustanovení věta první . Uplatnila-li na místo toho tuto pohledávku žalobou, brání tomu citované ustanovení a okresní soud proto postupoval správně, jestliže řízení podle ve spojení s zastavil.

17. Odvolací soud proto podle napadené usnesení ve výroku I jako věcně správné potvrdil.

18. Jako věcné správný odvolací soud potvrdil podle také nákladový výrok II, jímž okresní soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení vycházeje správně z toho, že žalovanému, jenž zastavení řízení nezavinil ( ), náklady v řízení nevznikly.

19. Výrok III o vrácení soudního poplatku odvoláním nenapadený zůstal nedotčen.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle za použití

Žalobkyně, byla se svým odvoláním zcela neúspěšná, a proto by měla žalovanému nahradit náklady v odvolacím řízení účelně vynaložené. Protože však žalovaný náklady nevynaložil, bylo rozhodnuto, že právo na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

odvolání ani dovolání přípustné.

Liberec 9. června 2022

Mgr. Ondřej Plšek

předseda senátu