Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1257/99

U S N E S E N Í

I. Dovolání povinného, jakož i A. B., se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně (ve znění opravného usnesení) nařídil výkon rozhodnutí pro 750.057,29 Kč prodejem spoluvlastnického podílu povinného v rozsahu 1/2 specifikovaných nemovitostí, zakázal povinnému tento spoluvlastnický podíl zatížit nebo převést na třetí osobu a uložil mu oznámit soudu do 15-ti dnů od doručení usnesení, zda a kdo má k jeho podílu předkupní právo; podílového spoluvlastníka - manželku povinného A. B. - poučil o možnosti zabránit prodeji složením odhadní ceny podílu, jenž má být vydražen, s tím, že podíl její zůstal nařízením výkonu nedotčen.

K odvolání povinného a A. B. odvolací soud toto usnesení potvrdil. Námitku, že povinný pozbyl - smlouvou o prodeji podniku, v jejímž rámci vymáhaný závazek přešel na kupujícího - „pasivní legitimaci\", pokládal při nařízení výkonu za nevýznamnou.

Proti usnesení odvolacího soudu podali povinný a A. B. dovolání, v němž vyjádřili názor, že se zřetelem ke smlouvě o prodeji podniku nebyla splněna podmínka „procesní způsobilosti povinného být účastníkem řízení\" ( ), a tím byla i nesprávně posouzena pasivní legitimace v řízení, jelikož „právo mělo být uplatněno nejdříve proti kupujícímu\" ( ).

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném do 1.1.2001 – dále jen „„).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu jen za předpokladu, že to zákon - jde-li o usnesení v ustanoveních , a - připouští.

Podle může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( ).

Ze spisu se podává, že usnesení odvolacího soudu bylo povinnému a A. B. doručeno uložením na poště ( ) 26.1.1999, a téhož dne bylo doručeno i zmocněnci oprávněného. Den 26.1.1999 je tudíž tím, kdy toto usnesení nabylo právní moci (, ). Ve smyslu ustanovení pak posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl 26.2.1999 (pátek).

Dovolání povinného, podané u soudu prvního stupně (osobně) 17.3.1999, bylo proto podáno zjevně opožděně; totéž by platilo, kdyby pro určení okamžiku nabytí právní moci napadeného usnesení mohl být rozhodujícím den 8.2.1999 (kdy zásilku určenou A. B. převzal na poště její manžel), jak uvažoval, při vyznačení právní moci, soud prvního stupně.

Proto podle a Nejvyšší soud dovolání povinného, které je opožděné, odmítl.

Oproti tomu dovolání A. B., manželky povinného a podílového spoluvlastníka nemovitostí, jichž se týká nařízený výkon rozhodnutí, je sice včasné, avšak - bez ohledu na to, zda je či není přípustné objektivně ( ) - není přípustné subjektivně.

K podání dovolání je procesně legitimován účastník ( ) původního řízení nebo jeho procesní nástupce, neboť pouze jemu mohla být napadeným usnesením způsobena případná (objektivně postižitelná) „procesní újma\", již lze odstranit tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší.

Účastenství se v řízení o výkon rozhodnutí zakládá procesním způsobem; podle ustanovení jsou účastníky řízení při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný, přičemž za oprávněného se považuje ten, kdo podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, a povinným pak ten, kdo je oprávněným v tomto návrhu jako takový označen, resp. u něhož má být vynuceno splnění povinnosti, o jejíž vymožení jde. Manžel povinného se stává účastníkem řízení o výkon rozhodnutí tehdy, je-li nesporné nebo alespoň možné, že věci, které jsou nařízeným výkonem rozhodnutí postihovány, patří do jeho bezpodílového spoluvlastnictví s povinným ( ).

O žádnou z těchto situací ve vztahu k dovolatelce A. B. zjevně nejde.

Vymezení účastníků řízení citovaným ustanovením není v úplnosti vyčerpávající; i v řízení o výkon rozhodnutí platí (a musí platit) princip, že účastníkem je ten, o jehož právech nebo oprávněných zájmech má být jednáno. Tím se - nad rámec tohoto ustanovení - nezakládá sice účastenství pro celé řízení, nýbrž pro tu konkrétní fázi řízení o výkon, v níž se uvedený princip - vůči určité osobě - může uplatnit (viz již zmíněné účastenství manžela povinného podle ).

Takovou osobou může být i podílový spoluvlastník věci, jíž se týká výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti (spoluvlastnického podílu); nikoli však proto, že o výkonu je vyrozumíván doručením usnesení o jeho nařízení ( ) resp. že je mu doručováno rozhodnutí o určení odhadní ceny ( ) či dražební vyhláška ( ), ale proto, že mu zákon svěřuje oprávnění, zakotvené v ustanovení , podle něhož může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u soudu v hotovosti nebo šekem odhadní cenu podílu, který má být vydražen. Právě v té části řízení o výkon rozhodnutí, ve které lze toto oprávnění objektivně realizovat, je pak podílový spoluvlastník účastníkem řízení, a jako s takovým jest s ním v řízení nakládat.

V té fázi řízení o výkon rozhodnutí, v níž je výkon teprve nařizován, však zjevně o tato oprávnění spoluvlastníka nejde, jelikož jeho práv a oprávněných zájmů se nařízení prodeje spoluvlastnického podílu jiného spoluvlastníka (povinného) samo o sobě nedotýká.

Z toho plyne, že A. B. nebyla účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí, které napadla, a v důsledku toho nebyla ani legitimována proti němu podat opravný prostředek (dovolání).

Dovolání A. B. (pro které tak platí, že bylo podáno někým, kdo k němu nebyl oprávněn) Nejvyšší soud podle , odmítl rovněž.

Nebýt opožděného resp. subjektivně nepřípustného dovolání, jsou (obě) dovolání nepřípustná i objektivně (viz shora), a jako taková by musela být odmítnuta též podle , Nejde totiž o žádný z důvodů přípustnosti vyjmenovaných v a podobně nelze přípustnost dovolání dovodit ani z , 2 Z pohledu ustanovení dovolání není přípustné proto, že existence zde vyjmenovaných vad řízení z obsahu spisu neplyne, a odkaz, obsažený v dovolání, na ustanovení a e/ je mimo jakoukoli pochybnost nepřípadný; o procesní nezpůsobilost dovolatelů či o nedostatek návrhu na nařízení výkonu jít zjevně nemůže.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a věty první (per analogiam); oprávněnému, jenž by měl na jejich náhradu právo, však ve stadiu dovolacího řízení (dle obsahu spisu) prokazatelné náklady nevznikly.

To, že v dovolacím řízení nemohlo být přihlédnuto k tvrzením o převzetí dluhu (povinného) resp. o postoupení pohledávky (oprávněného), neznamená, že se jimi soud nebude zabývat v dalším stadiu řízení (z hledisek kupř. resp. , příp. institutu singulární sukcese).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2001

JUDr. Vladimír K u r k a, v. r.

předseda senátu