Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
120 C 29/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8,08 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, spolu s úrokem 94,01% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem 94,01% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku částka, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách částka včetně úroku ve výši 102,09 % p.a. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši částka a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši částka za každou splátku v prodlení. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši částka a kapitalizovaného smluvního úroku do data zesplatnění ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka za prodlení se splátkou číslo smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky částka za období od datum do datum ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka u splátek číslo smluvního úroku ve výši 10,09 % p.a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaná závazek neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 30 měsíčních splátkách po částka počínaje od března 2020. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši částka, pokud by se žalovaná ocitla v prodlení déle jak 65 dnů, strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru, tedy splatnost celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění, přičemž úroky se stanou součástí jistiny. Pokud by nebyla zesplatněná částka uhrazena, vzniklo dále právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka u každé splátky, se kterou by byla žalovaná v prodlení déle jak 15 dnů.
4. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná čerpal částku ve výši částka, přičemž ničeho neuhradila. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou číslo o více jak 65 dní.
5. Z karty hodnocení klienta, výpisu z NRKI, výpisu z příjmení, mzdového výměru, printscreenu účtu žalované a pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr. příjmení příjem žalované činil částka měsíčně.
6. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalované k uhrazení dluhu.
7. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů.
8. Z výpisu statistiky obec národní banky bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba pro korunové úvěry domácnostem na spotřebu byla ve výši 8,08 % v období únor 2020.
9. Z oznámení ze dne datum, výzvy k zaplacení ze dne datum a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalované k úhradě dluhu. K datu datum žalobkyně prohlásila úvěr za zepslatněný.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 30 měsíčních splátkách po částka. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši částka, pokud by ani po zesplatnění žalovaná dluh neuhradila, vzniklo právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka u každé splátky, se kterou by byla žalovaná v prodlení déle jak 15 dnů. Žalovaná úvěr čerpala, přičemž následně se dostala do prodlení s úhradou první splátky o více jak 65 dnů. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k datum.
11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.
12. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle ust. § 122 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka (odst. 3).
14. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
17. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
19. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
21. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy, přičemž žalovaná úvěrový rámec vyčerpala v plné výši. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Soud se zabýval sjednanou úrokovou sazbou, a zda je tato sazba v souladu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998 sp. zn. 3 Cdon 51/96 , uveřejněný pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997 sp. zn. 2 Cdon 473/96 , uveřejněný pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). V oblasti kontraktačního práva pak lze připomenout, že smluvní volnost je omezena obecnou zásadou„ každému co jeho jest“ (viz např. nález ÚS ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 728/10 ), podle které se každý má spokojit s přiměřenou úplatou za půjčené prostředky (viz rozsudek NS ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). V dané věci je pak zřejmé, že faktická smluvená úroková sazba ve výši 102,09 % p.a. několikanásobně překračuje míru obvyklou, přičemž dané nelze ospravedlnit ani tím, že žalovaná byla jasně s touto sazbou seznámena a souhlasila s ní. Takové ujednání není v souladu s dobrými mravy a je pohoršující pro drtivou část společnosti, přičemž zjevnost rozporu s dobrými mravy je seznatelná i pro osobu, která není v daném odvětví profesionálem. Z výše uvedeného tak lze dojít k závěru, že ujednání o úrokové sazbě je absolutně neplatné.
22. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši úrokové sazby je oddělitelné od zbývajícího právního jednání a je možné předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez této části, není neplatností stižena celá úvěrová smlouva, ale pouze část týkající se úrokové sazby. Jelikož vůle účastníků směrovala k úročení poskytnutých prostředků, je třeba aplikovat ust. § 1802 o. z. dle kterého jsou peněžité prostředky úročeny sazbou obvyklou v místě dlužníka a době uzavření smlouvy, přičemž v podmínkách tuzemského peněžního trhu tento údaj plyne ze statistiky obec národní banky. V době prodlení s první splátkou žalovaná dlužila žalobkyni na jistině částka, přičemž s ohledem na délku prodlení byla celá tato zbývající jistina po právu zesplatněna, přičemž smluvní úrok do doby zesplatnění činil částka (celkem částka). V tomto rozsahu soud shledal žalobu za důvodnou, ve zbývajícím rozsahu jistiny a přirostlého úroku žalobu zamítl.
23. Ve vztahu ke smluvní pokutě za prodlení s jednotlivou splátkou dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, ve vztahu k porušení povinnosti, v zákonem stanovených mezích a v souladu s dobrými mravy. V řízení bylo prokázáno prodlení celkem u první splátky, a tedy žalobkyni náleží smluvní pokuta ve výši částka, přičemž jednotlivé pokuty dospěly čtyřicátým dnem po splatnosti splátky. Nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny soud posoudil také jako důvodný, přičemž výši smluvní pokuty vypočítal ze zjištěné jistiny za jednotlivá období, tedy od datum do datum ve výši částka. Zbývající část nároku na smluvní pokutu zamítl.
24. Ve vztahu k náhradě nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka dospěl soud k závěru, že tento nárok je důvodný. Účelně vynaložené náklady spojené s prodlením dlužníka nemají povahu paušalizované náhrady újmy, nýbrž představují reálně vzniklou újmu a musí být tedy v řízení řádně prokázány. Na tomto závěru nemění nic ani dikce ustanovení, ze které plyne, že tyto náklady (a jejich výši) lze s dlužníkem sjednat. I pokud si žalobkyně a žalovaná sjednali tuto náhradu paušálním způsobem, musí být v řízení existence a účelnost nákladů prokázána, přičemž v řízení má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě v dubnu 2020 Náklady s prodlením žalované žalobkyni tedy vznikly, přičemž tyto náklady soud posoudil jako účelné.
25. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení z žalované částky soud posoudil jako částečně důvodný v rozsahu, ve kterém bylo žalobě vyhověno. Nárok na úhradu jistiny a přirostlých úroku dospěl po 65 dnech po splatnosti splátky v prodlení, smluvní pokuta ve výši částka a nárok na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované dospěly dle smluvních ujednání nejpozději na konci května 2020, žalobkyně požadovala úrok až od datum. Výši úroku z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. k datu, kdy nastalo prodlení s peněžitým závazkem. Smluvní úrok soud přiznal v obvyklé soudem zjištěné výši z nesplacené jistiny od datum. Ve zbývajícím rozsahu nárok na příslušenství zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch v částce 75 147,43 včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni podání žaloby ve výši částka (59 %), naopak v částce částka včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni podání žaloby částka 353,59 úspěch neměla (41 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 18 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši částka. K hodnocení úspěchu ve věci u příslušenství viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za tři úkony právní služby dle §11 a.t. (převzetí a příprava věci, podání ve věci samé, účast na jednání) celkem částka včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši částka, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).