Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tvo 54/2001

U S N E S E N Í

Stížnost obžalovaného L. J. se z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , byla podle § 71 odst. 3 tr. ř. prodloužena lhůta trvání vazby obžalovaného L. J. do 30. 6. 2001.

Proti tomuto usnesení podal obžalovaný L. J. v zákonné lhůtě prostřednictvím své obhájkyně stížnost s tím, že bude písemně zdůvodněna do jednoho týdne. Do dne, kdy Nejvyšší soud o opravném prostředku rozhodoval, však zdůvodnění stížnosti neobdržel.

Nejvyšší soud přezkoumal z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, ale stížnost obžalovaného důvodnou neshledal.

Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že návrh na prodloužení vazby obžalovaného L. J. byl Vrchnímu soudu v Olomouci doručen dne 22. 3. 2001, t. j. při zachování patnáctidenní lhůty uvedené v § 71 odst. 6 věta první tr. ř., neboť dvouletá lhůta vazby u jeho osoby skončila dne 11. 4. 2001. Návrh podal předseda senátu Krajského soudu v Ostravě, tedy osoba k tomu oprávněná podle § 71 odst. 5 tr. ř.

Z trestního spisu bylo dále zjištěno, že obžalovaný L. J. byl vzat do vazby usnesením soudkyně Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 4. 1999, sp. zn. , z důvodu § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. se zápočtem vazby ode dne 11. 4. 1999, kdy byl zadržen.

Po skončení přípravného řízení podala krajská státní zástupkyně v Ostravě dne 30. 3. 2000 obžalobu na L. J. pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1, 3 tr. zák., ve znění platném do 31. 12. 1997, pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle k , 3 tr. zák., ve znění platném do 31. 12. 1997 a pro trestný čin podvodu podle , 3 písm. b) tr. zák., ve znění po novele provedené Pro obdobnou trestnou činnost byly v téže věci obžalovány další dvě osoby.

Po prostudování trestního spisu nařídil předseda senátu Krajského soudu v Ostravě hlavní líčení na dny 3. 10. - 6. 10. 2000. Z důvodu nepřítomnosti spoluobžalovaného L. C. a pro nemoc jeho obhájce JUDr. J. H. nebylo hlavní líčení konáno a bylo odročeno na dny 6. 11. - 10. 11. 2000. Protože onemocnění jmenovaného obhájce i nadále znemožňovalo jeho účast u soudu bylo jednání odročeno na dny 10. 1. - 12. 1. 2001. Pro nemoc spoluobžalovaného L. C. však muselo být hlavní líčení odročeno na dny 19. 3. - 23. 3. 2001. V tomto termínu a ve dnech 26. 3. - 29. 3. 2001 byl proveden výslech obžalovaných, svědků a byly provedeny další důkazy. Z důvodu nutnosti výslechu dalších svědků bylo hlavní líčení odročeno na dny 9. 5. - 11. 5. 2001.

Podle názoru Nejvyššího soudu trvá i v současném stadiu trestního řízení u obžalovaného L. J. důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. V této souvislosti lze připomenout, že jmenovaný je stíhán pro závažnou úmyslnou trestnou činnost. V případě, že bude soudem uznán vinným a odsouzen, tak mu hrozí uložení vysokého trestu. Obžalovaný v České republice nepracuje, v minulosti bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání a podle jeho vlastního tvrzení se po dobu čtyř roků zdržoval v cizině. Na území České republiky byl dne 11. 4. 1999 zadržen, kdy se zde krátce zastavil před svou další cestou do zahraničí. Tyto konkrétní skutečnosti odůvodňují obavu, že v případě propuštění z vazby na svobodu obžalovaný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul.

Také jsou dány důvody podle § 71 odst. 3 věta druhá tr. ř. pro prodloužení trvání vazby u obžalovaného L. J. nad dva roky. Délka řízení ve věci je ovlivněna objektivními skutečnostmi. V napadeném usnesení Vrchní soud v Olomouci oprávněně upozornil na přetíženost soudců krajských soudů rozhodující trestní věci v prvním stupni. Z tohoto důvodu nelze považovat dobu, který uplynula od podání obžaloby do nařízení prvního hlavního líčení jako neodůvodněný průtah v řízení. Nutnost opakovaně odročovat hlavní líčení byla rovněž způsobena důvody (lékařsky doložené onemocnění obhájce a spoluobžalovaného), které krajský soud nemohl ovlivnit. V neposlední řadě nelze pominout složitost trestní věci, která vyplývá zejména z charakteru trestné činnosti pro kterou jsou obžalovaní trestně stíháni a potřebou vyslechnout u hlavního líčení řadu svědků.

V posuzované věci Nejvyšší soud ve shodě s Vrchním soudem v Olomouci rovněž shledal, že jsou dány i další podmínky uvedené v § 71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení vazby obžalovaného. S přihlédnutím k charakteru jeho trestné činnosti, pro kterou je stíhán, trvajícímu důvodu vazby i okolnostem případu je zřejmé, že propuštěním obžalovaného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení ve smyslu § 1 odst. 1 tr. ř. Tím je zejména náležité zjištění trestných činů, spravedlivé potrestání jejich pachatelů i zájem na předcházení a zamezování trestné činnosti.

Také dobu, na kterou Vrchní soud v Olomouci vazbu obžalovaného L. J. prodloužil, lze označit jako přiměřenou a jen nezbytně nutnou k dokončení řízení u krajského soudu.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem byla stížnost obžalovaného zamítnuta jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 24. dubna 2001

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k

sp. zn.:

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. dubna 2001 stížnost obžalovaného L. J., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , a rozhodl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. t a k t o :

Stížnost obžalovaného L. J. se z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , byla podle § 71 odst. 3 tr. ř. prodloužena lhůta trvání vazby obžalovaného L. J. do 30. 6. 2001.

Proti tomuto usnesení podal obžalovaný L. J. v zákonné lhůtě prostřednictvím své obhájkyně stížnost s tím, že bude písemně zdůvodněna do jednoho týdne. Do dne, kdy Nejvyšší soud o opravném prostředku rozhodoval, však zdůvodnění stížnosti neobdržel.

Nejvyšší soud přezkoumal z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, ale stížnost obžalovaného důvodnou neshledal.

Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že návrh na prodloužení vazby obžalovaného L. J. byl Vrchnímu soudu v Olomouci doručen dne 22. 3. 2001, t. j. při zachování patnáctidenní lhůty uvedené v § 71 odst. 6 věta první tr. ř., neboť dvouletá lhůta vazby u jeho osoby skončila dne 11. 4. 2001. Návrh podal předseda senátu Krajského soudu v Ostravě, tedy osoba k tomu oprávněná podle § 71 odst. 5 tr. ř.

Z trestního spisu bylo dále zjištěno, že obžalovaný L. J. byl vzat do vazby usnesením soudkyně Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 4. 1999, sp. zn. , z důvodu § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. se zápočtem vazby ode dne 11. 4. 1999, kdy byl zadržen.

Po skončení přípravného řízení podala krajská státní zástupkyně v Ostravě dne 30. 3. 2000 obžalobu na L. J. pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1, 3 tr. zák., ve znění platném do 31. 12. 1997, pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle k , 3 tr. zák., ve znění platném do 31. 12. 1997 a pro trestný čin podvodu podle , 3 písm. b) tr. zák., ve znění po novele provedené Pro obdobnou trestnou činnost byly v téže věci obžalovány další dvě osoby.

Po prostudování trestního spisu nařídil předseda senátu Krajského soudu v Ostravě hlavní líčení na dny 3. 10. - 6. 10. 2000. Z důvodu nepřítomnosti spoluobžalovaného L. C. a pro nemoc jeho obhájce JUDr. J. H. nebylo hlavní líčení konáno a bylo odročeno na dny 6. 11. - 10. 11. 2000. Protože onemocnění jmenovaného obhájce i nadále znemožňovalo jeho účast u soudu bylo jednání odročeno na dny 10. 1. - 12. 1. 2001. Pro nemoc spoluobžalovaného L. C. však muselo být hlavní líčení odročeno na dny 19. 3. - 23. 3. 2001. V tomto termínu a ve dnech 26. 3. - 29. 3. 2001 byl proveden výslech obžalovaných, svědků a byly provedeny další důkazy. Z důvodu nutnosti výslechu dalších svědků bylo hlavní líčení odročeno na dny 9. 5. - 11. 5. 2001.

Podle názoru Nejvyššího soudu trvá i v současném stadiu trestního řízení u obžalovaného L. J. důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. V této souvislosti lze připomenout, že jmenovaný je stíhán pro závažnou úmyslnou trestnou činnost. V případě, že bude soudem uznán vinným a odsouzen, tak mu hrozí uložení vysokého trestu. Obžalovaný v České republice nepracuje, v minulosti bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání a podle jeho vlastního tvrzení se po dobu čtyř roků zdržoval v cizině. Na území České republiky byl dne 11. 4. 1999 zadržen, kdy se zde krátce zastavil před svou další cestou do zahraničí. Tyto konkrétní skutečnosti odůvodňují obavu, že v případě propuštění z vazby na svobodu obžalovaný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul.

Také jsou dány důvody podle § 71 odst. 3 věta druhá tr. ř. pro prodloužení trvání vazby u obžalovaného L. J. nad dva roky. Délka řízení ve věci je ovlivněna objektivními skutečnostmi. V napadeném usnesení Vrchní soud v Olomouci oprávněně upozornil na přetíženost soudců krajských soudů rozhodující trestní věci v prvním stupni. Z tohoto důvodu nelze považovat dobu, který uplynula od podání obžaloby do nařízení prvního hlavního líčení jako neodůvodněný průtah v řízení. Nutnost opakovaně odročovat hlavní líčení byla rovněž způsobena důvody (lékařsky doložené onemocnění obhájce a spoluobžalovaného), které krajský soud nemohl ovlivnit. V neposlední řadě nelze pominout složitost trestní věci, která vyplývá zejména z charakteru trestné činnosti pro kterou jsou obžalovaní trestně stíháni a potřebou vyslechnout u hlavního líčení řadu svědků.

V posuzované věci Nejvyšší soud ve shodě s Vrchním soudem v Olomouci rovněž shledal, že jsou dány i další podmínky uvedené v § 71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení vazby obžalovaného. S přihlédnutím k charakteru jeho trestné činnosti, pro kterou je stíhán, trvajícímu důvodu vazby i okolnostem případu je zřejmé, že propuštěním obžalovaného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení ve smyslu § 1 odst. 1 tr. ř. Tím je zejména náležité zjištění trestných činů, spravedlivé potrestání jejich pachatelů i zájem na předcházení a zamezování trestné činnosti.

Také dobu, na kterou Vrchní soud v Olomouci vazbu obžalovaného L. J. prodloužil, lze označit jako přiměřenou a jen nezbytně nutnou k dokončení řízení u krajského soudu.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem byla stížnost obžalovaného zamítnuta jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 24. dubna 2001

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k