Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 178/2020
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Raušerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 24.080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se částečně zamítá pro částku ve výši 4.080 K s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 4.080 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 20.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6.397,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
I. Žaloba se částečně zamítá pro částku ve výši 4.080 K s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 4.080 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6.397,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec].
1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 24.080 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným, po posouzení jeho úvěruschopnosti, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit s poplatkem ve výši 4.080 Kč ve lhůtě do datum. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne datum. Co do tvrzení žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně prověřovala„ databáze", bylo doloženo potvrzení o příjmu a porovnala příjmovou a výdajovou stránkou žalovaného, což je zaznamenáno v kartě klienta. Na výzvu soudu k předložení dokladů vztahujících se k tvrzenému posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sdělila, že není schopna další důkazy označit, a pokud by soud vyhodnotil důkazy již označené po jejich provedení jako nedostatečné, nechť je žalobkyni přisouzena nesplacená jistina úvěru z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.
3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a na základě důkazů vyplývajících z obsahu spisu a potřebných ke zjištění skutkového stavu (§ 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4 , příp. § 50 o. s. ř. o. s. ř. , považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání i za situace, že žalobu částečně zamítal, a to za situace, kdy nepřicházelo do úvahy žalobkyni poučovat a za tím účelem nařizovat jednání (k tomu podrobněji níže).
4. Z rámcové smlouvy číslo z jednotlivé smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že právnická osoba a žalovaný ujednali dne datum poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20.000 Kč, s povinností zaplatit úvěrujícímu poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.080 Kč, to ve lhůtě do 30 dnů – do datum.
5. Z výpisu z účtu č. bankovní účet a ze sdělení právnická osoba soud zjistil, že k tíži bankovního účtu vedeného pro právnická osoba byla zaúčtována platba ve výši
20.000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného, a to dne datum, přičemž téhož dne došlo k připsání prostředků ve prospěch bankovního účtu žalovaného.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, vč. přílohy zachycující postupované pohledávky, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni dne datum pohledávku za žalovaným.
7. Z listin zachycujících„ profil uživatele“, tj. žalovaného, soud zjistil, že žalovaný vykazoval k blíže neurčenému dni příjem 19.000 Kč ze mzdy v souvislosti se zaměstnáním u„ příjmení a.s“ v obec, měsíční výdaje ve výši 11.000 Kč, několik ukončených či odmítnutých úvěrů, s celkovým počtem 557 dnů v prodlení. Z žalobkyní předložených listin nevyplývá, že by poskytovatel spotřebitelského úvěru souvisejícího s posuzovanou věcí měl k dispozici jakékoliv doklady o výši příjmu žalovaného či jakékoliv výdaje o výši pravidelných výdajů žalovaného (na bydlení apod.), že by si takové doklady vyžádal od žalovaného či jiného subjektu.
8. Z jednotlivých předžalobních výzev a z přehledu dat o komunikaci mezi právnická osoba a žalovaným soud zjistil, že právnická osoba žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení dluhu.
9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud dospěl po zhodnocení důkazů k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
12. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, splnila svou povinnost ze smlouvy spočívající v poskytnutí úvěru v ujednané výši (20.000 Kč), nicméně v řízení nebylo zjištěno, že by splnila svou zákonnou povinnost spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 odst. 1 , 2 zák. č. 257/2016 Sb. ), ač uzavřená smlouva vykazuje, vzhledem k postavení žalovaného coby spotřebitele (§ 419 o. z.) a postavení poskytovatele úvěru coby podnikatele (§ 420 o. z.), znaky smlouvy spotřebitelské, a smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného podléhal regulaci spotřebitelského úvěru (zák. č. 257/2016 Sb. ). Právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti plynoucí z ust. § 86 odst. 1 , 2 zák. č. 257/2016 Sb. , když v řízení nebylo zjištěno, že by s odbornou péčí splnila v potřebném rozsahu klíčovou povinnost z hlediska § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. , tj. že by kvalifikovaně porovnala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Tak nezbylo než přijmout závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , § 588 o. z.). Jelikož však právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému prostředky ve výši 20.000 Kč, aniž by zároveň bylo v řízení zjištěno, že žalovaný tyto prostředky byť i jen zčásti vrátil, toto plnění bylo na místě vypořádat na podkladě zásad o vypořádání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyni, která cesí pohledávky vstoupila do práv a povinností věřitele (§ 1879 a násl. o.z.), náleží částka odpovídající nesplacené jistině úvěru poskytnutého na základě neplatné úvěrové smlouvy (tj. 20.000 Kč). Oprávněným byl shledán i požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§§ 1968 , 1970 o. z., nař. vl. č. 351/2013 Sb. ). V tomto rozsahu bylo proto na místě žalobě vyhovět (výrok II.).
13. Ve zbytku, tj. co do částky 4.080 Kč (představující poplatek za poskytnutí úvěru ujednaný neplatnou smlouvou o úvěru) s příslušenstvím, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť toto plnění nelze věřiteli přisoudit z titulu úvěrové smlouvy, neboť tato byla shledána neplatnou (k tomu podrobněji shora), a v tomto rozsahu se žalovaný na úkor věřitele bez spravedlivého důvodu neobohatil. Soud žalobu v této části zamítl poté, co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů, přičemž žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala vyjádřením, kterým zcela jasně vyloučila možnost uvedený nedostatek napravit. Za této situace by pak kolidovalo se zásadou hospodárnosti řízení (z hlediska časového i nákladového) v řízení nařizovat jednání a žalobkyni poskytnout formální poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převažujícím rozsahu úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 6.397,77 Kč, přičemž tato částka představuje 66,12 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 83,06 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,94 %). Soud hodnotil celkový úspěch žalobkyně v řízení a kapitalizoval hodnotu sporu k datu vyhlášení rozsudku (tj. ke dni datum) na celkovou částku 28.830,02 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná v celkové částce 23.945,20 Kč Náklady žalobkyně v neponížené výši činí 9.676 Kč, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 964 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, čítajících odměnu zástupce stanovenou podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.080 Kč sestávající z částky 2.100 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby, paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a náhradu za DPH v sazbě
21 %.
15. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.