Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 611/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 20. dubna 2000, č.j. -36, rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni na nákladech spojených s těhotenstvím a slehnutím částku 26.031,20 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Výrokem II. byl návrh žalobkyně co do částky 21.450,90 Kč zamítnut. Výrokem III. byl žalovaný uznán povinným přispívat na výživu žalobkyně částkou 2.000,- Kč měsíčně do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně s účinností od 15.10.1999 do 15.10.2001. Výrokem IV. byl žalovaný uznán povinným zaplatit nedoplatek na příspěvku na výživu žalobkyně v celkové výši 13.032,- Kč za dobu od 15.10.1999 do 20.4.2000 žalobkyni do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Výrokem V. pak byl zamítnut návrh co do částky ve výši 25.860,70 Kč na výbavičku nezletilé E. Ch. Výrokem VI. byl žalovaný uznán povinným platit na výživu nezletilé E. Ch., nar. 15.10.1999, částku 2.000,- Kč měsíčně splatnou do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně s účinností od 15.10.1999 do 30.6.2000. Výrokem VII. byl žalovaný uznán povinným zaplatit k rukám žalobkyně nedoplatek na výživném pro nezletilou E. Ch. v celkové výši 13.032,- Kč za dobu od 15.10.1999 do 20.4.2000 od tří dnů od právní moci rozhodnutí. Výrokem VIII. byl zamítnut návrh co do výživného nezletilé E. Ch. částkou 500,- Kč měsíčně od 15.10.1999 do 30.6.2000 a částkou 2.500,- Kč měsíčně od 1.7.2000 do 15.10.2001. Výrokem IX. byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 26.875,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí a konečně výrokem X. byl žalovaný uznán povinným uhradit Českému státu na soudním poplatku částku 3.644,-Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet soudu I. stupně.

Proti uvedenému usnesení podal žalovaný odvolání, které vzal částečně zpět podáním ze dne 29.9.2000.

Žalobkyně vzala svou žalobu zpět podáním ze dne ze dne 21.9.2000 s tím, že žalovaný splnil vůči ní všechny své jednorázové povinnosti vyplývající z uvedeného usnesení. Výslovně uvedla, že bere svůj návrh zpět v rozsahu bodu I., IV., VII. tohoto usnesení.

Za této procesní situace Městský soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením ze dne 13. října 2000, č.j. -59, připustil zpětvzetí žaloby podle , usnesení soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudem I. stupně i o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 16.11.2000, podala žalobkyně (dále jen dovolatelka), dovolání, které dovolací soud považuje za včasné. Podle ustanovení lze totiž podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Pro počítání běhu lhůty určené podle měsíců platí ustanovení , podle kterého lhůty končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V dané věci je počátek lhůty určen dnem 17. listopadu 2000 a konec by připadl na 16. prosince 2000. Tento den byla sobota, nejblíže následujícím pracovním dnem bylo pondělí 18. prosince 2000. Podle ustanovení podání, obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky, je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem, je třeba v téže lhůtě je doplnit předložením jeho originálu. Originál faxového podání ze dne 18.12.2000 byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 19.12.2000. Podle je lhůta zachována, je-li dovolání podáno u dovolacího soudu.

V dovolání dovolatelka tvrdí, že vzala zpět svůj návrh na zahájení řízení pouze částečně. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla v celém rozsahu a navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Napadeným rozhodnutím jí měla být v průběhu řízení nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem a došlo tak k vadě soudního řízení uvedené v Důvod dovolání je podle dovolatelky dán ustanovením , neboť v řízení došlo k vadě uvedené v , když nesprávným postupem odvolacího soudu jí byla odňata možnost jednat před soudem o té části návrhu, která nebyla předmětem jejího zpětvzetí návrhu a na které tedy trvala. O této části bylo rozhodnuto bez její přítomnosti, resp. řízení bylo bez projednání věci zastaveno.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 , jímž byl změněn ( ), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle ve znění před novelizací provedenou

Po zjištění, že dovolání je v přezkoumávané věci podané oprávněnou osobou, t.j. účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, jak to vyžaduje ustanovení , že je podané ve lhůtě určené ustanovením , splňuje formální i obsahové náležitosti dle ustanovení , se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, protože podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje ustanovení V přezkoumávané věci je podáno dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zpětvzetí žaloby připuštěno, usnesení soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno. Proti takovému usnesení dovolání obecně připouští, ovšem odstavec druhý přípustnost dovolání proti takovému typu usnesení vylučuje ve věcech upravených zákonem o rodině.

V daném případě se sice jedná o věc upravenou zákonem o rodině, ovšem nutno podotknout, že přezkoumávané usnesení odvolacího soudu je podřaditelné i pod důvod přípustnosti dovolání podle ustanovení , podle kterého je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží. Pod ustanovení písm b/ spadá ta část usnesení odvolacího soudu, kterou bylo připuštěno zpětvzetí žaloby, usnesení soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, ovšem pouze v tom rozsahu, v jakém bylo zpětvzetí žaloby žalobkyní formulováno. Ze shora uvedeného jednoznačně vyplývá, že nevzala žalobu zpět celou, ale jen v té části, která se týkala jednorázových plateb uložených žalovanému a tedy nikoli plateb se opakujících - tedy výživného.

Znamená to, že pokud odvolací soud napadeným usnesením zrušil celé usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil, rozhodl tak o té části předmětu řízení, která nebyla vymezena zpětvzetím žaloby, tedy jeho rozhodnutí je podřaditelné pod ustanovení Na tento důvod přípustnosti dovolání se nevztahuje omezení přípustnosti dovolání podle odstavce druhého

Dovolání je tedy přípustné.

Pokud jde o dovolací důvod, dovolatelkou tvrzený důvod dle ustanovení nebyl v projednávané věci zjištěn. Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává. O vadu, která je z hlediska ustanovení významná, se přitom jedná jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli též při rozhodování. Rozhodne-li odvolací soud nesprávně (což se v přezkoumávané věci stalo), případné vady v postupu soudu při samotném rozhodování mohou být v dovolacím řízení přezkoumány jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

V přezkoumávaném případě shledal tedy dovolací soud existenci vady dle , t.j, že řízení je postiženo jinou (t.j. v ustanovení neuvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právě takovou vadou je skutečnost, že odvolací soud přehlédl, že zpětvzetí žaloby žalobkyní nebylo úplné, ale bylo jen částečné, neboť se týkalo jen jednorázových plnění žalovaným.

Usnesení odvolacího soudu tedy nepovažuje dovolací soud, s ohledem na shora vyložené důvody, za správné, proto jej zrušil podle ustanovení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, ve kterém bude tento soud postupovat v souladu s ustanovením

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2001

JUDr.František D u c h o ň , v.r.

předseda senátu