Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 489/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 3. října 1996, čj. -61, zastavil odvolací řízení poté, co žalobce vzal zpět odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 28. listopadu 1995, čj. -48. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dne 5. listopadu 1996 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem dopis žalobce ze dne 25. října 1996, adresovaný k rukám předsedy krajského soudu, kterým žalobce žádal předsedu soudu o přešetření ve věci usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. října 1996 s tím, že žalobce ani jeho zástupce nevzali odvolání v této věci zpět a že „nebude-li v zákonné lhůtě učiněna náprava, jsem nucen podat stížnost pro porušení zákona„. Dne 30. ledna 1996 došlo témuž soudu podání žalobce ze dne 27. ledna 1997, adresované předsedovi krajského soudu a označené jako stížnost, kterou žádá o přešetření označeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, „čímž využívá svého práva\". Dne 27. března 1997 do protokolu uvedl, že tyto jeho přípisy lze považovat za návrhy o dovolání.

Podle ve spojení s každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

I když žalobce uvedl, že jak dopis ze dne 25. října 1996, tak i podání ze dne 27. ledna 1997 lze považovat za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. října 1996, podle obsahu těchto písemností lze za dovolání považovat pouze jeho podání ze dne 27. ledna 1997. O přešetření věci žalobce sice žádal již v dopise ze dne 25. října 1996, nicméně z druhého odstavce tohoto dopisu jednoznačně vyplývá, že stížnost pro porušení zákona, nyní dovolání, hodlal podat teprve tehdy, nebude-li v zákonné lhůtě učiněna náprava, to znamená, že tímto dopisem dovolání nepodal a ani podle jeho obsahu jej za dovolání nelze považovat. Tomuto závěru nasvědčuje skutečnost, že následující podání již také označil jako stížnost.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , (dále jen ), ve znění před novelou provedenou , účinném v době rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle věta první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu ( ).

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno zástupci žalobce ( věta první ) dne 23. října 1996; téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.

Ve smyslu byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 25. listopad 1996. Dovolání podané žalobcem až dne 30. ledna 1997 je tedy zjevně opožděné.

Nejvyšší soud proto podle a opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z , a , když žalobce nebyl v tomto řízení úspěšný a žalovaným žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. dubna 2001

JUDr. František B a l á k,v.r.

předseda senátu