Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 152/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. listopadu 2000, č.j. -59, potvrdil rozsudek ze dne 25. ledna 2000, č.j. -30, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 1.470.000,-Kč. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že uznání dluhu ze dne 17. listopadu 1997 (na jehož základě se žalobkyně domáhala zaplacení části dluhu ve výši 870.000,-Kč a úhrady smluvní pokuty ve výši 600.000,-Kč) podepsala za žalovanou osoba, jež k tomu nebyla zmocněna. K platnému uznání dluhu tak nedošlo a jiné důkazy o existenci tohoto dluhu předloženy nebyly. Jelikož závěr, že označená osoba nebyla k úkonu provedenému 17. listopadu 1997 oprávněna, se vztahuje i na ujednání o smluvní pokutě, měl odvolací soud za nadbytečné úvahy soudu prvního stupně o případných dalších důvodech neplatnosti ujednání o smluvní pokutě.

Žalobkyně (jednající pracovnicí vybavenou právnickým vzděláním) podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání namítajíc, že jsou dány dovolací důvody dle a d/ (dále též jen „\"), jejichž prostřednictvím lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (písmeno c/) a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (písmeno d/). V dovolání pak dovolatelka konkretizuje důvody, na jejichž základě usuzuje na existenci obou označených dovolacích důvodů, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření navrhla dovolání zamítnout jako nedůvodné.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Dovolání není přípustné.

Dle , dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a Podle dovolání přípustné není, neboť rozsudek odvolacího soudu nebyl rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím a nejde ani o situaci předjímanou ustanovením (rozsudek ze dne 25. ledna 2000 je prvním rozsudkem obvodního soudu ve věci). Podmínky stanovené v daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (srov. ) a žalobkyně návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala (srov. ).

Zbývá posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Žádnou z tam vypočtených vad však dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu se taková vada nepodává.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (, věta první, ), dovolání odmítl (, ).

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, u žalované však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , věty první (per analogiam), a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Za součást dovolacích nákladů dovolatelky přitom Nejvyšší soud nepokládal část zaplaceného soudního poplatku z dovolání ve výši 53.800,-Kč. Dovolání bylo podáno v únoru 2001, takže rozsah poplatkové povinnosti dovolatelky vymezují ustanovení o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání dovolání, to jest ve znění zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. (úplné znění vyhlášeno pod č. 46/2001 Sb.) - dále též jen „zákon\" (srov. článek II., bod 1., větu druhou, , kterým se mění , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). V intencích položky 18 písm. b/ Sazebníku poplatků tedy soudní poplatek z dovolání v dané věci činil 5.000,-Kč, nikoli uhrazených 58.800,-Kč (srov. záznam na č.l. 69). Označený přeplatek poplatku tedy bude muset být dovolatelce vrácen (srov. zákona).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. dubna 2001

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová

76