Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 318/2020
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 78 728,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 675,15 Kč s úrokem z prodlení z částky 75 675,15 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud jde o zaplacení částky 3 053 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 832,88 Kč, úroku ve výši 30,00 % ročně z částky 75 675,15 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 335,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 78 728,15 Kč od 18. 2. 2020 do 8. 12. 2020 a úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 053 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 75 675,15 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2364,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem v Praze.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 675,15 Kč s úrokem z prodlení z částky 75 675,15 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud jde o zaplacení částky 3 053 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 832,88 Kč, úroku ve výši 30,00 % ročně z částky 75 675,15 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 335,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 78 728,15 Kč od 18. 2. 2020 do 8. 12. 2020 a úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 053 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 75 675,15 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2364,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem v Praze.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 78 728,15 Kč, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 75 675,15 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 832,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 78 728,15 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 335,45 Kč.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel či jako poskytovatel úvěru) tvrdila, že uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne 15. 9. 2017 úvěrovou smlouvu číslo Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Dlužníkovy byl poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 30 %. Dlužník se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 2 570 Kč. Dlužník uhradil celkem 43 336 Kč, kdy tato částka byla započtena na úrok, jistinu a poplatky. Jelikož dlužník nehradil úvěr řádně a včas, věřitel v souladu se sjednanými úvěrovými podmínkami celý úvěr zesplatnil ke dni 17. 7. 2019.
3. Z uvedené smlouvy dlužník dluží:
a) na jistině úvěru částku: 75 675,15 Kč
b) na poplatcích za možnost změnit splátku: 156 Kč
c) na poplatcích za pojištění částku: 1 035 Kč
d) na nákladech na vymáhání částku: 430 Kč
e) na smluvní pokutě částku: 1 432 Kč
f) kapitalizovaný úrok: 21 832,88 Kč
g) kapitalizovaný úrok z prodlení: 4 335,45 Kč
h) úrok 30 % ročně z částky 75 675,15 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení
i) úrok z prodlení 10 % ročně z částky 78 728,15 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení
4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.
5. Soud nařídil na den 4. 2. 2021 jednání ve věci. Žádná ze stran se nařízeného jednání nezúčastnila. Žalující strana se z nařízeného jednání řádně písemně omluvila. Soud proto vycházel z obsahu spisu. Případného beneficia poučení se účastníci tím, že se k jednání nedostavili, vzdali.
6. Soud provedl důkaz listinami: předžalobní výzva, smlouva, příloha ke smlouvě, všeobecné obchodní podmínky, pojistné podmínky, bilance, výzva ke splácení, potvrzení o vyplacení, kopie řidičského průkazu, kopie občanského průkazu, výpis z účtu žalovaného.
7. Z provedených důkazů soud učinil závěr, že žalované straně byla poskytnuta částka 80 000 Kč převodem na účet, což je doloženo potvrzením o provedené platbě ze dne 29. 9. 2017, jakož i platební bilancí.
8. Ze smlouvy, ve spojení s přílohou ke smlouvě, všeobecnými obchodními podmínkami a pojistnými podmínkami, byla prokázána tvrzení žalující strany, že žalované straně byl poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč se smluvním úrokem 30 % ročně. Žalovaná strana zavázala tento úvěr hradit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 2 570 Kč. Z bilance bylo také zjištěno, že žalovaná strana úvěr nesplácela pravidelně.
9. Totožnost žalované strany byla ověřena žalující stranou prostřednictvím občanského průkazu a řidičského průkazu žalované stran, kdy toto žalovaná strana navíc podpořila i přiloženým výpisem z bankovního účtu za měsíc červen 2017. Z výpisu soud rovněž zjistil veškeré došlé i odchozí platby.
10. Z dopisu označeného jako„ výzva ke splacení celého úvěru“ ze dne 17. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalující strana informovala žalovanou stranu o zesplatnění celého úvěru. V dopise byla stanovena dodatečná lhůta k plnění v délce 14 dnů od jejího sepsání. K této výzvě nebyl soudu předložen žádný doklad prokazující doručení této výzvy žalované straně.
11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalující strana prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou stranu vyzývala k úhradě dluhu, kdy současně poskytla žalované straně lhůtu k úhradě dlužné částky v délce 7 dnů od jejího odeslání. K této výzvě nebyl soudu předložen žádný doklad prokazující doručení této výzvy žalované straně.
12. Vyjma výpisu z účtu žalující strana nepředložila žádné listiny či jiné důkazy o tom, jak poskytovatel posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet.
13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ z.s.ú.“):
(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 86 z.s.ú. je povinností poskytovatele posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet. Poskytovatel zejména nezkoumal zdroj příjmů žalovaného (pracovní poměr apod.). Spokojil se pouze s výpisem z účtu, ale nezkoumal, zda pracovní poměr bude trvat po celou dobu, než bude úvěr splacen a jaké je výše příjmu žalovaného. Poskytovatel rovněž nezkoumal dostatečně pečlivě a úplně výdaje dlužníka, stejně tak absentuje i posouzení schopnosti úvěr splácet ohledně bytových, rodinných, majetkových a závazkových poměrů dlužníka (další dluhy). Z výpisu z účtu navíc plyne, že dlužník již v době poskytnutí úvěru čerpal kontokorent a není zřejmé, jak poskytovatel toto vyhodnotil jako možné riziko.
15. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, OPR-Finance s.r.o., C -679/18, ECLI:EU:C: 2020 plyne: Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z. (a nikoliv dle § 87 odst. 1 věta prvá a druhá z.s.ú., srov. i rozhodnutí krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9 Co 133/2020). S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú., § 2991 odst. 1 o.z. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu v části, která nebyla dosud splacena, vrátit. K jiným sjednaným povinnostem ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.
17. Protože žalovaná strana v řízení neprokázala uhrazení dlužné částky a žalující strana současně neprokázala u„ výzvy ke splacení celého úvěru“ její řádné dostání se do dispozice adresáta, soud uložil žalované straně vrátit dlužnou jistinu spolu s úrokem z prodlení, kdy tento je uložen ode dne 9. 12. 2020, neboť dle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za okamžik řádného dojití výzvy je pro účely stanovení data počátku prodlení, s ohledem na absenci dokladu o dojití výzvy žalující strany, zohledněn okamžik doručení žaloby žalované straně, a tedy den 7. 12. 2020, kdy žalovaná strana mohla s ohledem na pracovní den plnit ve prospěch žalující strany ihned následujícího dne, tj. 8. 12., a tedy je ode dne 9. 12. 2020 v prodlení. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť tím, že se dlužník k jednání nedostavil, nebylo možné zjistit jeho možnosti splácení s ohledem na jeho příjmy, sociální a majetkové poměry (§ 87 odst. 2 z.s.ú.).
19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch žalující strany je 56 % (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015), náleží jí proto poměrná výše náhrady nákladů řízení 12 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny dle § 7 AT ve výši 4260 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.