Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20Co 49/2022

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací: -272

USNESENÍ

(anonymizovaný opis)

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Ley Pavlovové ve věci péče o

nezletilého: [osobní údaje nezletilého]

trvale bytem [adresa]

zastoupený [územní celek] jako opatrovníkem

syna rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], omezená ve svéprávnosti

trvale bytem [adresa]

zastoupená opatrovníkem [územní celek]

otec v rodném listě neuveden

za účasti

poručníků: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]

[jméno] [příjmení], narozený dne [datum]

oba trvale bytem [adresa]

o přenesení místní příslušnosti soudu, o jmenování opatrovníka nezletilému

k odvolání opatrovníka [územní celek] proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. ledna 2022 č. j. -267

takto:

Usnesení okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením okresní soud k návrhu poručníků ze dne 27. 12. 2021 přenesl svoji místní příslušnost na Okresní soud v Trutnově (výrok I) a nezletilému podle § 469 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s § 892 odst. 3 o. z. jmenoval pro toto řízení opatrovníkem [územní celek], kde od [datum] spolu s poručníky trvale bydlí (výrok II).

Proti usnesení podal odvolání opatrovník, a to jen to jeho výroku II. Namítal, že nezletilému jako dítěti v náhradní rodinné péči už před zahájením tohoto řízení poskytoval a stále poskytuje sociálně-právní ochranu a vede o něm i spis dle a o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen z. o. d.). Podle současného stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí pak ale není možný souběh výkonu citované ochrany s výkonem kolizního opatrovnictví. Důvodem je zde kumulace dvou nesouvisejících a v mnoha ohledech až protikladných agend opatrovníka, tj. na jedné straně veřejnoprávní ochrany dítěte dle z. o. d. a na straně druhé jeho soukromoprávního opatrovnictví. Citované stanovisko svého nadřízeného orgánu je povinen respektovat a jen proto podává odvolání. Navrhl, aby krajský soud napadené usnesení změnil tak, že nezletilému jmenuje jiného opatrovníka.

Krajský soud jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání je přípustné ( ), obsahuje všechny podstatné náležitosti ( ) a je podáno osobou oprávněnou a včas ( a ), projednal odvolání bez jednání ( ). Přezkoumal napadené usnesení i jemu předcházející řízení v odvoláním dotčené části, aniž by byl vázán mezemi odvolání ( z. ř. s.), a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny ( z. ř. s.). Odvolání neshledal opodstatněné.

V projednávané věci krajský soud zcela sdílí správný procesní postup okresního soudu, na základě nějž napadeným usnesením jmenoval nezletilému opatrovníkem [územní celek]. Odkazuje proto na přiléhavé odůvodnění napadeného usnesení a k jeho doplnění i k odvolacím námitkám opatrovníka dodává následující.

Krajský soud předesílá, že okresnímu soudu nelze ničeho vytknout, jestliže napadeným usnesením opatrovníkem nezletilého jmenoval [územní celek], v jehož obvodu měl nezletilý dle ke dni zahájení řízení své trvalé, evidenční bydliště (viz z. o. d. a o evidenci obyvatel a srov. jednak usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2016 sp. zn. , 1295, 1296, 1297, 1677/2016, uveřejněné v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 19/2018 a jednak usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2006, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 67/2007). V tomto směru konečně ani odvolatel napadené usnesení nijak nezpochybňuje.

Dále pak ale krajský soud neshledává jakékoliv důvody pro to, aby nezletilému pro zastupování v tomto řízení nemohl být opatrovníkem jmenován ten orgán sociálně-právní ochrany dětí, který mu už před zahájením řízení poskytoval nebo i nadále poskytuje sociálně-právní ochranu dle z. o. d. (což je podstatou odvolání opatrovníka).

V této souvislosti je předně nutno zdůraznit, že u orgánu sociálně-právní ochrany dítěte (dále jen orgán) je třeba důsledně rozlišovat jednak mezi užším výkonem funkce opatrovníka dítěte v řízení péče soudu o nezletilé dle § 452 a násl. z. ř. s. (tedy zastupováním dítěte v režimu z. ř. s. na základě rozhodnutí soudu) a jednak mezi širším výkonem funkce sociálně-právní ochrany dětí dle z. o. d. (tedy jeho samostatným poskytováním ochrany dítěti v režimu z. o. d.). Zastupování dítěte příslušným orgánem je zde tedy jen jeho jednou, specifickou činností z jinak širokého okruhu jeho dalších, vlastních a souvisejících činností v rámci sociálně-právní ochrany dětí.

Podle § 469 odst. 1 z. ř. s. dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí. Podle odst. 2 opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.

V případě výkonu funkce opatrovníka v řízení péče soudu o nezletilé je pro soud, ale i pro orgán významný toliko § 469 z. ř. s., dle jehož odstavce 2 nelze opatrovníkem nezletilému toliko jmenovat ten orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení (shodně i § 455 odst. 2 z. ř. s.). Taková situace v projednávané věci ale nenastala, neboť návrh zde podali poručníci nezletilého. Pak byla při jmenování opatrovníka dodržena nejen speciální procesní právní úprava a zásada daná § 469 odst. 1 z. ř. s., ale i respektována výše citovaná judikatura týkající se dané problematiky.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro jmenování orgánu do funkce opatrovníka nezletilému není ve smyslu § 469 odst. 1 a 2 z. ř. s . vůbec významné, zda mu tento orgán už před zahájením řízení poskytoval nebo i nadále poskytuje sociálně právní ochranu dle z. o. d. V tom nelze ani spatřovat jakýkoliv rozpor mezi zájmy dítěte a zájmy tohoto orgánu ve smyslu , dle nějž zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Takový rozpor by byl dán jen tehdy, kdy by orgán zahájil řízení a současně v něm i nezletilého zastupoval jako opatrovník, tj. jen pak by se ocitl v dvojjediném, kolizním postavení, čemuž ale brání právě výslovný zákaz daný z. ř. s . Jinak ale ke střetu zájmu dojít nemůže už jen proto, že v řízení před soudem dle z. ř. s . orgán figuruje jen jako zástupce dítěte jakožto účastníka řízení. Výsledek řízení však závisí toliko na rozhodnutí soudu, nikoliv na postupu orgánu v něm při zastupování nezletilého nebo v jeho jiných, vlastních a samostatných postupech a rozhodnutích v režimu z. o. d.

V případě orgánu, který poskytuje dítěti ochranu dle z. o. d. je navíc třeba vyzdvihnout tu zásadní myšlenku danou § 5 odst. 1 z. o. d., dle nějž předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Z toho plyne, že orgán je povinen za všech okolností, při výkonu jakékoliv své činnosti, výlučně a jen hájit zájmy nezletilého a vystupovat vždy jen v jeho objektivním prospěchu, aniž by bylo rozhodující, v jakém režimu či řízení se tak děje (tj. zda se tak děje v řízení před soudem dle z. ř. s., ve správním řízení, nebo jen v režimu z. o. d., příp. režimu jiném).

Je proto vyloučeno, aby na straně orgánu, který byl soudem jmenován opatrovníkem nezletilému, došlo k jakémukoliv střetu zájmů při výkonu jeho funkce, když jeho zásadním a prvořadým posláním je hájit zájem a blaho dítěte. Není proto vůbec významné, zda se bude jednat o dítě, jemuž tento orgán dosud neposkytoval, už někdy poskytoval či nově poskytuje sociálně-právní ochranu dle z. o. d., příp. už vedl či stále vede evidenci či spisovou dokumentaci dle § 54 z. o. d., apod. To by naopak mělo být jen výhodou pro dítě, potažmo jeho opatrovníka, který by byl tím spíše, dlouhodoběji a kvalitněji seznámen s jeho konkrétní situací a poměry a mohl by proto o to lépe hájit jeho zájmy v řízení před soudem (čehož si odvolatel i je sám vědom a dle odvolání to dosud považoval za svoji výhodu).

Závěrem krajský soud dodává, že při projednání a rozhodnutí této věci nebyl vázán opatrovníkem předestřeným stanoviskem ministerstva, které naopak z výše podrobně uvedených důvodů shledává jako nesprávné. Pro úplnost rovněž doplňuje, že střet zájmů nezletilého a orgánu sociálně-právní ochrany již vůbec nelze dovozovat z toho, jakým způsobem je v režimu z. o. d. upraveno nahlížení určitých osob do spisové dokumentace vedené orgánem o dítěti.

Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle napadené usnesení v odvoláním dotčené části jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání jen za splnění podmínek daných a násl. , přičemž přípustnost dovolání je zde oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a rozhoduje o něm Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako soud dovolací.

Hradec Králové 22. února 2022

JUDr. Karel Kondr

předseda senátu