Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3059/2000; 32 Cdo 3060/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze napadeným usnesením podle připustil zpětvzetí návrhů, ke kterým došlo po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak dříve než směnečné platební rozkazy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.11.1997, čj. -17 a -17 nabyly účinků pravomocného rozsudku, když zároveň zrušil předmětné směnečné platební rozkazy a zastavil řízení ve věci. Vrchní soud rovněž rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Žalovaná (zastoupená advokátem) napadla usnesení odvolacího soudu včas dovoláním „v jeho části rozhodnutí o nákladech řízení\". Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení (dále jen „ \"). Důvodnost tohoto dovolání spatřuje v nesprávném právním posouzení věci dle Konkrétně namítá, že napadené usnesení spočívá na nesprávném výkladu ustanovení Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení, v rozsahu v jakém je proti němu podáno dovolání, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

V souladu s ustanovením části dvanácté hlavy I. bodu 17. postupoval Nejvyšší soud v dovolacím řízení podle ve znění platném před novelou provedenou výše uvedeným zákonem.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přestože dovolání žalobkyně směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje ( ) a které je uvedeno v , je třeba v tomto případě posuzovat přípustnost dovolání podle ustanovení , 238a a jako dovolání proti usnesení obecně. Tento postup vychází z dikce a z toho, že dovolatelka napadá právě jen tu část usnesení odvolacího soudu, která se týká nákladů řízení. Pokud by totiž bylo rozhodováno o nákladech řízení samostatně, byl by výrok vyhlášen formou samostatného usnesení o nákladech řízení. Jen díky tomu, že rozhodnutí o nákladech řízení je v tomto případě dle spojeno s výrokem ve věci samé, je součástí rozhodnutí dle Napadaná část rozhodnutí je tedy usnesením o nákladech řízení.

Podle ustanovení není dovolání přípustné, protože odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil. Napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v až f) Podmínky stanovené v daná věc také nesplňuje, neboť rozhodnutí o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé. Navíc přípustnost dovolání odvolací soud nevyslovil (srov. ) a návrh na vyslovení přípustnosti ani nebyl podán (srov. ). Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení Vady řízení ve smyslu tohoto ustanovení, k nímž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam), neboť žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. dubna 2001

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová