Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 3/2021-19
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 842 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 992 Kč od 31. 1. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 992 Kč od 31. 1. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 23. 10. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovanou dne 31. 12. 2015. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované téhož dne bankovním převodem na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 1 700 Kč, které se žalovaná zavázala společně s poplatkem ve výši 292 Kč vrátit žalobkyni nejpozději dne 30. 1. 2016 Smlouva byla účastníky uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně www.coolcredit.cz, na které žalovaná vyplnila formulář (žádost o poskytnutí úvěru), v němž uvedla své osobní údaje. V souvislosti s prodlením žalované s úhradou jejího dluhu požaduje žalobkyně po žalované smluvní pokutu ve výši 850 Kč (sjednanou jako 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení), zákonný úrok z prodlení z částky 1 992 Kč (jistina + poplatek) a náklady vynaložené na upomínání ve výši 900 Kč. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní marně vyzývána předžalobní upomínkou zaslanou jí dne 7. 9. 2020.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 31. 12. 2015 smlouvu o úvěru č. anonymizováno, žalovaná je ve smlouvě označena svým rodným číslem a bydlištěm. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované převodem na její bankovní účet č. bankovní účet bezúčelový úvěr ve výši 1 700 Kč a žalovaná se zavázala jej spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 292 Kč zaplatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. RPSN činila 1343 %. Pro případ prodlení žalované s plněním jejího závazku si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výší 0,59 % z dlužné částky za každý den prodlení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,16 % z dlužné částky za každý den prodlení a náklady na vyhotovení a zaslání každé upomínky ve výši 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná smlouvu potvrdila příjmení kódem. Žalobkyně dne 31. 12. 2015 převedla na účet žalované uvedený ve smlouvě částku ve výši 1 700 Kč. Žalobkyně upozornila žalovanou na její dluh po splatnosti dopisem ze dne 1. 2. 2016, ze dne 8. 2. 2016 a ze dne 15. 2. 2016. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, naposledy prostřednictvím své zástupkyně předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2020 odeslanou žalované téhož dne.
Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. S ohledem na výši úvěru na závazkový vztah účastníků nedopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (§ 2 písm. e) . Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnila a úvěr ve stanovené době nesplatila. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 1 700 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru, který je i přes své označení odměnou žalobkyně za půjčení peněz, tj. úrokem, ve výši 292 Kč. V důsledku prodlení žalované s hrazením úvěru vznikl žalobkyni v souladu s § 2048 o. z. rovněž nárok na smluvní pokutu požadovanou ve výši poloviny poskytnuté jistiny, tj. v přiměřené výši, která odpovídá později zavedeným limitům v § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a dále nárok na náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužné částky ve výši 300 Kč za každou ze tří upomínek. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované jistiny, úroku z ní, poplatků za upomínání, smluvní pokuty i co do úroku z prodlení z dlužné částky jistiny a přirostlého úroku z úvěru uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 300 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:
-) částkou 500 Kč, tj. odměnou za 2,5 úkonu právní služby (§ 11 odst. 1 , 2 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč
-) a odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT).
O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.