Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2462/2000

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

U Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo zahájeno pod sp. zn. řízení o dědictví po M. S. a pod sp. zn. řízení o dědictví po I. S., obou zemřelých dne 18.6.1993. Provedením úkonů v obou řízeních Obvodní soud pro Prahu 1 pověřil podle ustanovení notářku JUDr. J. H. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16.8.1999 č.j. -720 byla obě řízení spojena ke společnému projednání a rozhodnutí.

V průběhu řízení Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 2.11.1998 č.j. -646 určil obecnou cenu majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví M. S. a I. S. (dále též jen \"BSM\") ve výši 4.018.367,04 Kč a rozhodl, že z tohoto majetku patří do dědictví po M. S. pohledávka za firmou P. spol. s r.o. ve výši jedné poloviny zůstatku na účtu č. 365 119004 s názvem P. spol. s r.o. ve výši 48.129,44 Kč, zůstatek na účtu č. 0013-84338/00 u C. - B., ve výši 331,- Kč a část zůstatku na účtu č. 0013-84338/01 s názvem M. S. u C. - B., ve výši 1.960.723,10 Kč a že z tohoto majetku patří \"současně zemřelé manželce zůstavitele\" I. S. osobní automobil Ford Escort a přívěsný vozík v ceně 40.000,- Kč, zůstatek na účtu č. 206-180119-8 s názvem S. M. u Č. s. ve výši 22.914,40 Kč, hotovost ve výši 4.6960,40 Kč, bytové zařízení z bytu v P., v ceně 5.000,- Kč, pohledávka u Č. p., a.s. za pojistné za ztrátu movitých věcí ve výši 43.927,- Kč a část zůstatku na účtu č. 0013-84338/01 s názvem M. S. u C. - B., ve výši 1.892.645,70 Kč. Při svém rozhodování vycházel ze závěru, že BSM zaniklo \"současnou\" smrtí M. S. a I. S. při dopravní nehodě dne 18.6.1993. V souladu s ustanovením proto rozhodl o obecné ceně majetku v BSM v době smrti zůstavitele a vypořádal jej podle zásad uvedených v .

K odvolání M. Ž. a I. S. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.3.1999 č.j. -717 uvedené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytknul, že ačkoliv \"dospěl ke správnému závěru, že z podkladů založených do spisu vyplývá, že oba manželé zemřeli současně\", pochybil, když rozhodl o obecné ceně majetku v BSM zůstavitele M. S. a jeho manželky I. S. \"v rámci dědického řízení po zůstaviteli a nikoli současně i v dědickém řízení po jeho manželce\". Soudu prvního stupně proto uložil, aby v rámci spojeného řízení o dědictví po M. S. a řízení o dědictví po jeho manželce I. S. rozhodl jedním usnesením o obecné ceně majetku, který měli v BSM, aby tento majetek vypořádal a aby určil, který majetek z BSM patří do dědictví po M. S. a který do dědictví po jeho manželce I S.

Dcery zůstavitele M. S. M. Ž. a I. S. poté navrhly, aby soud řízení o dědictví přerušil a aby stanovil, který z účastníků má podat žalobu, jejímž předmětem by bylo \"objasnění otázky úmrtí obou zůstavitelů\".

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 15.12.1999 č.j. -743 uvedený návrh M. Ž. a I. S. \"na přerušení řízení\" zamítl. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že \"otázka doby úmrtí obou zůstavitelů\" byla v řízení vyřešena, neboť již v usnesení ze dne 4.12.1995 č.j. -234, kterým byl zamítnut návrh M. Ž. na ustanovení znalce pro určení okamžiku smrti zůstavitele a zůstavitelky, soud prvního stupně vyslovil závěr, že v řízení bylo \"dostatečně prokázáno úmrtí obou zůstavitelů ve stejném okamžiku\". Současně poukázal na to, že odvolací soud ve svém usnesení ze dne 31.3.1999 č.j. -717 tento závěr soudu prvního stupně označil za správný.

K odvolání I. S. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.5.2000 č.j. -783 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud dospěl k závěru, že v posuzované věci není dán žádný z důvodů pro přerušení řízení, uvedených v ustanovení Určení okamžiku smrti zůstavitelů je \"odbornou otázkou\", k jejímuž posouzení soud může podle ustanovení ustanovit znalce anebo může v souladu s ustanovením použít odborné vyjádření či potvrzení, o jejichž správnosti nemá pochyby. Nejedná se o spornou skutečnost ve smyslu ustanovení , jakkoliv \"na ni ten který z dědiců může sám mít odlišný názor než jiný dědic\".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala M. Ž. dovolání. Namítá, že soudy namísto řádného zjištění skutkového stavu \"v otázce okamžiku úmrtí zůstavitele dr. S.\" vycházely z domněnky, že zemřel současně se zůstavitelkou I. S., pro niž \"není opora v žádném právním předpise\". Z tohoto \"nedostatečného skutkového zjištění\" pak vycházejí i další nesprávné \"závěry ohledně majetku zůstavitele, který zanechal a potažmo i o jeho rozdělení mezi dědice\". Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( o.s.ř) věc projednal podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen \" \" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení

Podle ustanovení je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,

b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,

c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,

e) odvolání odmítnuto,

f) odvolací řízení zastaveno.

Proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, je dovolání přípustné, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) potvrzujícího usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

815

V posuzovaném případě dovolatelka napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na přerušení řízení. Protože nejde o potvrzující usnesení ve smyslu ustanovení a protože přípustnost dovolání proti tomuto usnesení neplyne ani z ustanovení , b), c), e) nebo f) , mohla by přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu v dané věci vyplývat již pouze z ustanovení , nebo by ji mohl zakládat některý z důvodů uvedených v ustanovení

Podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení a 2 v dané věci nejsou splněny, neboť napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé, a nebylo proto možné vyslovení přípustnosti dovolání ve výroku usnesení odvolacího soudu ( ) nebo na základě posouzení dovolacího soudu ( ).

Přípustnost dovolání není v posuzovaném případě založena ani z hlediska ustanovení Žádná z vad uvedených v tomto ustanovení nebyla zjištěna a dovolatelka ani netvrdí, že by jí bylo usnesení odvolacího soudu postiženo.

Protože napadené usnesení odvolacího soudu netrpí žádnou z vad uvedených v ustanovení a protože z hledisek uvedených v ustanovení a dovolání proti tomuto usnesení není přípustné, Nejvyšší soud ČR dovolání M. Ž. - aniž by se věcí mohl dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl. Ve smyslu ustanovení věty první dovolací soud o dovolání rozhodl bez jednání.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. dubna 2001

JUDr. Ljubomír D r á p a l, v. r.

předseda senátu