Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 316/2019
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 422,20 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 2556,50 Kč na jistině pohledávky, co do částky ve výši 2 003,20 Kč a na úroku ve výši 67,34% ročně z částky 10 000 Kč od 23.5.2019 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 862,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 862,50 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 35% ročně z částky 10 000 Kč od 23. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 920,40Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec, ulice a číslo, PSČ.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 2556,50 Kč na jistině pohledávky, co do částky ve výši 2 003,20 Kč a na úroku ve výši 67,34% ročně z částky 10 000 Kč od 23.5.2019 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 862,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 862,50 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 35% ročně z částky 10 000 Kč od 23. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 920,40Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 10 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo datum žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 167,01 % ročně splatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 992 Kč splatných vždy k sedmnáctému dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, s databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Jednalo se zejména o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že žalovaný má volné zdroje ke splácení dostatečné. Z důvodů vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného rovněž nebyl v insolvenčním rejstříku evidován. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. K datu zesplatnění celého úvěru neuhradil ani jednu z měsíčních splátek.
2. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 498 Kč, neboť podle uzavřené smlouvy platilo, že žalobkyni vzniká právo zaplacení smluvní pokuty ve výši 249 Kč za každou splátku, o které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2× 249 Kč. Tato smluvní pokuta byla dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.
3. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč. Podle uzavřené smlouvy platilo, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, o které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů splátek číslo 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení v délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2× 200 Kč. Tato náhrada nákladů byla dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.
4. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souvislosti s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platilo, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů od splátky číslo 1 splatné dne 17. 3. 2019. K datu dvacátého prvého pátý 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Tuto novou jistinu ve výši celkem 12 521,97 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru.
5. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení z její úhradou. V daném případě ode dne 23. 5. 2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.
6. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky: Částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 12 521,97 Kč, smluvní pokutu ve výši 498 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 12 521,97 Kč za každý den prodlení žalovaného z její úhradou, a to počínaje 23. 5. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 2 003,20 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000 Kč ode dne 23. 5. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požadovala tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 102,34 % ročně, která odpovídala efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolnému splnění závazku, a to výzvami k zaplacení dlužných částek a předžalobní výzvou. Rovněž zasílala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru.
7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.
8. Po zahájení jednání žalobkyně přistoupila ke zpětvzetí žaloby, co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 67,34 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 5. 2019 zaplacení, na jistině pohledávky, co do částky 2 556,50 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 2 003,20 Kč
9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud zjistil, že žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru číslo v níž uvedl své jméno a příjmení, adresu trvalého bydliště, své rodné číslo, číslo svého účtu, svoji emailovou adresu a číslo svého mobilního telefonu. Ve smlouvě se zavázal, že celkovou částku ve výši 23 808 Kč bude splácet měsíčními splátkami po dobu 24 měsíců ve výši 992 Kč měsíčně. Splátky měly být hrazeny nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, když roční zápůjční úroková sazba činila 167,01 %. Na smlouvě je uveden podpis žalovaného.
10. Z dokladu o vyplacení úvěru poskytnutého právnická osoba bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č. bankovní účet vyplacena částka ve výši 10 000 Kč.
11. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl svůj pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 19 000 Kč ze zaměstnání s tím, že jako své výdaje uvedl na bydlení částku ve výši 2 000 Kč, ostatní 500 Kč, splátky právnická osoba uvedl částku 3 740Kč, jako rezervu uvedl částku ve výši 1 000 Kč, částku životního minima ve výši 3 410 Kč, jako své volné zdroje uvedl částku ve výši 8 350 Kč dále uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba se sídlem adresa, na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou, že je svobodný Ježem výplatní termín mzdy je každého patnáctého dne v měsíci a že mu neběží výpovědní lhůta. Uvedl rovněž, že je vyučen.
12. Z výplatní pásky za měsíc prosinec 2018 soud zjistil, že tento měsíc činila čistá mzda žalovaného 19 227 Kč.
13. Z pracovní smlouvy uzavřené dne anonymizováno datum soud zjistil, že byla uzavřena na dobu určitou do datum se zaměstnavatelem právnická osoba IČO, se sídlem adresa, žalovaný přijat do pracovního poměru jako výrobní dělník. Pracovní poměr vznikl datum.
14. Ze změny pracovní smlouvy číslo uzavřené dne datum bylo zjištěno, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Změna pracovní smlouvy nabyla účinnosti dne datum.
15. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 10. ledna 2019 soud zjistil, že žalovaný je u zaměstnavatele pracovně zařazen jako výrobní dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 kalendářní měsíce ve výši 19 955 Kč a 19 227 Kč.
16. Z výplatní pásky za měsíc listopad 2018 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 19 047 Kč.
17. Výpisem z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že skóre žalovaného činilo 274, což značilo, že je zde vyšší riziko, že úvěr je výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.
18. Z výpisu záznamu z registru SOLUS soud zjistil, že v případě žalovaného registr eviduje jednu dlužnou splátku, a sice ve výši 3 432 Kč.
19. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl upozorňován na neuhrazení splátek splatných dne 17. 3. 2019 a 17. 4. 2019 zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
20. Z výzvy k zaplacení z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na nezaplacenou splátku splatnou dne 17. 3. 2019, na nezaplacenou splátku splatnou dne 17. 4. 2019, a na nezaplacenou splátku splatnou dne 17. 5. 2019.
21. Z oznámení ze dne 21.5.2019 soud zjistil, že ke dni 21.5.2019 došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících z uzavřené úvěrové smlouvy a žalobkyně žádala žalovaného k zaplacení částky ve výši 13 419 Kč ve lhůtě do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.
22. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván o úhradu částky v celkové výši 13 419 Kč s příslušenstvím, a to ve lhůtě do 15 dnů od data odeslání této výzvy.
23. Z podacího archu České pošty s.p. s datem 10. 10. 2019 má soud za to, že tohoto dne byla odesílána na adresu žalovaného doporučená pošta.
24. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného. Žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet a dospěla k závěru, že žalovaný je rizikovým klientem, přestože má dostatečné rezervy k tomu, aby mohl hradit měsíční splátku ve výši 992 Kč po dobu 24 měsíců, neboť má stálý příjem od roku 2016 z pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou, a to ve výši měsíční čisté mzdy 19 000 Kč. Těmto zjištěným skutečnostem přizpůsobila výši poskytnutého úvěru, a to pouze částkou ve výši 10 000 Kč. Žalovaný na úhradu úvěru neposkytl žádnou splátku, přestože úvěr prokazatelně obdržel.
25. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zpět žalobu, co do částek, tak jak byly uvedeny v odst. 8. tohoto odůvodnění, soud řízení výrokem I. rozsudku řízení v tomto rozsahu zastavil.
27. Výrok II. rozsudku pak má oporu v aplikaci následujících právních norem: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
28. V daném případě měla být smlouva sjednána dne datum tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelský úvěr odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
29. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
30. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
31. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32. V daném případě soud dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo dostatečné a získaná zjištění byla způsobilá k tomu, aby žalobkyně posoudila, zda je v možnostech žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě této úvahy dospěla rovněž k částce, kterou žalovanému v hotovosti poskytla, a která nebyla zjevně nepřiměřená příjmovým a výdajovým možnostem žalovaného. Za tohoto stavu měl soud za to, že smlouva o úvěru byla platně sjednána a zavazuje žalovaného k plněním, k nimž se podpisem smlouvy zavázal.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 920,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 422,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 240 Kč ve výši 680,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.