Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1559/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 22. prosince 1998, č.j. – 94 výrokem I. zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 53.246,-Kč s 18% úrokem od 3.9.1997 do zaplacení. Výrokem II. ve znění opravného usnesení ze dne 13. 3. 2000 čj. - 115 návrh co do částky 67.148,80 Kč s 18% úrokem od 4.9.1997 do zaplacení zamítl. Dále ve výroku III. žalovaného zavázal žalobci zaplatit 18% úrok z částky 223.838,20 Kč od 17.8.1996 do 17.8.1997 a 18% úrok z částky 84.008,20 Kč od 18.8.1997 do 2.9.1997. Výrokem IV. soud žalobu co do 18% úroku z částky 67.148,80,-Kč za dobu od 17.8.1996 do 17.8.1997, 18% úroku z částky 206.978,80 Kč za den 18.8.1997, 18% úroku z částky 68.148,20 Kč za dobu od 19.8.1997 do 2.9.1997 a co do 18% úroku z částky 98.910,80 Kč za den 3.9.1997 zamítl. Výrokem V. soud vrátil žalobci soudní poplatek ve výši 3.420,-Kč. Ve výrocích VI. a VII. soud uložil povinnost zaplatit na nákladech dokazování částku ve výši 183,-Kč a to jak žalobci tak žalovanému. Ve výroku VIII. zavázal žalovaného k uhrazení nákladů řízení v částce 14.183,- Kč na účet zástupce žalobce.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudek okresního soudu vyjma odvoláním nedotčených výroků II., IV. a V. potvrdil. Vedle toho zavázal žalovaného nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 5.005,-Kč.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním i s právními závěry učiněnými soudem prvního stupně. Ten vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byly platně uzavřeny dvě smlouvy o dílo ze dne 18.6.1996 a 4.7.1996, na základě kterých dodal žalobce žalovanému podle první smlouvy čtyři kusy dřevěných vrat a podle druhé smlouvy sedm kusů kovových garážových vrat. Cenu za dodané dílo žalovaný zaplatil pouze částečně a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zbývající ceny díla.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání s tím, že napadené rozhodnutí kromě výroků II. a IV. rozsudku prvního stupně, které nebyly odvoláním dotčeny, spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ust. písm d/ , neboť mezi účastníky nedošlo platně k uzavření předmětných smluv o dílo ze dne 18.6.1996 a 4.7.1996. Dále nesouhlasí s hodnocením dohody o narovnání mezi žalobcem a žalovaným, která byla podle dovolatele platně uzavřena a svědecky potvrzena. Následným nepodepsáním dohody došlo ze strany žalobce k porušení dobrých obchodních vztahů. Další důvod dovolatel spatřuje v ust. odst 3 písm. b/ , tedy že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel se domnívá, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován, protože smlouva o dílo ze dne 4.7.1996 byla uzavřena mezi A.K., K. a žalobu podal subjekt označený jako A.K., místo podnikání K. Při jednání 11.8.1998 se žalobce uvedl jako A.K., trvale bytem T. Dovolatel tvrdí, že žalobce je v žalobě nesprávně označen a žaloba je tak nesprávná. Dovolatel považuje otázku aktivní legitimace za důležitou zejména s ohledem na to, že žalobce vystavil ve stejný den dvě faktury pokaždé s jiným místem podnikání a pokud by byla faktura vystavena s chybnými údaji, vzniká otázka, která z nich je žalovatelná.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinné. před 1. lednem 2001 - dále též jen „\").

Dovolání bylo podáno včas a subjektem k tomu oprávněným, tj. účastníkem řízení (žalovaným) řádně zastoupeným advokátem (, ) avšak není ve věci přípustné.

Dovoláním lze dále napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Nejde - li o případ vad uvedených v , je třeba, je - li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat přípustnost dovolání z pohledu ustanovení a a 2 Jde - li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, úprava připouští dovolání jen ve třech případech. V prvním z nich je dovolání přípustné proto, že jeho přípustnost vyslovil odvolací soud na návrh či bez návrhu podle ve výroku svého potvrzujícího rozsudku. Ve druhém případě jde o situaci, kdy za podmínek stanovených v byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto jinak než v jeho dřívějším, zrušeném rozsudku. Konečně ve třetím případě ( ) je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné také tehdy, jestliže odvolací soud při splnění dalších, v citovaném ustanovení uvedených předpokladů, nevyhoví návrhu účastníka řízení na vyslovení přípustnosti dovolání a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

O žádný z vyjmenovaných případů přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu v daném případě nejde, neboť odvolací soud potvrdil - v tam uvedeném znění - v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, aniž by proti svým potvrzujícím výrokům rozsudku připustil dovolání podle a aniž by připuštění dovolání bylo navrženo před vyhlášením tohoto jeho rozsudku.

Z dovolání vyplývá, že dovolatel namítá vadu rozhodnutí podle ust. , tedy, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Domnívá se, že žalobce je v žalobě nesprávně označen, není aktivně legitimován k podání žaloby a v závislosti na této skutečnosti jsou nesprávně posouzeny faktury ze dne 16.8.1996.

Vady uvedené v ustanovení , ať už by se týkaly soudu (písm. a/, g/), účastníků (písm. b/, c/, f/), věci (písm. d/) nebo návrhu na zahájení řízení (písm. e/) však z obsahu spisu nevyplývají a dovolatelem nejsou ani tvrzeny. Nedostatek aktivní věcné legitimace (tedy že žalobce není nositelem v žalobě tvrzeného hmotněprávního nároku) nezakládá vadu řízení ve smyslu ust. K dovolacímu důvodu podle ust. může ostatně dovolací soud přihlédnout jen tehdy, jestliže je dovolání přípustné, což v posuzované věci, jak již bylo uvedeno, splněno není.

Co do výroku o nákladech odvolacího řízení není dovolání podle a přípustné již proto, že rozhodnutí odvolacího soudu v tomto rozsahu není rozhodnutím měnícím nebo potvrzujícím (srov. ); ostatně, u měnícího výroku o nákladech řízení by byl dovolací přezkum podle , části věty za středníkem, rovněž vyloučen a usnesení o nákladech řízení kromě toho není usnesením odvolacího soudu ve věci samé ( a 2 ).

Dovolací soud proto dovolání musel posoudit jako nepřípustné. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (, věta první, ), podle a odmítl.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, u žalovaného však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , věty první (per analogiam), a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 4. dubna 2001

JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.

předseda senátu

Za právnost vyhotovení: Naděžda Solařová

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce: A. K., zast. advokátkou, proti žalovanému: J. Z., zast. advokátkou, o zaplacení 291.297,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 16. února 2000, č.j. - 110 takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 22. prosince 1998, č.j. – 94 výrokem I. zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 53.246,-Kč s 18% úrokem od 3.9.1997 do zaplacení. Výrokem II. ve znění opravného usnesení ze dne 13. 3. 2000 čj. - 115 návrh co do částky 67.148,80 Kč s 18% úrokem od 4.9.1997 do zaplacení zamítl. Dále ve výroku III. žalovaného zavázal žalobci zaplatit 18% úrok z částky 223.838,20 Kč od 17.8.1996 do 17.8.1997 a 18% úrok z částky 84.008,20 Kč od 18.8.1997 do 2.9.1997. Výrokem IV. soud žalobu co do 18% úroku z částky 67.148,80,-Kč za dobu od 17.8.1996 do 17.8.1997, 18% úroku z částky 206.978,80 Kč za den 18.8.1997, 18% úroku z částky 68.148,20 Kč za dobu od 19.8.1997 do 2.9.1997 a co do 18% úroku z částky 98.910,80 Kč za den 3.9.1997 zamítl. Výrokem V. soud vrátil žalobci soudní poplatek ve výši 3.420,-Kč. Ve výrocích VI. a VII. soud uložil povinnost zaplatit na nákladech dokazování částku ve výši 183,-Kč a to jak žalobci tak žalovanému. Ve výroku VIII. zavázal žalovaného k uhrazení nákladů řízení v částce 14.183,- Kč na účet zástupce žalobce.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudek okresního soudu vyjma odvoláním nedotčených výroků II., IV. a V. potvrdil. Vedle toho zavázal žalovaného nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 5.005,-Kč.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním i s právními závěry učiněnými soudem prvního stupně. Ten vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byly platně uzavřeny dvě smlouvy o dílo ze dne 18.6.1996 a 4.7.1996, na základě kterých dodal žalobce žalovanému podle první smlouvy čtyři kusy dřevěných vrat a podle druhé smlouvy sedm kusů kovových garážových vrat. Cenu za dodané dílo žalovaný zaplatil pouze částečně a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zbývající ceny díla.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání s tím, že napadené rozhodnutí kromě výroků II. a IV. rozsudku prvního stupně, které nebyly odvoláním dotčeny, spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ust. písm d/ , neboť mezi účastníky nedošlo platně k uzavření předmětných smluv o dílo ze dne 18.6.1996 a 4.7.1996. Dále nesouhlasí s hodnocením dohody o narovnání mezi žalobcem a žalovaným, která byla podle dovolatele platně uzavřena a svědecky potvrzena. Následným nepodepsáním dohody došlo ze strany žalobce k porušení dobrých obchodních vztahů. Další důvod dovolatel spatřuje v ust. odst 3 písm. b/ , tedy že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel se domnívá, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován, protože smlouva o dílo ze dne 4.7.1996 byla uzavřena mezi A.K., K. a žalobu podal subjekt označený jako A.K., místo podnikání K. Při jednání 11.8.1998 se žalobce uvedl jako A.K., trvale bytem T. Dovolatel tvrdí, že žalobce je v žalobě nesprávně označen a žaloba je tak nesprávná. Dovolatel považuje otázku aktivní legitimace za důležitou zejména s ohledem na to, že žalobce vystavil ve stejný den dvě faktury pokaždé s jiným místem podnikání a pokud by byla faktura vystavena s chybnými údaji, vzniká otázka, která z nich je žalovatelná.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinné. před 1. lednem 2001 - dále též jen „\").

Dovolání bylo podáno včas a subjektem k tomu oprávněným, tj. účastníkem řízení (žalovaným) řádně zastoupeným advokátem (, ) avšak není ve věci přípustné.

Dovoláním lze dále napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Nejde - li o případ vad uvedených v , je třeba, je - li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat přípustnost dovolání z pohledu ustanovení a a 2 Jde - li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, úprava připouští dovolání jen ve třech případech. V prvním z nich je dovolání přípustné proto, že jeho přípustnost vyslovil odvolací soud na návrh či bez návrhu podle ve výroku svého potvrzujícího rozsudku. Ve druhém případě jde o situaci, kdy za podmínek stanovených v byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto jinak než v jeho dřívějším, zrušeném rozsudku. Konečně ve třetím případě ( ) je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné také tehdy, jestliže odvolací soud při splnění dalších, v citovaném ustanovení uvedených předpokladů, nevyhoví návrhu účastníka řízení na vyslovení přípustnosti dovolání a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

O žádný z vyjmenovaných případů přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu v daném případě nejde, neboť odvolací soud potvrdil - v tam uvedeném znění - v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, aniž by proti svým potvrzujícím výrokům rozsudku připustil dovolání podle a aniž by připuštění dovolání bylo navrženo před vyhlášením tohoto jeho rozsudku.

Z dovolání vyplývá, že dovolatel namítá vadu rozhodnutí podle ust. , tedy, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Domnívá se, že žalobce je v žalobě nesprávně označen, není aktivně legitimován k podání žaloby a v závislosti na této skutečnosti jsou nesprávně posouzeny faktury ze dne 16.8.1996.

Vady uvedené v ustanovení , ať už by se týkaly soudu (písm. a/, g/), účastníků (písm. b/, c/, f/), věci (písm. d/) nebo návrhu na zahájení řízení (písm. e/) však z obsahu spisu nevyplývají a dovolatelem nejsou ani tvrzeny. Nedostatek aktivní věcné legitimace (tedy že žalobce není nositelem v žalobě tvrzeného hmotněprávního nároku) nezakládá vadu řízení ve smyslu ust. K dovolacímu důvodu podle ust. může ostatně dovolací soud přihlédnout jen tehdy, jestliže je dovolání přípustné, což v posuzované věci, jak již bylo uvedeno, splněno není.

Co do výroku o nákladech odvolacího řízení není dovolání podle a přípustné již proto, že rozhodnutí odvolacího soudu v tomto rozsahu není rozhodnutím měnícím nebo potvrzujícím (srov. ); ostatně, u měnícího výroku o nákladech řízení by byl dovolací přezkum podle , části věty za středníkem, rovněž vyloučen a usnesení o nákladech řízení kromě toho není usnesením odvolacího soudu ve věci samé ( a 2 ).

Dovolací soud proto dovolání musel posoudit jako nepřípustné. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (, věta první, ), podle a odmítl.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, u žalovaného však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , věty první (per analogiam), a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 4. dubna 2001

JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.

předseda senátu

Za právnost vyhotovení: Naděžda Solařová