Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1402/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným usnesením Vrchní soud v Praze odmítl odvolání žalobce do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 1999 č.j. -144.

Městský soud v Praze jako soud odvolací uložil žalobci výše uvedeným usnesením pořádkovou pokutu ve výši 20 000,- Kč, neboť učinil hrubě urážlivé podání vůči odvolacímu soudu. Soud žalobci uložil proto pokutu podle ust. ve spojení s ust. Proti tomuto usnesení se žalobce odvolal k Vrchnímu soudu, který jeho odvolání s poukazem na ustanovení a ust. odmítl s tím, že přípustnost odvolání je spojena výlučně s rozhodnutím soudu prvního stupně.

Proti usnesení Vrchního soudu podal žalobce dovolání, ve kterém navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze a rovněž výše uvedené usnesení Městského soudu v Praze zrušil. Usnesením o uložení pořádkové pokuty rozhodoval Městský soud jako soud prvoinstanční a nikoli jako soud odvolací a žalobce tak byl nesprávně poučen o nemožnosti podat odvolání proti tomuto rozhodnutí. Rozhodnutí vychází z nesprávného posouzení, že usnesení Městského soudu v Praze je rozhodnutím odvolacího soudu. Takovýto závěr by znamenal, že rozhodnutí odvolacích soudů ve věcech pořádkových pokut jsou nepřezkoumatelná a jsou v rozporu se zásadou dvouinstančnosti soudního řízení. Nesprávným postupem Vrchního soudu byla dovolateli odňata možnost jednat před soudem podle ust.

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( ), řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením a je přípustné podle ust. ; není však důvodné.

Dovolatel spatřuje vadnost rozhodnutí v důvodu podle ust. , tedy že mu jako účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. Tato zmatečnostní vada je zároveň dovolacím důvodem podle ust. písm a)

Jak Nejvyšší soud uvedl již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 27/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v mnoha svých rozhodnutích dalších, po změnách, jichž s účinností od 1. ledna 1996 doznalo ustanovení (tím, že za slovo „byla\" byla vložena slova „v průběhu řízení nesprávným\"), je za „postup soudu v průběhu řízení\" možno považovat jen činnosti, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. Je však pojmově vyloučeno, aby postupem, který je v souladu se zákonem byla účastníku odňata možnost jednat před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 1999, sp. zn. ).

Dovolatel vytýká vadu ve smyslu v tom, že mu byla uložena pořádková pokuta až v odvolacím řízení a ztratil tak právo na to, aby jeho záležitost byla projednána ve dvouinstančním řízení. však umožňuje uložit pořádkové opatření i v průběhu řízení o odvolání. Z uvedeného tedy vyplývá, že postup odvolacího soudu byl v souladu se zákonem a nemohl proto způsobit existenci zmatečnostní vady ve smyslu Pouze pro doplnění je třeba uvést, že by bylo v rozporu s účelem pořádkových opatření, když by o jejich uložení měl rozhodovat jiný soud než ten, u něhož došlo k jednání, jež zakládá možnost uložit pořádkové opatření.

Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byla v průběhu řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně uložena účastníku řízení pořádková pokuta, je ve smyslu rozhodnutím odvolacího soudu a nikoli rozhodnutím soudu prvního stupně.

Neshledal-li dovolací soud, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, rozhodnutí odvolacího soudu tak netrpí vadou podle ust. , a nezbylo proto než dojít k závěru, že rozhodnutí v napadeném a přezkoumaném rozsahu je správné a dovolání jako neodůvodněné zamítnout (ust. věta před středníkem ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na a Žalobce jako dovolatel neměl v řízení úspěch, žalovanému podle spisu náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 4. dubna 2001

JUDr. František F a l d y n a , CSc., v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová