Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39Co 323/2021

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudců Mgr. Miloslavy Štorkové a JUDr. Pavla Slavíčka ve věci

žalobkyně: B. F., a.s., IČO xxx

sídlem L., Praha

zastoupená advokátem JUDr. Ing. G., Ph.D.

sídlem L., Praha

proti

žalovanému: J. T., narozený xxx

státní příslušník Slovenské republiky

bytem Č., Slovenská republika

o zaplacení částky 18 146 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu ze dne 11. srpna 2021, č. j. – 39

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se

zrušuje

a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. řízení zastavil, výrokem II. rozhodl, že se žalobci nevrací soudní poplatek a výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění uvedl, že podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný řádně nesplácel spotřebitelský úvěr. Soud prvního stupně zjistil, že se žalovaný na adrese uvedené v žalobě Š., P., nezdržuje, na území České republiky nemá povolený žádný druh pobytu, nikdy nebyl evidován v databázi sociálních dávek úřadu práce, Pražskou správou sociálního zabezpečení není veden jako osoba samostatně výdělečně činná či osoba v pracovní neschopnosti, které by byly vypláceny dávky, nepobírá důchod, nebyl zjištěn žádný majetek na území České republiky. Soud prvního stupně odkázal na ust. , o mezinárodním právu soukromém (a procesním), podle něhož pravomoc soudů České republiky je dána, je-li dána jejich příslušnost. Odkázal na ustanovení §, 85, 86 , (dále ), podle nichž je dána místní příslušnost, pokud zde žalovaný má bydliště nebo se zde zdržuje, případně má-li zde majetek. Podle těchto ustanovení příslušnost nelze dovodit, proto dospěl k závěru, že pravomoc soudů České republiky není dána a řízení podle ust. zastavil. O nevrácení soudního poplatku rozhodl podle ust. , o soudních poplatcích a o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle ust.

3. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že se v řízení pokračuje. Nejprve uvedla, že žalovaný je slovenský státní občan s bydlištěm v Č. Podle ní je dána příslušnost soudů České republiky vzhledem k ujednání v čl. 10.6 smlouvy, dále vzhledem k článku 7 odst. 1 písm. a), písm. b) druhá odrážka nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I bis), neboť služby měly být poskytnuty v České republice. K tomu dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , a zdůraznila, že v dané věci byl žalovanému poskytnut úvěr bez uvedení účelu.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), osobou oprávněnou ( ), že splňuje náležitosti, vyplývající z ust. , postupem podle ust. , přezkoumal správnost napadeného usnesení, aniž nařizoval jednání ( ) a dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba zrušit.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že návrh byl podán k soudu dne 25. 9. 2020, žalobkyně se domáhá plnění ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 11. 2017, který žalovanému poskytla společnost F. C. I., SE, jejíž je právním nástupcem.

6. Soud prvního stupně svou pravomoc posuzoval podle , o mezinárodním právu soukromém a procesním. Jeho právní posouzení je zjevně nesprávné. Důvodem je skutečnost, že tento zákon byl k 1. 1. 2014 zrušen. V době uzavření smlouvy a podání návrhu k soudu tak nebyl účinným a soud prvního stupně podle něho nemohl svou příslušnost posuzovat.

7. byl s účinností od 1. 1. 2014 nahrazen , o mezinárodním právu soukromém. Ten v uvádí, že zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Česká republika i Slovenská republika jsou od 1. 5. 2004 členy Evropské unie. Soud prvního stupně proto měl svou mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí věci posuzovat podle nařízení Brusel I bis, jak správně uvádí žalobkyně.

8. Soud prvního stupně svou příslušnost (pravomoc) posuzoval podle nesprávného právního předpisu. Protože nařízení Brusel I bis upravuje mezinárodní příslušnost jinak, než soudem prvního stupně použitý právní předpis, je jeho rozhodnutí pro nedostatek důvodů odvolacím soudem nepřezkoumatelné. Odvolací soud proto napadené usnesení podle ust. zrušil a podle ust. rozhodl o vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. V něm soud prvního stupně svou mezinárodní příslušnost posoudí podle nařízení Brusel I bis. Dojde-li znovu k závěru, že není soudem příslušným, řízení znovu pro nedostatek podmínky řízení zastaví. V opačném případě věc projedná a rozhodne o ní.

10. V novém konečném rozhodnutí znovu rozhodne i o náhradě nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Praha dne 9. listopadu 2021

JUDr. Jiří Cidlina v. r.

předseda senátu