Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
218 C 189/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byla na bankovní účet žalované převedena částka částka, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka do datum. Žalovaná úvěr nesplatila, proto se žalobkyně domáhá i smluvní pokuty ve výši částka. Před podáním žaloby byla žalovaná o zaplacení marně upomínána předžalobní upomínkou ze dne datum. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně s odkazem na příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě výpisu z účtu žalované a výpisu z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, potvrzení o platbě, kopie dokladu totožnosti žalované, výpisu z účtu žalované za prosinec 2019 a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne datum žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku částka, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, tj. celkem se zavázala zaplatit částka. Dlužná částka měla zaplacena do 14 dnů od poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení se splacením úvěru se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z aktuální dlužné částky denně. K doložení tvrzení, že žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, předložila žalobkyně především kopii občanského průkazu žalované, jímž byla ověřena její totožnost. Dále byl předložen výpis z bankovního účtu žalované za měsíc prosinec 2019. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil - částka, konečný zůstatek částka. Příjmy činily částka, výdaje - částka. Na účet došla dne datum mzda žalované ve výši částka a dále dne datum byla vyplacena půjčka od jiného poskytovatele úvěrů ve výši částka. Pokud jde o výdaje, podle popisu odchozích plateb bylo zjištěno, že žalovaná ve sledovaném měsíčním období zaplatila na splátkách úvěrů, úrocích a souvisejících poplatcích nejméně částka.
4. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaná smlouvu uzavírala jako spotřebitel. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je neplatná, neboť byla uzavřena i přesto, že v době jejího uzavření nebyly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti však žalobkyně vycházela pouze z výpisu z účtu žalované za kalendářní měsíc předcházející poskytnutí úvěru. Již z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaná souběžně čerpala několik úvěrů, které nezvládala splácet, protože její mzda činila cca částka čistého, ale na splátkách úvěrů bylo ve sledovaném období zaplaceno více než částka, nedostatek finančních prostředků řešila žalovaná čerpáním dalšího úvěru. Poměry žalované z hlediska jejích obvyklých životních nákladů zjevně zkoumány nebyly. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila dostatečně pečlivě a objektivně schopnost žalované splácet úvěr, s ohledem na zjevné předlužení žalované vyplývající z výpisu z účtu žalované, neměl být další úvěr vůbec poskytnut. Vzhledem k výše uvedenému proto soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná od žalobkyně převzala částku částka, kterou nesplatila. Ke dni podání žaloby tudíž žalovaná žalobkyni dlužila na jistině částku částka, která byla žalobkyni přiznána. Z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 39 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 69,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).