Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
564821AFAD6D647DC12587CF0065B198.html
HTML · 16.84 KB
No categories available
8Co 154/2021
USNESENÍ
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Bohemia Faktoring, a. s. , IČO 27242617
sídlem Letenská 121/8, Malá Strana, 118 00 Praha 1
zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.
sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1
proti
žalovanému: Marián K. , narozený dne xxx
hlášený pobyt bezdomovce v místě xxx
zastoupený opatrovníkem JUDr. Františkem Šindlerem, advokátem
sídlem Masarykovo náměstí 48/9, 742 35 Odry
o zaplacení částky 1.300 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 4. 2021, č. j. 24 C 368/2020-24,
takto:
I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením okresní soud prohlásil mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v Novém Jičíně, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit usnesení tak, že Okresní soud v Novém Jičíně je mezinárodně příslušným k projednání a rozhodnutí věci, proto se domáhala zrušení usnesení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání žalobkyně uvedla, že článek 17 odst. 1 písm. b) Nařízení č. 1215/2015 a potažmo i článek 18 odst. 2 tohoto nařízení, který na daný případ aplikoval okresní soud, nelze na danou věc použít, neboť toto ustanovení dopadá na případy, kdy jde čistě o právní vztahy, jejichž předmětem je výhradně koupě movité věci na splátky nebo úvěrový obchod financující takovou koupi. Žalobkyně v odvolání uvedla, že v této věci nejsou splněny podmínky úvěrového obchodu, neboť zákazník neměl smluvně sjednány a nehradil žádné úroky. V projednávaném případě je zásadní skutečnost, že na území České republiky byly žalovanému dle smlouvy poskytnuty základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby, to vše právní předchůdkyní žalobkyně T-Mobile se sídlem v České republice. Primárním a základním právním vztahem mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly právě služby elektronických komunikací a koupě zařízení byla uzavřena pouze v jejím rámci. Jako další doplňková služba bylo možné poskytnout žalovanému zařízení s podmíněnou slevou či ve splátkách, ale vše v rámci vyúčtování a vztahů s mobilním operátorem jako služba ke smlouvě o elektronických komunikacích. Dle názoru žalobkyně je tak třeba při posuzování pravomoci soudu projednat a rozhodnout právní věc a na danou věc aplikovat článek 5 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. a), písm. b) odrážka druhá Nařízení č. 1215/2012, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Místem plnění je pak v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Kromě místa bydliště žalovaného existují i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a podanou žalobou nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti… za předpokladu, že právní nároky jsou spojené tak úzce, že je účelné je projednat a rozhodnout o nich společně, aby se zabránilo vydání vzájemně neslučitelných rozhodnutí v oddělených řízeních.
3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.
4. Z obsahu předloženého spisu bylo odvolacím soudem zjištěno, že se žalobkyně žalobou, doručenou soudu dne 6. 11. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8.05 % ročně od 10. 12. 2017 do zaplacení, vyplývající z kupní smlouvy uzavřené v rámci účastnické smlouvy - zákaznické smlouvy č. xxx, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně T-Mobile Czech Republic a. s. a žalovaným. Dle tvrzení žalobkyně pak žalovaná částka představuje neuhrazené splátky kupní ceny za poskytnutí zařízení. Žalobkyně označila bydliště žalovaného na adrese xxx v xxx, avšak ze zprávy Ministerstva vnitra Slovenské republiky z 15. 4. 2021 bylo okresním soudem zjištěno, že žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, kde má od 6. 7. 2020 status bezdomovce v místě xxx v okrese xxx. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit pobyt žalovaného ve Slovenské republice, usnesením okresního soudu ze dne 23. 7. 2021 byl žalovanému ustanoven opatrovník JUDr. František Šindler, advokát se sídlem Masarykovo náměstí 48/9, Odry.
5. Podle článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EÚ č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalovaná, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, podle písm. b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku, v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno.
6. Podle článku 5 odst. 1 Nařízení osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudu jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddíle 2 až 7 této kapitoly.
7. Podle článku 17 odst. 1 písm. a) Nařízení ve věcech týkajících se smlouvy, uzavřené spotřebitelem pro účely, které se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a článek 5 bod 7, jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky.
8. Podle článku 18 odst. 2 Nařízení smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.
9. Z tvrzení žalobkyně v žalobě vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně T-Mobile uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu, v níž se T-Mobile zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, které si strany sjednaly. V rámci této smlouvy byla uzavřena kupní smlouva na koncové zařízení s tím, že kupní cena měla být uhrazena ve splátkách po 100 Kč měsíčně. Z faktury č. xxx z 25. 11. 2017 vyplývá, že žalovanému byla účtována částka 1.300 Kč jakožto náhrada spojená s telekomunikačním koncovým zařízením, když částka 1.300 Kč představuje úhradu dosud nesplacené výše kupní ceny za koncové zařízení.
10. Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky a nemá na území České republiky bydliště, a s ohledem na skutečnost, že žalovaný má status spotřebitele, je třeba žalovat žalovaného podle článku 18 odst. 2 nařízení pouze u slovenských soudů, kde má své bydliště. Částka 1.300 Kč, kterou žalobkyně požaduje po žalovaném, představuje úhradu kupní ceny za koncové zařízení, byť byla kupní smlouva uzavřena v rámci účastnické smlouvy na poskytování základních a doplňkových služeb elektronických komunikací.
11. Okresní soud tedy postupoval správně, když vyslovil mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v Novém Jičíně, a když řízení v souladu s ust. § 104 odst. 1 věty prvé o. s. ř. pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, zastavil.
12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení okresního soudu jakožto věcně správné podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení.
13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněno neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalovanému prokazatelně žádné náklady tohoto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto usnesení
je možno podat dovolání
, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.
Ostrava 3. září 2021
JUDr. Šárka Neuwirthová v. r.
předsedkyně senátu