Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2506/2000

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 22. 6. 1998, č.j. -123, bylo s účinností od 1.9.1994 stanoveno výživné pro nezl. J. částkou 1.000,- Kč měsíčně a s účinností od 1.9.1997 částkou 1.400,- Kč měsíčně, splatnou vždy do 5. dne každého měsíce předem, k rukám matky. Tím byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11.2.1992, č.j. , ve výroku o výživném. Soud zároveň vyčíslil nedoplatek na výživném za dobu od 1.9.1994 do 30.6.1998 částkou 22.800,- Kč a stanovil lhůtu k jeho zaplacení.

Z podnětu odvolání otce se věcí zabýval Krajský soud v Brně. Rozsudkem ze dne 7.12.1999, č.j. -180, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o výživném a změnil jej ve výroku o výši dlužného výživného tak, že je určil za dobu od 1.9.1994 do 31.12.1999 částkou 36.800,- Kč, splatnou do 6 měsíců od právní moci rozsudku, k rukám matky.

V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu otec namítal, že ve věci byl jako účastník řízení vyslechnut se značným časovým odstupem od vlastního rozhodnutí soudu prvního stupně. Tehdy uvedl, že není schopen dosáhnout vyšší výdělek, že matka mu znemožňuje styk s nezletilým a vrací i dárky, které otec nezletilému posílal. Odvolací soud ve věci rozhodl, aniž otce jako účastníka řízení vyslechl s odůvodněním, že se k procesnímu soudu opětovně nedostavil, stejně jako k dožádanému obvodnímu soudu, na výzvu k předložení požadovaných listin nereagoval a nereagoval ani na výzvu ke sdělení požadovaných údajů. Podle názoru otce odvolací soud pochybil, když jej nevyslechl jako účastníka řízení a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Se zřetelem k délce vlastního řízení ve věci měl soud znát aktuální stanovisko i poměry otce a nespoléhat na důkazy provedené před časem. Od 14.6.1999 do 31.1.2000 byl otec ve stavu pracovní neschopnosti z důvodu těžkého úrazu pravého hlezna. O fyzické nemožnosti dostavit se k jednání soudu, stejně jako k výslechu u dožádaného soudu byl podle otcova přesvědčení odvolací soud informován, otcova nepřítomnost při jednání soudu ze zdravotních důvodů je nepochybně omluvitelná. Věci náležející do pravomoci civilních soudů se projednávají při ústním a veřejném jednání, uvedl otec dále, tuto zásadu však odvolací soud porušil a tak otci odepřel možnost jednat před soudem. S odkazem na ust. navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , jímž byl změněn a doplněn (), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle ve znění před novelizací

Včasné dovolání otce vykazuje formální i obsahové náležitosti ve smyslu ust. § 241 odst. 1, 2 o.s.ř; nedostatek povinného zastoupení dovolatele advokátem jako jedné z podmínek dovolacího řízení otec na výzvu soudu odstranil.

Dovoláním lze napadnout rozsudek odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

V posuzované věci směřuje dovolání otce (dále dovolatele) proti rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o výživném, tedy o věci upravené zákonem o rodině ( a násl.). Ve vztahu k těmto rozsudkům (s výjimkou rozsudků o omezení nebo zbavené rodičovské zodpovědnosti, o určení nebo popření otcovství nebo mateřství a nezrušitelného osvojení) dovolání nepřipouští, což platí pro rozsudky měnící i potvrzující rozsudky soudu prvního stupně vydané po předchozím zrušovacím rozhodnutí (, b/, odst. 2 písm. b/ ). Přípustnost dovolání proti takovýmto rozsudkům nemůže být založena ani výrokem rozsudku odvolacího soudu ( ) a také ani úvahou dovolacího soudu, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle je však dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné, nejde-li o rozhodnutí, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, vždy, tedy i ve věcech upravených zákonem o rodině, trpí-li řízení některou z vad ve smyslu ust. , jež činí rozhodnutí zmatečným. K těmto vadám je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, i když nebyly vytýkány ( věta druhá ).

Ve vztahu k napadenému rozsudku dovolatel vady ve smyslu ust. - e/, písm. g/ nevytýkal a ani dovolací soud neshledal, že by řízení některou z těchto vad trpělo. Dovolatel však výslovně odkázal na ust. , podle nějž je vadou řízení s důsledkem zmatečnosti, jestliže nesprávným postupem soudu v průběhu řízení byla účastníku odňata možnost jednat před soudem, čímž se rozumí, že účastníku byla znemožněna realizace jeho práv, která mu dává .

V posuzované věci odvolací soud o odvolání dovolatele rozhodl při jednání dne 7.12.1999. Podle obsahu spisu soud k jednání předvolal účastníky řízení, včetně dovolatele, ten se však tohoto jednání nezúčastnil. O jednání odvolacího soudu stanoveném k projednání na den 7.12.1999 byl dovolatel řádně a včas vyrozuměn obsílkou uloženou dne 11.11.1999 na poště, neomluvil se, o odročení nepožádal. Odvolacímu soudu došel dne 3.12.1999 dopis ze dne 2.12.1999, podepsaný M. K., manželkou dovolatele. Podle jeho obsahu jde o osobní dopis M. K. předsedkyni odvolacího senátu, v němž pisatelka sděluje názor, že její manžel jako otec, účastník řízení, má právo být vyslechnut v P., zpochybňuje správnost postupu dožádaného soudu v souvislosti s odvoláním výslechu dovolatele a vyslovuje přesvědčení, že "...někdo nechce, aby se to projednávalo v P. ....". K přípisu byla připojena fotokopie dokladu o pracovní neschopnosti dovolatele od 14.6.1999, bez vyznačení ukončení, s diagnozou S 828.

Odvolacímu soudu nelze vytýkat jako pochybení z hlediska ust. , že věc projednal v nepřítomnosti dovolatele, neboť pro tento postup byl ve smyslu ust. , 2 zákonný předpoklad. připouští, aby v případě, že účastník řízení se nezúčastnil jednání soudu, o němž byl v souladu s ust. vyrozuměn a nepožádal z důležitých důvodů o odročení jednání, soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka a při rozhodování přihlédl k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.

Závěr, že dovolateli byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem není opodstatněn, proto dovolací soud dovolání otce jako nepřípustné odmítl (, ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. března 2001

JUDr. Karel Podolka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková