Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 257/2020

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 66,18 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 66,18 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu , tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu , podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

3. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne datum. Tímto jednáním mu zároveň vznikla povinnost platit v souladu se o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek za držení televizního přijímače ve stanovené výši. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně neplnil a nezaplatil televizní poplatky nejméně za období od května 2019 do září 2019 v částce 135 Kč měsíčně, které je žalobkyní vymáháno, celkem na nezaplacených předpisech poplatku činí jeho dluh 675 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky, tento však svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. Žalobkyně také požaduje úrok z prodlení, který kapitalizovala k datu 17. 7. 2020, tedy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, a takto kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši specifikovala částkou 66,18 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování tedy bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil jako televizní poplatník dne 30. 6. 2015, řádně neplatil televizní poplatky tak, jak je specifikováno shora, takže vymáhaná dlužná částka činí 675 Kč při platbě poplatku 135 Kč na měsíc a žalovaný byl o úhradu dlužné částky vyzván dopisem ze dne 25. 3. 2020, na který nereagoval.

5. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle práva a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Podle ustanovení je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. tohoto zákona stanoví měsíční výši televizního poplatku, která se s příslušnými změnami tohoto zákona mění. V době, kdy vznikl dluh žalovaného, činil tento poplatek 135 Kč. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku za příslušné měsíce, za které je vymáhána, uhradil a soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto mu vyhověl, pokud se týká jistiny i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy kapitalizovaného úroku z prodlení, který je stanoven podle a

6. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a žádala náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek a náklady za právní zastoupení advokátem. Soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhrady hotových výdajů dle za dva úkony po 100 Kč. Tato paušální náhrada byla přiznána v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. , když na tuto paušální náhradu hotových výdajů by měl nárok i účastník, nezastoupený advokátem. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za právní zastoupení, spočívající v odměně za zastoupení žalobkyně advokátem. Soud přihlédl ke skutečnosti, že dne 24. 7. 2013 byl vydán nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , který se zabývá„ účelností nákladů řízení při zastoupení České televize v soudních řízeních, upínajících se k určení povinnosti uhradit televizní poplatek“. Ústavní soud ČR poukázal na svoji judikaturu, podle níž je-li stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta). Pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Ústavní soud pak ve vztahu k České televizi uvedl, že se ztotožňuje se závěrem, obsaženým v usnesení sp. zn. , že činnost České televize není výkonem veřejné moci, nicméně na poli svého působení má výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Pokud agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje, což plyne z výroční zprávy o hospodaření České televize z roku 2011, a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení do značné míry vytrácí. Ústavní soud uzavírá, že je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).