Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 203/2020
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobce domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobce domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.</b>
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit, a to do datum. Žalovaný však tento dluh ani zčásti nesplnil. právnická osoba odpovídající pohledávku za žalovaným postoupila žalobci. Ani přes výzvu žalobce ze dne datum (správně ze dne datum) ji však žalovaný nesplnil. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
číslo 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských
a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právnická osoba, sídlem adresa (po změně sídla obec a číslo – část obce, ulice a číslo,
PSČ PSČ), IČO, dne datum poukázala žalovanému částku ve výši částka. Žalobce však ani přes výzvu obsaženou v usnesení ze dne 31. 8. 2020, č.j. 19 C 203/2020 – 16, nenavrhl žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že právnická osoba
a žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě by na žádost žalovaného právnická osoba tuto částku žalovanému poskytla
a žalovaný by se zavázal ji do datum vrátit. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum žalobce neúčastnil, nemohlo se mu potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
5. jméno okolnost, že právnická osoba poukázala žalovanému částku ve výši částka
na základě záznamů, které obsahují některé údaje o žalovaném, jako je číslo účtu, adresa
pro elektronickou poštu, telefonní číslo a adresa bydliště žalovaného, nedostačuje k závěru,
že právnická osoba a žalovaný vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobce vylíčil v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, které se měla právnická osoba zavázat žalovanému na jeho žádost poskytnout, a čas plnění jeho povinnosti je vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že právnická osoba žalovanému poskytla částku ve výši částka, avšak žalobci se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.
Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak právnická osoba pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila žalobci. Dopisem ze dne
datum zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.
6. Nedošlo-li mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši částka, kterou právní předchůdkyně žalobce poukázala dne
datum žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat (§ číslo odst. 1 a § 2991 odst. 2 o.z.). Věřitelem této pohledávky se
na základě jejího postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum stal žalobce (§ 1879 o.z.). Žalovaný ji nesplnil, a žalobce má proto za žalovaným pohledávku
ve výši částka na jistině.
7. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob). Počátek prodlení žalovaného se pojí s výzvou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, ze dne datum, v níž zástupkyně žalobce určila žalovanému lhůtu k jejímu splnění v délce sedmi dnů ode dne doručení této výzvy (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobce se po žalovaném domáhal úroku z prodlení jen ve výši 8, 05 % p.a.
a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř. ).
8. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do datum, protože pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, dospěla až dne datum,
a žalovaný se tak před datum nemohl ocitnout v prodlení s jejím splněním.
9. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
10. Se zřetelem k tomu, že žalobce měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 68 % a žalovaný v rozsahu 32 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení za dobu od datum, jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku částka, zatímco žalobu zamítl co do úroku z prodlení
ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. co do částka, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobci tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 36 % Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka
a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby
po částka při tarifní hodnotě částka, a to výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka). Žalobci pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 36 %, tj. částka.
11. Výzvu zástupkyně žalobce žalovanému ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobce doplnil skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh
na vydání elektronického platebního rozkazu).
12. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.