Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 231/2001

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1, rozsudkem ze dne 17.2.2000, č.j. - 97, svěřil nezletilou M. do péče otce, matce uložil přispívat na její výživu částkou 1.500,- Kč měsíčně k rukám otce s účinností od 1.6.1999. Dále vyčíslil dlužné výživné matky a rozhodl o způsobu, jakým jej matka uhradí. Upravil rovněž rozsah styku matky s nezletilou s tím, že uvedená úprava poměrů na dobu po rozvodu nabude účinnosti právní mocí rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Dále rozhodl o povinnosti obou rodičů zaplatit státu znalečné.

K odvolání matky Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. září 2000, č.j. -118, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o výchově nezletilé, o vyživovací povinnosti matky a o úpravě styku nezletilé s matkou. Změnil výrok o výši dlužného výživného matky a o povinnosti obou rodičů zaplatit státu znalečné.

Rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 4.10.2000, napadla matka (dále jen dovolatelka) dovoláním z důvodů dle ustanovení , c/ (dále jen ). V dovolání zdůraznila, že se o dceru starala a stále stará, vylíčila své výhrady ke způsobu života otce, který tak podle jejího přesvědčení ohrožuje mravní vývoj nezletilé. Soudům obou stupňů vytkla, že nevyslechly nezletilou dceru účastníků, odvolacímu soudu vytýká, že jí neumožnil ve věci se vyjádřit, bylo jí znemožněno klást znalcům otázky a žádat vysvětlení k jejich závěrům, podle ní chybným. Navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Otec ve svém vyjádření označil dovolání za neopodstatněné a podrobně vylíčil své důvody.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 , jímž byl změněn (), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle ve znění před novelizací provedenou

Po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou - účastnicí řízení, řádně zastoupenou v dovolacím řízení advokátkou dle ustanovení , že bylo podáno ve lhůtě určené v ustanovení a splňuje v podstatě formální i obsahové náležitosti dle ustanovení , se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, protože podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné.

V dané věci se jedná o rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok soudu prvního stupně ve věci samé. Změna ve výši dlužného výživného je dána pouze skutečností, že odvolací soud rozhodoval o několik měsíců později než soud prvního stupně a změna výroku o povinnosti účastníků zaplatit státu zálohované znalečné se týká pouze výroku vedlejšího. Přípustnost dovolání je totiž dána jen v případě rozdílnosti rozsudku odvolacího soudu od rozsudku soudu prvního stupně, což v této věci, jak vysvětleno shora, není. Navíc ustanovení vylučuje přípustnost dovolání ve věcech upravených zákonem o rodině s výjimkou rozsudku o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Dovolatelkou tvrzené vady dle ustanovení , t.j. vady dle ustanovení , z obsahu spisu nevyplývají. I když to dovolatelka výslovně neuvedla, z obsahu jejího dovolání vyplývá, že měla na mysli dovolací důvod (a zároveň důvod přípustnosti dovolání) dle ustanovení , t.j. že jí jako účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem bylo zjištěno, že dovolatelce byla dána možnost se vyjádřit, ovšem její návrhy na doplnění dokazování v jí naznačeném směru odvolací soud zamítl. Postup odvolacího soudu byl v souladu s ustanovením věty druhé , podle kterého soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Ze skutečnosti, že odvolací soud neprovedl dovolatelkou navržené důkazy, nelze dovodit, že by tím dovolatelce odňal možnost jednat před soudem ve smyslu ustanovení

K dovolatelkou namítané vadě dle ustanovení , t.j. že rozhodnutí vychází ze skutkového stavu, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, by dovolací soud mohl přihlédnout (pokud by z obsahu spisu vyplynula) pouze tehdy, pokud by bylo dovolání přípustné. Tato podmínka v dané věci splněna není.

Z obsahu spisu nevyplývá, že by řízení bylo postiženo některou z dalších vad uvedených v ustanovení , ke kterým dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti dle ustanovení Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným.. Daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto ani již zahájeno řízení, návrh na zahájení byl podán, účastníku řízení nebyla v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem a soud byl správně obsazen ( až g/ ).

Na základě shora uvedených skutečností dovolací soud dovolání odmítl dle ustanovení s přihlédnutím k ustanovení , protože směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné, aniž se mohl zabývat jeho důvodností.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. února 2001

JUDr. František D u c h o ň , v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová