Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 231/2020
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 48 378, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně částka splatných vždy nejpozději k 25. dni příslušeného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení
se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaná výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 25 379, částka s úrokem ve výši 88, 2 % p.a. z částky 29 618, částka
od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně [částka] splatných vždy nejpozději k 25. dni příslušeného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaná výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 25 379, [částka] s úrokem ve výši 88, 2 % p.a. z částky 29 618, [částka] od [datum] do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky [částka], a úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 48 378, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit společně s úrokem
ve výši 134, 21 % p.a., a to ve 42 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu a její prodlení trvalo déle než šedesát pět dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně za žalovanou dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku na zaplacení 36 084, částka, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 88, 2 % p.a. z částky 29 618, částka od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky částka
od datum do zaplacení. Vedle toho žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum a dne
datum, které trvalo déle než třicet dnů, ve výši po částka, tj. celkem částka, a smluvní pokuty za prodlení žalované se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 0, 1 % denně z částky 36 084, částka od datum do datum,
tj. 10 986, částka, jakož i právo na zaplacení„ náhrady nákladů“, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum, a dne datum, ve výši po částka, tj. celkem částka. Žalovaná tyto pohledávky nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že splátky ujednané se žalobkyni přestala plnit v důsledku nedostatku příjmů, avšak nyní se její majetkové poměry zlepšily.
3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.
4. Z nabídky žalované na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná by se zavázala je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 134, 21 % p.a., a to ve 42 měsíčních splátkách po částka (část A) smlouvy o úvěru). V případě prodlení žalované s plněním ujednaných splátek by se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka (čl. 6 odst. 6.1. smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady, které takové prodlení vyvolalo, ve výši částka (čl. 6 odst. 6.2. smlouvy o úvěru). Bude-li prodlení žalované s plněním některé ze splátek trvat alespoň 65 dnů, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (čl. 6 odst. 6.3. písm. b) smlouvy o úvěru) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. 6 odst. 6.5. smlouvy o úvěru).
5. Z oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře ze dne datum soud zjistil,
že žalobkyně nabídku žalované na uzavření smlouvy o úvěru přijala. Toto oznámení doručila žalované dne datum, jak vyplývá z obálky zásilky, která je obsahovala.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne datum žalované poukázala částka na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení právnická osoba, ze dne datum.
7. Z výzvy žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
8. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne datum se žalobkyní jako úvěrující smlouvu
o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 134, 21 % p.a.,
a to ve 42 měsíčních splátkách po částka Tyto dluhy účastnice řízení utvrdily smluvní pokutou ve výši částka za prodlení se splněním některé z ujednaných splátek a ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně v případě, že prodlení žalované trvá i poté, co v jeho důsledku dospěla pohledávka založená smlouvou o úvěru jako celek. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.
9. Z listiny označené za kartu klienta ze dne datum, z prohlášení žalované ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, ze žádosti o zařízení výplaty důchodu ze dne datum ani z vyjádření Mgr. jméno příjmení ze dne
datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. příjmení skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalované ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že je žalobkyně žalované odeslala, s výjimkou čestného prohlášení ze dne datum, jehož obsah však k prokázání tohoto skutkového tvrzení nedostačoval, protože z něj nevyplývá, kdy a jaké zásilky žalobkyně odevzdala k přepravě ani zda se přeprava těchto zásilek uskutečnila.
10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel
před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu
pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel
o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel
a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící
ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604,
pod číslo).
19. Žalobkyně skutkově tvrdila, že prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě dokladů o výši dávky důchodového pojištění, jejíž je žalobkyně příjemkyní. Vedle toho žalobkyně ověřila, že žalovaná není vedena v registru dlužníků vedeném sdružením příjmení a v nebankovním registru klientských informací,
jak vyplývá ze z výpisu záznamů ze dne datum a ze dne datum.
20. Z listiny označené za hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla žalobkyni, že dosahuje čistého příjmu ve výši částka, její výdaje na bydlení činí částka a celkové výdaje částka.
21. Z oznámení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní dávky důchodového pojištění ve výši částka, z níž jí po srážkách náleželo částka měsíčně.
22. Z poštovních poukazů ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalované bylo na dávce důchodového pojištění vyplaceno po částka za období března 2019 i za období dubna 2019.
23. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru předložil, nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalované, avšak chyběly podklady
o výši pravidelných výdajů žalované. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit,
zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Mimoto již okolnost, že nositel veřejného sociálního pojištění prováděl srážky z dávky důchodového pojištění, jejíž byla žalovaná příjemkyní, musela vyvolat pochybnosti o správnosti údajů
o výdajích žalované.
24. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
25. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
28. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
29. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
30. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
31. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,
a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci
C číslo).
32. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
33. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
34. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
35. Smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
36. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
37. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
38. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
39. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
40. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, má žalobkyně za žalovanou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka –
částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupkyně žalobkyně žalované
ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do patnácti dnů od odeslání této výzvy, tj. od datum.
41. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob).
42. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující
částka s příslušenstvím, tj. co do 25 379, částka s úrokem ve výši 88, 2 % p.a. z částky 29 618, částka od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
43. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalované a stanovisku žalobkyně k povolení splátek vyjádřenému při jednání konaném dne datum shledal důvody pro postup podle
§ 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách
po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Příjmy žalované spočívají v dávce důchodového pojištění ve výši částka. Její pravidelné výdaje na bydlení dosahují částka měsíčně.
44. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 48 % a žalovaná v rozsahu 52 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka
s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 25 379, částka
s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 % Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (příprava a účast při jednání konaném dne datum) po částka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalované pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 4 %, tj. částka.
45. Lhůta k plnění v poměru k výroku nákladech řízení vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.