Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3045/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 4. 9. 1997 č. j. -31 uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil částku 14.030,- Kč s 18% úrokem z prodlení od 11. 1. 1997 do zaplacení, ohledně 18% úroku z prodlení z této částky od 1. 10. 1996 do 10. 1. 1997 žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. 5. 2000 č. j. -68 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu i ohledně částky 14.030,- Kč s 18% úrokem z prodlení od 11. 1. 1997 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Žalobce v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , vytýká rozsudku odvolacího soudu, že vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (, d/ ). Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) vzhledem k ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání projednal a rozhodl podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen ), a po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a/ až g/.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ) nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ). Podle není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.

V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé ohledně částky 14.030,- Kč s příslušenstvím. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 20.000,- Kč, přičemž k "příslušenství" uplatněného nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně (tj. bez současného uplatnění nároku samotného) tvořilo předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 1. 1998 sp. zn. publikované pod č. 62 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998), je přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu vyloučena ustanovením

Zbývalo posoudit otázku přípustnosti dovolání z hlediska ustanovení , tedy zda v řízení došlo k vadám uvedeným v tomto ustanovení, neboť omezení uvedené v zde neplatí. Dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž by se mohl zabývat věcí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů, dovolání žalobce odmítl podle věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 8. února 2001

JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Romana Říčková