Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2911/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 2. 1999 č.j. - 22 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 33.129,20 Kč s 19% úrokem z prodlení od 26. 8. 1995 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 6. 2000 č.j. - 45 rozsudek soudu prvního stupně změnil jen ve lhůtě splatnosti tak, že žalovaná je povinna zaplatit přisouzenou částku s příslušenstvím do 6-ti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení jej potvrdil a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. Uplatňuje dovolací důvod podle a namítá, že odvolací soud rozhodl na základě nesprávného právního posouzení věci, neboť kupní smlouva, kterou se žalobcem uzavřela, je absolutně neplatná. Navrhla, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a aby věc byla vrácena Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Žalobce se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozsudkem odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a/ až g/.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ). Dovolání je rovněž přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

V dané věci žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl ve výroku ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, neboť soudy obou stupňů při vymezení práv a povinností účastníků dospěly ke shodnému závěru o důvodnosti uplatněného nároku na zaplacení částky 33.129,20 Kč s 19% úrokem z prodlení od 26. 8. 1995 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že odvolací soud nevyslovil ve výroku svého rozhodnutí přípustnost dovolání ve smyslu a ze spisu nevyplývá, že by žalovaná navrhla vyslovení přípustnosti dovolání před vyhlášením potvrzujícího rozsudku ve smyslu , nelze přípustnost dovolání (ostatně to žalovaná ani nečiní) v této věci dovozovat z ustanovení a 2 , a nejedná se ani o případ uvedený v ustanovení , neboť ve věci nebyl soudem prvního stupně vydán rozsudek, který by byl zrušen.

K podání dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o splatnosti přisouzeného plnění není žalovaná subjektivně oprávněna, neboť z povahy dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě, jemuž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na jeho právech. Měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu nebyla žalované způsobena újma na jejích právech, neboť toto rozhodnutí je pro žalovanou ohledně lhůty k plnění příznivější (povinnost žalované zaplatit žalobci přisouzenou částku s příslušenstvím byla odvolacím soudem stanovena do 6-ti měsíců od právní moci rozsudku, namísto do 3 dnů od právní moci rozsudku, jak rozhodl soud prvního stupně), a žalovaná tedy ani nemůže mít zájem na zrušení rozhodnutí odvolacího soudu v tomto rozsahu.

Protože dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení , a protože dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení není přípustné, je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , věty první a , neboť žalovaná s ohledem na výsledek tohoto řízení nemá právo na náhradu svých nákladů řízení a vyjádření žalobce k meritu věci nelze za stavu, kdy dovolání není přípustné, považovat za účelně vynaložené náklady k bránění práva ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. prosince 2000

JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová