Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 215/2020

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 8 964 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 238 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 726 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 238 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 726 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 2. 12. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 12. 2020, č.j. -16, byli účastnici vyzváni ve smyslu ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo za dohodnutých podmínek, na základě které převzala žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž se zavázala vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 12 726 Kč (7 000 Kč jistina, 1 386 Kč smluvní úrok, 2 100 Kč poplatek za zpracování a doručení úvěru, 2 240 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), se splatností v 60 týdenních splátkách po 213 Kč, žalovaná uhradila žalobkyni pouze 3 762 Kč, částku ve výši 3 238 Kč s příslušenstvím dosud žalobkyni neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta ( a následující ). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením věta první a , jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku ( , ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením věty před středníkem V rozdílu pak byla podaná žaloba zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované), tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu a následující , s přihlédnutím k ustanovení , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou dle ustanovení věty první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. -75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. -86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. či nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. ), neboť zákaznickou kartu předloženou žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (žalovaná jako starobní důchodkyně s příjmem 14 672 Kč uvedla, že výdaje na bydlení na obec má ve výši 4 420 Kč měsíčně, což považuje prvostupňový soud za podhodnocené, s ohledem na lokalitu, životní minimum s životními výdaji pak 5 610 Kč, tyto výdaje nebyly ale žádným relevantním způsobem ověřeny), byť žalovaná současně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou„ úplné, přesné a pravdivé“. V tomto konkrétním případě tak nelze postup žalobkyně považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka, na tomto závěru pak nemohla nic změnit ani tvrzení žalobkyně, že informace od žalované byly čerpány i z databází insolvenčního rejstříku či evidence exekucí. Díky tomuto právnímu závěru prvostupňového soudu měla žalovaná vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši zápůjčky v částce 7 000 Kč, as protože uhradila částku celkem 3 762 Kč, jak tvrdila žalobkyně, tak byla zavázána pouze k úhradě rozdílu ve výši 3 238 Kč.

3. Ve smyslu rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, když žalobkyně měla neúspěch v převážné míře a žalované náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu případně s vedením tohoto řízení vznikly, sám.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( věty před středníkem ).

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce ( ).