Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2150/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16.5.2000 č.j. -57 a rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 15.11.1999, č.j. -40 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Příbrami k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 15.11.1999, č j. - 40 byla žalovanému uložena povinnost uzavřít se žalobci , ve smyslu , smlouvu o převodu bytové jednotky č. 128/13 v B. čp. 128, včetně spoluvlastnického podílu patřícího k bytové jednotce ve výši 713/15910 na společných částech budovy a pozemku číslo parcely 1479 v k.ú. B. za částku 153.000,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 22.2.1999 smlouvu o převodu shora označené bytové jednotky za dohodnutou kupní cenu ve výši 153.000,- Kč, splatnou do 90ti dnů od podpisu smlouvy s tím, že v případě nezaplacení kupní ceny řádně a včas, má prodávající právo od této smlouvy odstoupit. Dopisem ze dne 30.6.1999 žalovaný od smlouvy, ze shora uvedeného důvodu, odstoupil s upozorněním, že dne 22.8.1999 uplyne 6ti měsíční lhůta dle a poté bude zmíněný byt nabídnut třetí osobě. Soud prvního stupně dovodil, že toto odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalovaného je, ve smyslu obč. zák., neplatné, i když bylo ve smlouvě sjednáno. Vyšel z názoru, že půlroční lhůta uvedená v v době odstoupení od smlouvy dosud neuplynula, takže žalovaný nemohl v této lhůtě od smlouvy platně odstoupit. Podle závěru soudu prvního stupně žalovaný neprokázal, že by nabídku k odkoupení nemovitostí učinil již v září 1998 a žalovaným předloženouu s přehledem nájemců ze dne 9.9.1998 nepovažoval za řádnou nabídku dle Tou bylo, podle jeho závěru, až uzavření smlouvy ze dne 22.2.1999.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16.5.2000, č.j. -57 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci se domáhali uzavření dohody o převodu bytové jednotky, která však již řádně uzavřena byla, tedy se domáhají ochrany práv, která jim již poskytnuta byla. Vzhledem k ustanovení , podle kterého je soud vázán žalobou účastníků, nemohl odvolací soud nárok žalobců posuzovat z hlediska ochrany jejich jiných práv vyplývajících jim z uzavřené smlouvy.

Proti označenému rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 21.6.2000, podali žalobci (dále jen dovolatelé) dovolání, jehož přípustnost odůvodnili odkazem na ustanovení ( dále jen ). Jako důvod dovolání uvedli chybný právní názor odvolacího soudu spočívající v tom, že považoval odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného za právně neúčinné a v důsledku toho žalobu za nadbytečnou. Dle jejich názoru odvolací soud zcela pominul, že odstoupení od smlouvy je jednostranný projev vůle, který směřuje ke zrušení smlouvy a vyvolává účinky ex tunc. Dovolatelé považují odstoupení od smlouvy, které bylo ve smlouvě platně sjednáno, za platný právní úkon a na základě toho se domáhají, aby žalovaný s nimi uzavřel novou kupní smlouvu o převodu bytové jednotky za původní kupní cenu ve výši 153. 000,- Kč vzhledem k tomu, že do dne podání žaloby neuplynula od podání nabídky k odkoupení šestiměsíční lhůta uvedená v Dovolatelé se ještě dne 20.8.1999 snažili o zaplacení původně sjednané kupní ceny, nabídku žalovaného ze dne 22.2.1999 tedy akceptovali. Navrhli proto zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že odstoupení od smlouvy považuje za platné, ovšem jako vlastníka jej nikdo nemůže nutit, aby věc nabídl ke koupi, neboť se jedná o zásah do vlastnictví, které je dley nedotknutelné. Navíc by se jednalo o rozsudek, který by nebyl vykonatelný.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnými osobami - účastníky řízení, řádně zastoupenými v dovolacím řízení advokátem dle ustanovení , že bylo podáno ve lhůtě určené v ustanovení a splňuje formální i obsahové náležitosti dle ustanovení , se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, protože dle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je přípustné podle ustanovení , protože směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.

I když dovolatelé důvod dovolání výslovně v dovolání neuvedli, lze z jeho obsahu dovodit, že vycházejí z dovolacího důvodu dle ustanovení , tedy že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením věci lze rozumět situaci, kdy soud v dané věci aplikoval nesprávný právní předpis, případně že použil správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil.

Dovolací soud přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu v rozsahu uvedeném v dovolání a dospěl k závěru, že jej nelze považovat za správný ( ).

Soudy obou stupňů se dostatečně nevypořádaly zejména s otázkou právního hodnocení odstoupení žalovaného od kupní smlouvy na bytovou jednotku a právními důsledky tohoto právního úkonu. Soud prvního stupně se touto otázkou sice zabýval, dospěl k závěru, že odstoupení od zmíněné smlouvy bylo neplatné, avšak tento svůj názor náležitě nezdůvodnil. Soud druhého stupně se tímto právním úkonem a jeho důsledky v odůvodnění rozsudku nezabýval vůbec. Přitom právě otázka jeho platnosti je zásadně významná z hlediska posouzení právních vztahů mezi žalobci a žalovaným. Bude rovněž nezbytné opětovně posoudit, ve smyslu ustanovení a násl. obč. zák., zda a kdy žalovaný splnil podmínky nabídky k převedení bytu dle , zda již v září 1998, či zda teprve samotné uzavření kupní smlouvy v únoru 1999 lze zároveň považovat za zmíněnou nabídku. Od této skutečnosti se pak odvíjí stanovení počátku běhu šestiměsíční lhůty dle uvedeného zákona. Teprve po vyřešení těchto otázek bude možno přistoupit k posouzení a vyřešení dané právní situace a ve věci rozhodnout.

Na základě výše uvedeného nepovažuje dovolací soud rozsudek odvolacího soudu za správný, proto jej zrušil dle ustanovení Vzhledem ke skutečnosti, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i shora citovaný rozsudek Okresního soudu v Příbrami a věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení dle ustanovení V něm bude soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2000

JUDr. František D u c h o ň , v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová