Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 265/2020
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci
manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa 01 obec
a
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před Zastupitelským úřadem České republiky anonymizováno, země, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před Zastupitelským úřadem České republiky [anonymizováno], [země], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. příjmení návrhem se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků, uzavřeného dne datum před Zastupitelským úřadem České republiky anonymizováno, země. Uvedl, že manželství bylo zpočátku harmonické, účastníkům se narodily dvě dcery, dne datum jméno a dne datum jméno jméno. Postupem času však mezi manžely začalo docházet k osobním a majetkovým neshodám, zapříčiněným rozdílností jejich povah a přístupu k rodině. Od srpna 2019 spolu účastníci jako manželé nežijí, nevedou rodinnou domácnost. Manžel má jiný partnerský vztah, který považuje za perspektivní. Manželství považoval za trvale rozvrácené a vyloučil možnost opětovného obnovení manželského soužití.
2. Manželka s návrhem na rozvod manželství nesouhlasila. Uvedla, že rozvodem manželství jí bude způsobena psychická, pracovní, společenská i finanční újma. Manžel jí vyhrožuje, že po rozvodu manželství bude pro něho cizí ženou, která vůči němu nebude mít žádné nároky. Díky jeho společenským stykům (manžel pracuje na pozici anonymizována tři slova) manželka nezíská perspektivní práci a nebude mít možnost se proti chování manžela bránit (díky manželově intervenci manželka již v minulosti nezískala práci v anonymizována dvě slova). Potvrdila rozdílné názory manželů, vždy to však brala tak, že se vzájemně doplňovali, proto také jejich pětiletý vztah vyústil v uzavření manželství. Manželka po celou dobu respektovala manželovu náročnou práci anonymizována tři slova i časté pracovní cesty s tím spojené, pedagogickou činnost i jeho koníčky. V roce 2014 manželé překonali manželskou krizi. Tehdy manžel žádal manželku, aby ho upozornila, pokud u něj zpozoruje chování podobné s chováním jeho matky vůči rodině (nevěra, finanční nezodpovědnost), které matce v minulosti zazlíval, a které mělo destruktivní vliv na rodinu. Žádal ji, aby mu byla nápomocná a trpělivá. Kvůli jeho syndromu vyhoření v roce 2017 manželka ukončila práci v anonymizována dvě slova a byla manželovi oporou při anonymizována tři slova a přípravě anonymizována tři slova. Po skončení tohoto náročného období jí manžel slíbil věnovat se víc rodině, namísto toho ji opustil. Nepomohl manželce v době, kdy utrpěla úraz. Manžel má mimomanželský poměr, o kterém se manželka dozvěděla od jiných osob, jeho současná partnerka je na veřejnosti prezentována jako jeho manželka. Do seznámení se svou současnou partnerkou se manžel choval k ní i dětem hezky, poté se od nich odvrátil, vyhrožuje jim a zastrašuje je. Je agresivní (vyhrožuje i ničením věcí) a manipulativní, podrývá sebeúctu a důstojnost manželky i dětí, nerespektuje jejich názory, činy, vinu za rozpad manželství svádí na manželku. Manžel manželce vyhrožuje zveřejněním nahrávek, které tajně pořídil a při nichž ji cíleně provokoval k negativnímu chování nebo nastěhováním své současné partnerky do domu, který obývá manželka s dětmi. Před dětmi sděluje, že má pro ně lepší maminku, manželku označuje jako příživnici a pijavici. Podle názoru manželky je manželovo chování způsobeno jeho psychickými problémy, znásobenými zvýšeným požíváním alkoholu, je podobné destruktivnímu chování jeho matky, které manžel v minulosti odsuzoval. V důsledku chování manžela musela manželka i děti vyhledat odbornou pomoc, díky tomu pochopila, že se vůči ní manžel dopouští psychického násilí. V poradně jí bylo sděleno, že po rozvodu manželství se bude jeho agresivní chování stupňovat. Popsala problémy při realizaci soudního styku manžela s jejich dcerami a nesoulad manželů ohledně přítomnosti manželky v té době v nemovitosti, i finanční neshody při financování potřeb dětí a rodiny. Po manželovi žádala, aby přijal zodpovědnost za své chování a nastalou situaci. Manželé spolu nekomunikují, manžel má zájem se bavit pouze o vypořádání majetku. Manželka je připravena být manželovi nápomocná při změně jeho chování, má za to, že by mu pomohlo léčení a žádala soud, aby nechal manžela vyšetřit soudním znalcem z oboru psychiatrie a neurologie a nařídil mu odborné léčení. Zároveň s ním byla ochotna podstoupit rodinnou nebo párovou terapii. V minulosti s manželem mediaci nepodstoupila, neboť neměla důvěru k zvolenému mediátorovi a manžel důvod mediace jí ani dcerám nevysvětlil.
3. V reakci na vyjádření manželky manžel odmítl, že by se choval způsobem popisovaným manželkou. Poukázal na to, že v minulosti účastníci měli absolvovat mediaci, manželka se však účastnila pouze prvního setkání, další účast odmítla. Následně se snažil o rodinnou terapii prostřednictvím zařízení vybraného orgánem sociálněprávní ochrany dětí, manželka však svou účast opětovně odmítla. V současné době o mediaci už nemá zájem.
4. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Zastupitelským úřadem České republiky anonymizováno, země.
5. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ, č. j. číslo jednací ze dne 14. 10. 2020 byla schválena dohoda účastníků o výchově a výživě nezletilých dcer jméno a jméno jméno, rozhodnutí je pravomocné. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č. j. číslo jednací ze dne 25. 8. 2020 bylo doloženo vydání předběžného opatření o úpravě styku manžela s nezletilými dcerami (před úpravou poměrů výše označeným rozsudkem) k návrhu manžela, z usnesení ze dne 26. 10. 2020 sp. zn. spisová značka pak bylo zjištěno, že manžel podal návrh na výkon rozhodnutí dle předběžného opatření, který byl následně vzat zpět (dle sdělení manžela z důvodu vydání rozsudku).
6. Z fotografií manžela na společenské akci, předložených manželkou z internetových stránek www.lidovky.cz vyplývá, že neznámá žena, nacházející se na fotografii vedle manžela byla označena jako jeho manželka.
7. V rámci své výpovědi manžel označil tvrzení manželky o jeho duševním stavu a jejich soužití za lži a snahu pohanit manžela i jeho mrtvou matku. Svůj psychický stav označil za dobrý. Manželství vnímá jako nefunkční, jeho rozpad je vyústěním dlouhodobé manželské, rodinné a ekonomické krize. V důsledku ní nastala doma nesnesitelná atmosféra, neshody, hádky a křik byly na denním pořádku. Na rozpad manželství (pokud nedojde ke změně) manželku dlouhodobě upozorňoval. V lednu 2020 opustil rodinnou domácnost, následně se do května 2020 z důvodu manželčina zranění a koronavirové krize vrátil kvůli dětem. Účastníci spolu asi rok a půl jako partneři nežijí, intimně se nestýkají, vyjma předání dětí nejsou v kontaktu, nekomunikují spolu. K manželce nemá žádný pozitivní citový vztah. Manžel má partnerský vztah, který považuji za funkční a perspektivní. Do budoucna vyloučil možnost obnovení manželského soužití.
8. Manželka vypověděla, že první manželskou krizi účastníci zažili v roce 2014, kdy jí byl manžel nevěrný. Absolvovali manželskou terapii a došlo k zlepšení jejich vztahu. V roce 2017 proběhla anonymizována tři slova, manžel měl velké pracovní vytížení, zažíval stres, což vedlo k jeho pocitu vyhoření. Manželka se proto kvůli rodině vzdala své manažerské práce v anonymizována dvě slova, začala podnikat z domova a následně se věnovala svým projektům. V roce 2019 skončila anonymizována tři slova, účastníci byli na dovolené v Itálii, kdy manželka doufala v lepší budoucnost, namísto toho přišla na manželovu nevěru. Manžel z nastalé situace obviňoval manželku, až následně ji psychoterapeutka sdělila, že se jedná o psychické násilí. V prosinci 2019 zaznamenala zvýšené požívání alkoholických nápojů manželem, v lednu 2020 manžel sdělil manželce, že bude domů chodit na etapy (zároveň jí však k Vánocům dal velmi osobní dárky např. spodní prádlo, večerní šaty apod.). Následně se na oficiálních akcích objevil se svou novou partnerkou. V únoru odešel za novou partnerkou, v březnu bydlel v bytě patřícímu anonymizována dvě slova, v březnu a dubnu docházel domů častěji. Byl agresivní, vyhrožoval jí i dcerám, podle názoru manželky se u něj projevilo psychické onemocnění zapříčiněné jeho způsobem života a mimomanželským vztahem. Manželé si po dohodě navzájem pořizují nahrávky svých rozhovorů, k některému nahranému negativnímu chování manžel manželku vyprovokoval záměrně. I děti si nahrávají manžela, přičemž z nahrávek je zřejmé, že se manžel o manželce vyjadřuje negativně a upřednostňuje před ní svou současnou partnerku. Současné chování manžela je podle manželky ovlivněno dřívějším negativním chováním jeho matky. V souvislosti s rozvodem má manželka strach ze ztráty společenského postavení a s tím spojené náklonnosti jiných lidí, z intervence manžela ve snaze jí zamezit získat vhodnou práci, i ze splnění výhružky a přistěhování současné partnerky do společného domu účastníků.
9. Soud neprovedl důkaz emailovou komunikací zástupců účastníků ohledně vypořádání majetku v společném jmění manželů pro nadbytečnost, taktéž navrhovaným znaleckým posudkem znalce z oboru psychiatrie a neurologie na duševní stav manžela nebo psychické týrání manželky, ani výpověďmi sousedů, neboť kvalifikovaný rozvrat manželství byl i bez uvedených důkazů dostatečně prokázán a navržené důkazy by přesahovaly rámec a účely rozvodového řízení (v rámci řízení o rozvodu manželství soud není oprávněn nařizovat účastníkovi léčení).
10. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
11. Předpokladem kladného rozhodnutí o návrhu na rozvod manželství je kvalifikovaný rozvrat manželství. Tato kvalifikovanost je dána nejenom délkou a intenzitou rozvratu, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště. Manželé mohou bydlet v jednom bytě, ale nežijí spolu, mohou bydlet odděleně z různých příčin (pracovní uplatnění nebo studium jednoho z manželů, nemožnost obstarání společného bydlení apod.), ale přesto spolu žijí. Společné žití manželů je otázka jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí i problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Jestliže zákon předpokládá povolení rozvodu tam, kde nelze očekávat obnovení manželského soužití, znamená to potřebu prokázání definitivního ukončení osobního společenství manželů a společného hospodaření bez naděje na smíření (srov. příjmení, M., příjmení, Z., příjmení, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 446 – 453 s.)
12. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z výpovědi obou manželů vyplynulo, že jejich vztah je vážně narušený, manželé spolu nežijí, nesdílí spolu každodenní život, intimně se nestýkají, manžel udržuje vztah s jinou partnerkou, který považuje za perspektivní. Manželé spolu nejsou schopni normálně komunikovat ani s ohledem na společné nezletilé děti, jejich kontakt je provázen konflikty a hádkami. Mezi nimi absentuje vzájemná úcta a respekt, důležité pro vztah. Oba manželé vnímají chování druhého manžela (k sobě navzájem, k svému okolí a společnému životu) negativně, oba vidí rozdílné příčiny nefunkčnosti manželství a svého vztahu, rozdílně je interpretují, navzájem se obviňují, a přehlíží pozitivní věci, které pro sebe navzájem v průběhu manželství udělali (výchova společných dětí, podpora manžela v jeho práci, finanční zabezpečení rodiny a možnost rozvoje manželky). Vzájemná nedůvěra manželů vyústila v oboustranné pořizování nahrávek svých rozhovorů a výhružkám o zneužití jejich obsahu k neprospěchu druhého manžela. Děti účastníků jsou stavěny do zcela nevhodné role, kdy aby ubezpečily matku o své loajalitě, pořizují nahrávky svého vlastního otce a zprostředkovávají jí tak negativní sdělení manžela o ní, i skutečnost, že druhý manžel trápí své děti nevyžádanými negativními informacemi o jejich matce, které pouze prohlubují jejich utrpení a přenáší na ně problémy, jenž by si rozumní partneři měli řešit sami. Popsané situace jsou smutným obrazem nefunkčního a nezdravého vztahu účastníků, který nepředstavuje řádné výchovné prostředí pro zdravý rozvoj dětí, ale naopak by děti před ním měly být spíš chráněny. Za tohoto stavu je rozvrat manželství a následné řízení o rozvod pouze logickým vyústěním všech výše popsaných neshod a odlišností ve vnímání svého vztahu, společného života manželů a vzájemného odcizení. Ani jeden z manželů nevyvinul žádnou rozumnou snahu o záchranu manželství. Manžel i s poukazem na nový partnerský vztah odmítl nabízenou mediaci, deklaroval ztrátu jakýchkoliv pozitivních citů k manželce. Manželka sice v řízení tvrdila svůj zájem o záchranu manželství, ale v minulosti se opakovaně odmítla účastnit rodinné terapie a sama v té době nenabídla (až do rozvodového řízení) jinou alternativu smíření účastníků (např. jí zvolenou osobu mediátora). Mediaci navrhla až v rámci rozvodového řízení, ale za současného zdůraznění negativních informací o manželovi (poukaz na jeho údajné psychické problémy, které podle jejího názoru vyžadují léčení, údajný alkoholismus, agresivitu, sdělení negativních informací o matce manžela). Manžel vnímá informace sdělované manželkou jako veřejně projevený verbální útok na svou osobu, stavějící ho do role nesvéprávné osoby. Za situace, kdy mu je zároveň manželkou ztěžována realizace styku s nezletilými dcerami, má prakticky nulovou motivaci k urovnání vztahu s manželkou prostřednictvím mediace, naopak je utvrzován v přesvědčení, že v manželství setrvávat nechce, což i deklaroval vyloučením obnovení manželského soužití. S ohledem na uvedené, soud uzavřel, že manželství účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno bez naděje na opětovné obnovení manželského soužití a manželství rozvedl.
13. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve ztrátě vzájemné důvěry mezi manžely, v absenci vzájemné opory a snahy fungovat v rodině jako celek, neochotě řešit problémy v manželství konstruktivně a především smírně. Soud neshledal příčinu rozvratu manželství v mimomanželském poměru manžela, neboť tyto vztahy bývají spíš důsledkem nespokojeného manželství. Manželkou tvrzené psychické problémy manžela (jako další z možných příčin rozvratu manželství) nebyly v řízení zkoumány, neboť rozsah dokazování by přesahoval rámec rozvodového řízení. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že zjišťování příčin rozvratu manželství je důležité pro rozhodnutí soudu v tom směru, zda je na místě pokusit se příčiny rozvratu odstranit a přispět (např. formou mediace) k obnovení manželského soužití. Soud není povinen v řízení zkoumat veškeré možné příčiny rozvratu manželství, ani který z účastníků se o rozvrat manželství přičinil větší měrou (kdo zavinil rozvod manželství). Účel řízení o rozvod manželství by přesahovalo komplikované dokazování všech možných příčin rozvratu manželství, případně hledání možné prvotní příčiny rozvratu manželství, když komplikovanost mezilidských vztahů a subjektivní vnímání účastníků jejich vztahu a chování druhého manžela, znemožňují nalezení objektivní zásadní příčiny. Řízení o rozvod manželství by mělo představovat rychlý a co nejméně traumatizující způsob ukončení vztahu manželů za situace, kdy není možná jeho náprava, zejména pokud je zřejmé, že minimálně jeden z manželů kategoricky odmítá dál v manželství setrvávat a v současné době má již jiný partnerský vztah.
14. Manželka v řízení tvrdila, že rozvodem manželství jí bude způsobena závažná újma, neboť ztratí své sociální postavení, utrpí finanční újmu, a dále i újmu v pracovní i osobní sféře, pokud manžel splní své výhružky, a po rozvodu manželství jí znemožní získat perspektivní práci nebo svou současnou partnerku nastěhuje do domu náležejícího do společného jmění manželů, který obývá manželka s dětmi. V § 755 odst. 2 písm. b) o. z. (tzv. tvrdostní klauzule ve prospěch manžela) jsou zakotveny podmínky, za jejichž naplnění nelze manželství rozvést. Mezi ně patří hrozba závažné újmy v důsledku rozvodu na straně manžela, který se na rozvratu manželství porušením svých manželských povinností převážně nepodílel, a dále existence mimořádných okolností svědčících pro zachování manželství. V souzené věci však manželka netvrdila žádnou objektivně závažnou újmu, byť výše popsané okolnosti v kontextu komplikovaného, emotivně vypjatého konce partnerského vztahu může subjektivně úkorně pociťovat. Rozvod manželství představuje vždy zásadní změnu, zasahující v různé míře do všech sfér dosavadního života manželů. Rozdělení domácnosti a ztráta partnerova příjmu po rozvodu je běžnou součástí rozpadu manželského společenství a tyto„ finanční ztráty“ nepředstavují samy o sobě závažnou újmu, jež by byla důvodem pro zachování manželství. Účastníci mají majetek ve společném jmění manželů, který bude po zániku manželství zákonným způsobem vypořádán, a k zabezpečení případných potřeb partnera po rozvodu manželství existují k tomu sloužící právní instituty. Sociální status manžela ve společnosti není dán pouhým společenským postavením druhého manžela (byť v důsledku své pracovní pozice může být v užším kontaktu s veřejně známými osobami nebo se účastní společensky významných akcí), ale také vlastním chováním a vystupováním. Pokud manžel na oficiálních společenských akcích vystupuje veřejně, ještě před rozvodem manželství, s novou partnerkou a manželka je v důsledku toho (jak sama tvrdila) uváděna do nepříjemných situací, v nichž čelí netaktním dotazům a narážkám jiných osob na jeho mimomanželský poměr, nemůže mít zachování takového formálního manželského svazku pro ni osobně ani pro její společenské postavení žádný pozitivní přínos. Ani údajné výhružky manžela, že znemožní manželce získat pracovní místo nebo si po rozvodu manželství nastěhuje svou partnerku do nemovitosti účastníků, v které bydlí manželka s dcerami, nepředstavuje závažnou újmu na straně manželky ve smyslu citovaného ustanovení. Soud je přesvědčen, že i pokud by k výhružkám uvedeného obsahu ze strany manžela skutečně došlo, jednalo by se pouze o nepromyšlené, v afektu pronesené sdělení bez vážného úmyslu. Uskutečnění takové výhružky by představovalo zásah do práv manželky i společných dětí, jenž by byl stěží morálně omluvitelný. Manžel si zcela jistě uvědomuje, že by tímto postupem uškodil především svým dcerám, už tak dost vystaveným rozepřím a negativním emocím účastníků a výrazně tím zpomalil nápravu jejich vzájemného vztahu do budoucna.
15. Soud neshledal rozvod manželství ani v rozporu se zájmy nezletilých dětí ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) o. z., neboť vycházel ze skutečnosti, že manželé spolu delší dobu nežijí, děti jsou obeznámeny s tímto stavem, kdy naopak setkání manželů, provázené konflikty přestavují pro ně emočně vypjaté situace. Rozvodem manželství nedojde k žádné podstatné změně na jejich straně, naopak, lze doufat v zklidnění celé situace.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.