Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 90/2020
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
O zaplacení 4 355 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 80 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky
2.520 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, částky 600 Kč a částky
1.755 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 80 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 2.520 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, částky 600 Kč a částky 1.755 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, částku 600 Kč a částku 1 755 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů poskytl žalovanému na jeho žádost dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč splatný dne datum. Žalobce před poskytnutím úvěru posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, ověřil jeho totožnost pomocí ověřovací platby v částce 1 Kč z účtu žalovaného, z kopie občanského průkazu. Dle ujednání ve smlouvě žalobce zaslal žalovanému dvě upomínky k úhradě, čímž mu vznikly náklady, které naúčtoval žalovanému v souladu se smlouvou v částkách 450 Kč a 650 Kč. Dále byl žalobce nucen předat pohledávku k vymáhání inkasní agentuře, za což žalovanému v souladu se smluvním ujednáním vyúčtoval částku 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil, nedodržel převzatý závazek, žalobci tak vznikly náklady navíc. Žalobce v souladu se smluvním ujednáním naúčtoval žalobci i smluvní pokutu ve výši 600 Kč. Žalovaný se konečně ve smlouvě, kterou podepsal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, zavázal úvěr vrátit společně s poplatkem v částce 1 755 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěr nesplatil, a to i přes upomínky žalobce.
2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil.
3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den datum, žalobce a žalovaný se k jednání, ač řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil listin u – předsmluvní informace, na které jsou uvedeny údaje o žalobci jako zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, je uvedena výše spotřebitelského úvěru v částce 2 000 Kč, doba trvání 21 dní a celková částka k úhradě 3 800 Kč, z toho úrok 45 Kč a poplatek 1 755 Kč. Listin Listina dále obsahuje informace o nákladech v případě opožděných plateb a o možném odstoupení od smlouvy. V místě podpisu je uvedeno: digitálně podepsáno s uvedením jména, příjmení a rodného čísla žalovaného, uvedením čísla IP adresy. Žalobce dále předložil listin u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na které je v místě podpisu strojově napsáno – digitálně podepsáno s uvedením označení žalobce, datem datum, uvedením času a s uvedením označení žalovaného jménem, příjmením, rodným číslem, datem datum, časem a číselným označením IP adresy. Jako smluvní strany jsou uvedeni účastníci tohoto řízení. Předmětem této smlouvy mělo být poskytnutí úvěru žalobcem ve výši 2 000 Kč žalovanému se splatností 21 dnů a povinností žalovaného hradit poplatek ve výši 1 755 Kč. Smlouva obsahuje další ustanovení týkající se prodlení, smluvních pokut, povinností při porušení smluvních ujednání úvěrovaným. Žalobce dále předložil kopii občanského průkazu žalovaného. Z potvrzení právnická osoba, o obdržení tuzemské platby ze dne datum, č. ú. bankovní účet soud zjistil, že na tento účet byla dne datum z účtu označeného jménem žalovaného poukázána platba v částce 1 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne datum u právnická osoba, č. ú. bankovní účet soud zjistil, že dne datum byla z tohoto účtu žalobce poukázána na účet č. bankovní účet, z nějž dříve žalobce obdržel platbu 1 Kč, poukázána platba ve výši 2 000 Kč. Z uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný dne datum na účet žalobce poukázal částku 1 Kč, čímž ve spojení s kopií občanského průkazu a označením účtu žalovaného, byla prokázána identita osoby poukazující platbu. Bylo rovněž prokázáno, že žalobce na účet žalovaného poukázal dne datum částku 2 000 Kč, kdy však není zřejmé, jaký byl účel této platby. Soud totiž nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným o obsahu, jak je obsahem předložené listin y. Žalobce totiž v žalobě neuvedl ničeho k tomu, jakým způsobem byla mezi účastníky tato smlouva uzavřena, jakým způsobem žalovaný obdržel jak předsmluvní informace, tak vlastní text smlouvy o úvěru, jakým způsobem následně smlouvu o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu svým jednáním odsouhlasil, jak konkrétně došlo z jeho strany k podpisu smlouvy. Samotné předložení listin y, na níž je pouze strojově uvedena informace o žalovaném s uvedením čísla IP adresy, aniž by z tvrzení žalobce a dalších jím označených důkazů vyplývalo, že jde o IP adresu užívanou žalovaným a že jejím prostřednictvím nějakým způsobem odsouhlasil text žalobcem předložené smlouvy, nemůže být odsouhlasení smlouvy žalovaným, tedy právní jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy prokázáno. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Žalobce předložil dvě upomínky, a to upomínku ze dne datum spolu s poštovním podacím lístkem z téhož dne a upomínku ze dne datum spolu s poštovním podacím lístkem z téhož dne, kterými vyzýval žalovaného k úhradě částek v různé výši. Z poštovních podacích lístků soud zjistil, že cena za odeslání jedné upomínky činila 40 Kč. Žalobce tvrdil a žalovaný nerozporoval, že žalobci dosud ničeho nezaplatil.
5. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb. Posuzoval při tom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku ). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má přitom za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména vůbec netvrdil, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, když žalobce pouze popsal proces ověření identity žalovaného prostřednictvím platby z jeho účtu, k níž dle předloženého důkazu došlo více než 1 rok před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobce neuvedl, jakým konkrétním způsobem žalovaný svým jednání potvrdil znění k důkazu předložené smlouvy o úvěru, když k tomu netvrdil ničeho. Není tak dosud zcela zřejmé, jakým jednáním žalovaného mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru o obsahu, jak byla předložena. Ze samotné listin y pak jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy prokázáno není, když sice obsahuje uvedení jistého čísla IP adresy, kdy z ní mělo zřejmě dojít k digitálnímu podepsání předložené listin y, k tomu, jak k tomu došlo a k tomu, že takový postup měl nahradit podpis žalovaného, však žalobce ničeho netvrdil. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, na základě které by žalobce poskytl žalovanému částku 2 000 Kč a žalovaný se jí zavázal splatit ve lhůtě 21 dnů spolu s poplatkem ve výši 1 755 Kč, a že by se v případě neuhrazení dlužné částky zavázal hradit v žalobě specifikované poplatky za upomínání, smluvní pokutu či náklady na vymáhání pohledávky v uvedené výši. Soud jen pro úplnost dodává, že za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil, nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo nepro jednatel žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o.s.ř. ).
6. Za situace, kdy mezi žalobcem a žalovaným nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, pak soud platbu žalobce na účet žalovaného ve výši 2 000 Kč považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Žalovaný tak byl ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil, tedy žalobci.
7. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván, a to upomínkou ze dne datum a upomínkou ze dne datum. Pokud se žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč dle smluvních ujednání v úvěrové smlouvě, jejíž uzavření nebylo prokázáno, pak má soud za to, že žalobci lze přiznat pouze náklady spojené s uplatněním pohledávky v prokazatelné výši, kdy z poštovních podacích lístků ze dne datum a datum soud zjistil, že cena poštovních služeb byla 2x 40 Kč.
8. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení a částky 80 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, když se jedná o fakticky vynaložené náklady žalobce za odeslání upomínek k zaplacení bezdůvodného obohacení.
9. Ve zbývající části soud ve výroku II. rozsudku žalobu zamítnul, neboť šlo o nároky nad rámec bezdůvodného obohacení žalovaného.
10. O nákladech řízení bylo ve výroku III. rozsudku rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci většinově úspěšnému žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).