Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 15/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 736 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 1 736 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 403,40 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 13.12.2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 539,90 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 1 736 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 403,40 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 13.12.2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 539,90 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 736 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO Smlouva byla uzavřena dne 23. 7. 2018 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 5. 9. 2018 prostřednictvím elektronické komunikace. Uvedla, že na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou ulice podmínky smlouvy, poskytl původní věřitel žalovanému bezhotovostně, převodem na účet úvěr ve výši 4 000 Kč poté, co žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 0,01Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky do 5. 10. 2018. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalované nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020. Ke dni postoupení činila výše dlužné částky 5 736 Kč a sestávala z jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 636 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 403,40 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 24. 7. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním doručeným soudu dne 21. 1. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1 736 Kč, představující náklady na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 636 Kč.
4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení,
a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět co do částky 1 736 Kč, soud v tomto rozsahu řízení zastavil, přičemž předmětem řízení nadále zůstala jistina ve výši 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení.
5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobce s navrženým postupem vyslovil souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
6. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:
7. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru číslo ze dne 23.7.2018 a stejného čísla ze dne 5.9.2018, a ulice podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba měla uzavřít se žalovaným smlouvy o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se pak zavázal finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 30 dní. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Uvedené smlouvy neobsahují podpisy žalovaného a právnická osoba, IČO, která je uvedena v záhlaví. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným.
8. Z výpisu z účtu žalobkyně č. bankovní účet soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni platbu ve výši 0,01 Kč a že žalobkyně vyplatila na účet žalovaného č. bankovní účet dne 23.7.2018 částku 4 000 Kč.
9. Upomínkami ze dne 1.9.2018 a 5.11.2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že mu byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 16.11.2018 byl upozorněna na předání pohledávky k soudnímu řízení.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2019 spolu s přílohou a potvrzením
o úplatě ze dne 19.12.2019 a přílohy KIZAP číslo soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.1.2020 ve spojení s podacím archem ze dne 8.1.2020 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a že mu byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění 10 dnů ode dne doručení oznámení.
11. Z předžalobní upomínky ze dne 24.7.2020, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 28.7.2020, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzván.
12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 4 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. bankovní účet dne 23.7. 2018 poté, co žalovaný zaslal na účet žalobkyně vertifikační platbu ve výši 0,01 Kč.
14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.
16. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
19. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.
21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.
22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení číslo (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
24. Soud dále vycházel z ust. § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
25. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující, označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
26. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela písemné smlouvy o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelský úvěr, jak je zřejmé z charakteru smluv. Smlouvy však nebyly uzavřeny v listinné podobě, ale podobě elektronické. Z provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvy uzavřel, neboť za žalovaným nebyly elektronické smlouvy podepsány. Samotné úvěrové smlouvy v elektronické podobě neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronické smlouvy obsahovaly kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalovaného a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvám, jež by mohly být považovány za podpis. Soud proto nemá za prokázané, že by úvěrové smlouvy byly uzavírány právě se žalovaným, a že i pokud by byly uzavírány s žalovaným, že ten uzavřel smlouvy právě s tímto obsahem, tedy, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl úvěrový vztah.
27. Nad to žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv se žalovaným řádně posoudila jeho úvěru schopnost.
28. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrových smluv. Podpis žalovaného na smlouvách nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě, a i v případě, že by bylo prokázáno, že žalovaný smlouvy podepsal, nebyla před uzavřením smluv zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Z žalobních tvrzení v žalobě a z potvrzení o obdržení platby má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 4 000 Kč, jedná se tak na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Původní věřitel, právnická osoba následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7.1.2020 podle § 1882 odst. 1 o.z.. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, o kterou by měl být dluh vůči žalobkyni ponížen. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nepatrnou částku, soud k této nepřihlížel a dospěl závěru, že žaloba je pro částku 4 000 Kč důvodná, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok II. rozsudku).
29. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud přiznal žalobkyni nárok na jeho zaplacení podle ust. § 1970 občanského zákoníku z částky 4 000 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 9% ročně do zaplacení (výrok II. rozsudku).
30. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách a žalovaný o tuto možnost ani nepožádal.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 539,90 Kč, přičemž tato částka představuje 39,47 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu zpětvzetí žaloby, které nezavinil, 30,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 736 Kč sestávající z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.